Ne vzdělané zaměstnance, ale laciné pracovníky chtějí někteří představitelé Hospodářské komory. Zdroj: Profimedia.cz
Gymnazista je vlastně takový nedovzdělaný půlčlověk, který nezapadá do plánů tuzemských podniků na maximalizaci zisku prostřednictvím zaměstnávání levné pracovní síly ideálně s úzkým vzdělanostním zaměřením. Tak lze číst volání šéfa olomoucké pobočky Hospodářské komory ČR Bohuslava Švamberka po omezení počtu gymnázií v Česku. Někdo by mu měl vysvětlit, že úkolem státu ve vzdělávací politice není připravovat levný kanónenfutr pro výrobní linky zdejších kapitánů průmyslu.
„Už brzy může nastat zásadní problém, že nebudou techničtí odborníci. A při vší úctě, absolvent gymnázia bez dalšího vzdělání pracovnímu trhu v nejžádanějších profesích nepomůže.“ Takto se pro portál iDnes.cz vyjádřil šéf krajské hospodářské komory v Olomouci Bohuslav Švamberk. Přestože si už za pár týdnů připomeneme 33. výročí pádu komunistického režimu, někteří lidé zřejmě dále žijí v mindsetu zamrzlém v dobách hluboké totality.
Potřebujeme více pracovníků ze zahraničí, říká expert. Zmínil obory, kde mzdy doženou inflaci
I když se zaměstnavatelé napříč obory snaží zvyšovat mzdy svým pracovníkům, míru inflace to nepokryje. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu personální agentury Grafton Recruitment, který mapuje aktuální finanční ohodnocení 300 pracovních pozic v osmi hlavních oborech ekonomiky. Očekávat se dá pokles životní úrovně českých zaměstnanců a s tím související nižší apetit utrácet za zboží a služby.
Tím spíše to zarazí u člověka, který se považuje za podnikatele a jako takový by mohl tušit, že svoboda jednotlivce je základním předpokladem pro prosperitu jeho firmy, jiných firem, a tedy celé ekonomiky určité země. A že tuto prosperitu je možné dlouhodobě dosahovat jen za předpokladu, že lidé v této zemi budou vzdělaní.
Čím vyšší vzdělání, tím vyšší mzda
Vzdělání je totiž věc, která se hodí při hledání práce. Ale ne ledajaké. Platí přímá úměra mezi stupněm dosaženého vzdělání a výší mzdy. Pokud si toho pan Švamberk dosud z nějakých důvodů nestačil všimnout, lze mu nabídnout řadu statistik, které to dokazují.
Tak například v roce 2020 byla průměrná mzda vysokoškolsky vzdělaných Čechů více než dvojnásobná v porovnání s lidmi se základním vzděláním, zhruba dvojnásobná v porovnání se středoškoláky bez maturity a o 56 procent vyšší než u zaměstnanců s maturitou. Kdo nevěří, nechť si to ověří u Českého statistického úřadu.
Jak si v práci zažádat o více peněz? Pomůže vhodná argumentace i příprava
Vláda zvýšila platy zaměstnanců ve veřejném sektoru i státní službě. Jejich výplatní páska bude od tohoto měsíce bohatší o 10 %. Otázkou pro nás ostatní je, jak si říct o zvýšení platu. Podle odborníků rozhoduje správné místo i čas, kdy si o peníze říct.
Bohuslav Švamberk si ale s tvrdými daty zjevně hlavu neláme, jak ostatně dokládá další nesmysl, který vypustil z úst: „Je potřeba říct, že tolik míst na gymnáziích není potřeba, neboť mnoho mladých to má jen jako únikovou cestu za snazším životem, a pak ani nejdou na vysokou.“ Slovy klasika – akorát že vůbec!
Stát nemá zajišťovat levnou práci
Podle Informačního systému Infoabsolvent, který provozuje Národní pedagogický institut České republiky, je totiž podíl absolventů gymnázií, kteří nepokračují ve studiu na vysoké škole, velice nízký. „Celkově bývá přijato do terciárního vzdělávání kolem 92 procent absolventů gymnázií, neúspěšní uchazeči často pokračují ve studiu v pomaturitních jazykových kurzech pořádaných jazykovými školami s právem státní jazykové zkoušky, případně odcházejí studovat do zahraničí. Na trh práce odchází pouze zanedbatelné procento absolventů gymnázií,“ uvádí portál Infoabsolvent.cz.
Nakonec se ale pan Švamberk přiznává, o co mu opravdu jde: „Pořád se oháníme tím, že potřebujeme zvyšovat počet vzdělaných lidí, že v tom zaostáváme za Evropskou unií. Ale nikdo už neřekne, že spíš než mnoho obtížně uplatnitelných nebo neuplatnitelných gymnazistů potřebujeme řemeslníky a technické odborníky a je potřeba to řešit.“
Výborně, kapitáni průmyslu potřebují lacinou pracovní sílu ke svým výrobním linkám a stát to má řešit. Ne, ne, ne! protestuji thatcherovsky. Vzdělávací politika státu tu není od toho, aby děti, žáky, studenty chovala v ohrádkách jako laciný kanónenfutr pro výrobní pásy českých průmyslníků. Pokud už stát zasahuje do vzdělávání, má to dělat proto, aby zajistil rovný přístup ke vzdělání a podporoval svobodnou vůli každého člověka ve volbě školy i budoucího povolání. A to mimo jiné v zájmu zachování sociálního smíru a, světě div se, i v zájmu Bohuslava Švamberka, kterému jednou na důchod budou vydělávat i jím nenávidění gymnazisté.
