GLOSA: Prezidentský spasitel z diskontu pohořel. Zítko bral kandidaturu jako brigádu

Po dvou týdnech je v podstatě rozhodnuto. Z 21 kandidátů na Pražský hrad půjde do voleb jen devět lidí. Zbytek pohořel. Karel Diviš skončil těsně před branami zákonného limitu pro účast v lednovém klání a Karel Janeček přišel o tolik podpisů, až mu zbylo jen prvočíslo 48 091. Oba se chtějí odvolávat. A dezinformátor Pavel Zítko? Ten vodil své fanoušky za nos a z pohodlí „centrály“ v Potrefené huse si příjemně přivydělal. A to díky příspěvkům lidí na prezidentskou kampaň. Nyní žádá podporovatele o další peníze, tentokrát na právníky. Asi aby mu vysvětlili, že si má příště přečíst pravidla přímé prezidentské volby.

Na internetu populární ochránce před chemtrails a dalšími nebeskými výpary oznámil svou kandidaturu až 1. listopadu. Zítko měl před sebou smělý plán – vytřít zrak všem ostatním prezidentským uchazečům a ukázat jim, že je sběr podpisů hračka. O sedm dní později svým podporovatelům radostně oznámil, že dokázal shromáždit 50 tisíc jmen na petičních arších. Vskutku výkon hodný zápisu do Guinnessovy knihy rekordů.

Tajný recept na fenomenální úspěch? Stačilo nahánět zmatené kolemjdoucí na Hlavním nádraží, korigovat dobrovolníky z rohu restaurace Potrefená husa, která se stala dočasným velitelským můstkem, a jednou za pár hodin odvysílat národně-budovatelský proslov fanouškům na Facebooku. Ještě v den uzávěrky se ostatně dušoval, že už se sbírají podpisové rezervy, kdyby se náhodou ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) „rozhodl ho odstranit“.

Popravdě to ani nebylo potřeba.

Na ministerstvo vnitra donesl Zítko pouhých 15 589 podpisů místo deklarovaných 50 tisíc. Ani z části tak nesplnil podmínky stanovené zákonem. Podpisů bylo tak málo, že by se případná kontrola validity záznamů skládala z poloviny dodaných petičních listin. Velikost náhodného vzorku je totiž 8 500 podpisů.

Kde mohla nastat chyba? Buďto Zítko nepozná rozdíl mezi 15 a 50 tisíci, nebo zkrátka lhal a nadále lže všem svým podporovatelům. Doposud je navíc burcoval, aby mu posílali finanční dary na prezidentskou kampaň.

K sobotnímu dni už stihl vybrat a „utratit“ přes 240 tisíc korun, třebaže jeho kampaň je prakticky neviditelná. Desetitisícové výběry z bankomatu proto raději nekomentuje. Kvůli rozhodnutí ministerstva vnitra se chce navíc soudit, proto nyní všechny prosí o další peníze. Tentokrát na právníky.

Národní obrození 2.0 se nekoná

Celému cirkusu nasadila korunu skutečnost, že se Zítko snažil ještě 24. listopadu dodat další podpisy. Více než dva týdny po termínu uzávěrky. To se holt stane, když si někdo nepřečte deset let stará pravidla přímé prezidentské volby. Jako jediný kandidát si vyložil opravnou lhůtu jako možnost, jak vyplnit petiční archy dalšími jmény. Snad mu právníci případně vysvětlí, proč tak kolosálně selhal.

Nálada na jeho facebookových stránkách se po oznámení výsledků nicméně částečně změnila. Někteří diskutující se netají rozčarováním, jiní si ale stále nechtějí přiznat, že je Zítko vodil celou dobu za nos. Najde se i pár podporovatelů, kteří za odlivem desítek tisíc podpisů z petic vidí spiknutí české vlády, NATO, EU, Ukrajiny, leteckých společností a kdo ví čeho ještě. Tak moc se prý všichni báli toho pána s trumpovskou kšiltovkou, který řídil národní obrození z nejprofláknutější nádražky široko daleko.

Nedá se nic dělat, Guinessovka nebude. Zmínka na Wikipedii a čestné místo v seznamu volebním bizárů možná ano. Gratulace. Snad po vzoru svého amerického idolu nepožene rozzuřený dav fanoušků na Sněmovnu nebo Úřad vlády.