GLOSA: Festival pokrytectví. Chytráci se vysmívají pandemickým dětem, že pro ně není místo
Na mnoha školách se nedostalo ani na premianty. A internet jim to dává sežrat. Zdroj: Getty Images
Internetoví experti si mnou ruce. Na chvíli přesedlali z erudovaného komentování hokeje do českého vzdělávacího systému a nyní moudře radí dětem, co mají dělat se svou budoucností. Nedostaly se na střední školu? Sorry, takový je život, ať jdou makat rukama – intelektuály tu nikdo nechce a stejně není gympl pro každého, argumentují. Hlavně, ať už nefňukají. Což o to, že se na ně školství nedokázalo připravit. Což o to, že se mnozí tito rozumbradové schovávali právě za dětmi, aby pro jejich dobro bojovali proti lockdownům. Už se vám nehodí do krámu, že je v diskuzích házíte veřejně přes palubu?
Za poslední týden jsem vyzpovídal desítky deváťáků. Všude, kde to šlo – ve frontách na druhé kolo přijímaček, na sociálních sítích, telefonicky přes známé. Měli skvělý studijní prospěch, aktivně se zapojovali do matematických soutěží, ovládali více jazyků. Zkrátka děti, u kterých by si člověk řekl, že by mohly této nenápadné české kotlině přispět k lepším zítřkům.
Kdyby tedy poslední měsíc netrávily obvoláváním škol, podáváním přihlášek, obcházením jednoho přijímacího pohovoru za druhým a malováním černých scénářů.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Smutek, frustrace a desítky tisíc korun v pytli. Studenti líčí své pocity z přijímaček
Náš vzdělávací systém zapomněl, že se letos dočká silného populačního ročníku. Některé samosprávy a instituce zareagovaly s předstihem a navýšily adekvátně kapacity (gratulace posílám do Jihomoravského kraje), jiné nyní sklízí ovoce svého přešlapování. Hlavně v Praze. A aby toho nebylo málo, komicky ukazují prsty kolem sebe a hledají co nejspolehlivějšího viníka.
Čtěte také
Zajímalo by mě, kolik představitelů radnic a asociací by mělo tu kuráž zajít za dětmi do fronty na pohovor. Aby jim třeba řekli do očí, že míst ve školách je přece dost a nemusí se cpát hned na gymnázia, jak se to na tiskovkách snaží mezi řádky naznačit. A kdyby jen oni.
Poslední věc, co zklamané a demotivované děti s obavami o svou vlastní budoucnost a studijní kariéru potřebují číst na sociálních sítích, jsou chytrácké řeči vševědoucích dospělých, kteří opustili český vzdělávací systém před minimálně dvěma dekádami.
Samozřejmě se do zdivočelého internetového ringu prodraly nejprofláklejší argumenty gaučových expertů na školství. Ať jdou děti makat rukama, řemeslníků je přece málo! Ať se vykašlou na gymnázia, intelektuály v Česku nechceme! A hlavně, ať nefňukají, jsou zpovykaní! Tohle vše a sto dalších variací na podobné výkřiky se staly v posledních několika týdnech denním chlebem.
Ale dobře. Nikdo nerozporuje, že pražská gymnázia a odborné střední školy nejsou pro všechny, ať už státní, nebo soukromé. Stejně tak chápu, že se vždy najde uchazeč, který velice těsně skončí pod čarou. Takhle to holt funguje. Být jedničkářem automaticky neznamená vstupenku na vysněnou školu. A ano, ne každý zájemce o studium je premiant. I s nimi jsem mluvil.
ČTĚTE KOMENTÁŘ: Hořká komedie o nedostatku míst na školách. Aktéři hází vinu jeden na druhého
Co takhle ale nadějné děti nechat rozhodnout o tom, co samy chtějí studovat, a ne je rvát násilím jinam jenom proto, že „tam je přece místo“? Co třeba nachystat těm šikovnějším férové prostředí, kde se školství nebude divit, když oproti předchozím ročníkům přijde výrazně více zájemců a tudíž více potenciálních premiantů? A vůbec, nebylo by fajn chytrým mozkům pomáhat s osobním rozvojem a motivovat je, aby ze sebe daly to nejlepší?
Oni do svého cíle jednou doplavou. Jinak, oklikou, s pomocí jiných, pokud budou sami chtít. Ale stále platí, že jim systém hodil klacky pod nohy a nechal je bosé přeskakovat přes překážky, které tu vůbec nemusely být. A dospělácká veřejnost? Ta dala dětem jejich neúspěch pořádně sežrat.
A ještě jedna jízlivá poznámka. Kdy to bylo naposled, co část veřejnosti brojila proti zavírání škol a výukám na dálku? Že to má výrazně negativní dopad na děti a jejich rozvoj? Kde jsou tato nejhlasitější internetová komanda, která tak urputně bojovala za psychiku studentů? Já jen, že je to právě „covidový ročník“, jenž nyní nastupoval do dalšího stupně vzdělání.
Kde jste? Už se vám ten boj za budoucnost dětí nehodí do krámu?
Radši budu vkládat naděje do mladých lidí než do starých rozumbradů, ze kterých se z expertů na hokej a daňové balíčky na chvíli stali odborníci na školství a psychiku mlaďochů. Pro vás mám jediný vzkaz: zůstaňte radši u toho hokeje. A nezapomeňte, že vám tyto děti budou jednou platit důchody, pokud se nerozhodnou utéct do zahraničí.
Nedivil bych se jim. Nikdo nechce být svědkem festivalu pokrytectví.
Viet Tran pracoval pět let jako redaktor na webu Echo24.cz. Několik let řídil magazínové sekce herních projektů SkillZone.cz a Battleforce.cz, poté spoluzaložil občasník Cooldown.cz. Média vystudoval na Univerzitě Karlově, diplomovou práci zpracovával v Japonsku, kterému se profesně věnuje do současnosti.
