Jaderná energetika by měla být nadále zásadní pro náš energetický mix. Zdroj: Profimedia.cz
Jaderná energetika by měla být nadále zásadní pro náš energetický mix. Zdroj: Profimedia.cz
Na Českou republiku tvrdě dopadá energetická krize způsobená ruskou invazí na Ukrajině. Podle některých politiků tak má současná situace vést ke konci přechodu na udržitelné zdroje energie, tzv. Green Dealu. Podle generálního ředitele společnosti ČEZ ESCO Kamila Čermáka to ale bude právě naopak. Válka podle něj pouze podtrhuje nutnost odstřihnout se od fosilních paliv, a tedy i závislosti na Rusku. Skupina ČEZ se totiž chystá během několika let vybudovat zdroje obnovitelné energie, které budou mít výkon jako tři Temelíny. Bude hrát prim slunce, vítr nebo voda?
„Určitě jste zaznamenali výroky jednotlivých politiků o tom, že ‚Zelený úděl‘ je mrtev. V žádném případě. To co se teď děje na východě, tak způsobuje jednu věc – velmi rychlý přechod směrem k energetice, která bude nízkoemisní nebo zcela bezemisní. Právě proto, že diverzifikujeme zdroje, tak se dostáváme ke zdrojům, které vytváří menší uhlíkovou stopu,“ vysvětlil na čtvrteční tiskové konferenci generální ředitel ČEZ, jak může válka naopak přechod k obnovitelným zdrojům urychlit.
Evropská komise nedávno schválila dočasné zařazení jádra a plynu mezi tzv. čisté zdroje energie. Veškerou energetickou spotřebu má tak podle Čermáka pokrývat jádro a obnovitelné zdroje. „To je bezpečný a robustní energetický model pro Českou republiku – kombinace jádra a obnovitelných zdrojů,“ uvedl. „Například Temelín by se mohl stát destinací pro výstavbu malých jaderných reaktorů.“ Velmi se o to podle něj zajímá jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS).
Kromě toho chce však ČEZ masivně investovat právě do obnovitelných zdrojů. „Kromě dostavby jádra musíme doplnit významné zdroje obnovitelné energie. V téhle souvislosti skupina ČEZ chce do roku 2030 vybudovat 6 000 megawatt obnovitelných zdrojů. To znamená tři Temelíny v obnovitelných zdrojích, zejména pak v solárech a ve větru,“ řekl Čermák.
Plynovod do Polska?
Dalším zásadním tématem jsou dodávku plynu. „Potřebujeme se nějak vypořádat s otázkou plynu jako tranzitního zdroje,“ apeluje Čermák. Skupina ČEZ proto musí stejně jako ostatní dodavatelé plnit zásobníky. „Plníme státní plynové zásobníky, což bereme jako svoji povinnost,“ doplnil.
Českou republiku a Polsko sice spojuje plynovod STORK, ten však současným potřebám nestačí. V posledním desetiletí se tak plánovala výstavba STORK II, kterým by do země mohl putovat plyn z Norska. Na podzim totiž dojde k otevření plynovodu Baltic Pipe, jenž má Polákům zajistit plyn ze Skandinávie a plně nahradit dodávky z Ruska. STORK II by na něj měl navazovat. Projekt byl však za vlády premiéra Andreje Babiše (ANO) pozastaven.
„Projekt, známý jako STORK II, měl být součástí přepravního koridoru. Měl umožnit flexibilní obousměrnou přepravu plynu ve střední Evropě po ose sever–jih na úrovni cca 5 mld. m³ zarok ve směru do České republiky a cca 7 mld. m³ za rok ve směru do Polska. V roce 2016 však polská strana přehodnotila strategii a změnila priority svých projektů plynárenské infrastruktury,“ okomentoval možnost propojení Česka s Norskem pro CNN Prima NEWS Vojtěch Meravý ze společnosti Net4gas.
„Konkrétně se rozhodla realizovat projekt Baltic Pipe jako absolutní prioritu a projekt STORK II pozastavila. V důsledku toho projekt STORK II ztratil status evropského projektu společného zájmu a možnost získat finanční prostředky EU. Pro úplnost: Projekt Baltic Pipe by měl být dokončen do 1. října 2022,“ doplnil ke stavbě první fáze propojení.
Až v současné krizi, kdy se celá Evropa shoduje na nutnosti zbavit se závislosti na ruském plynu, se STORK II dostává znovu na stůl. České republice by podle odborníků plynovod skutečně mohl zajistit přísun norského plynu. Aktuální závislost Česka na Rusku se blíží 100 % a patří vůbec k nejvyšším v EU.
