Divoká karta (1001)
Ministryně práce a sociální věcí Jana Maláčová (ČSSD) a hejtman kraje Vysočina Vítězslav Schrek (ODS) se pohádali o budoucnosti sociálních služeb v České republice. Zatímco Maláčová chce jednotný standard pro všechny, Schrek upozornil, že dobu se systémem „všichni všem stejně“ si hodně lidí pamatuje, a nepovažuje ho za dobrý.
Slovní přestřelka se uskutečnila na Fóru sociálních služeb 2021, na kterém hosté debatovali zejména o budoucnosti péče o lidi, o které se už rodina nedokáže postarat. „Hledáme způsob, jak udržet lidi co nejdéle doma. Je otázka, zda budeme čerpat peníze ze státního rozpočtu a nějaká paní ministryně je vždy vybojuje, nebo budeme muset hledat jinde,“ podotkl Schrek.
Evropské volby
Navrhuje, aby se sociální služby více přesunuly do soukromého sektoru. „Ne všichni můžeme jezdit v Mercedesu. Možná nebudou všichni moct ležet na postelích od Linetu za 45 tisíc. Budou třeba dva typy postelí a někdo bude mít možnost si za lepší připlatit,“ vysvětlil hejtman Vysočiny.
Maláčová byla razantně proti. „Omlouvám se, ale s přirovnáním Mercedes a třeba Škodovka nesouhlasím. Když pustím do veřejné služby několik úrovní, tak to, co jsme považovali za běžné, se stane podstandardním,“ podotkla. Ze standardu se prý stane Trabant a za původní Škodovku si lidé budou muset zaplatit. Merecedes pak bude nedosažitelný, přirovnala.
Pokud si někdo bude chtít dopřát lepší postel, podle ministryně mu poslouží klasický trh. „Ke všem by se mělo přistupovat stejně bez ohledu na naplnění peněženky,“ zdůraznila.
Rodiny se snažily zbavit příbuzných
Schrek před nápadem ministryně okamžitě varoval. „Jsem přesvědčen, že systém ‚všichni všem stejně‘ nefunguje a je nás hodně, kteří si tuto dobu před listopadem 1989 pamatujeme. Musíme přemýšlet, kde na všechno vezeme,“ stál si hejtman za svým. Dodal, že lidé v domovech pro seniory ze všeho nejvíce potřebují držet za ruku a dobré jídlo, luxus hezkého pokoje je vedlejší.
Jako příklad uvedl Německo, kde je velká část sociálních zařízení v soukromých rukou. „Zisk není v tomto oboru sprosté slovo,“ prohlásil. Maláčová s ním částečně souhlasila, podotkla však, že o peníze nesmí jít až příliš, jinak provozovatelé začnou šetřit a zapomenou na kvalitu péče.
Na negativa doby před rokem 1989 upozornil i předsedá Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása, který v nadcházejících volbách kandiduje za Trikolóru-Svobodné-Soukromníky. „Systém byl takový, že rodiny dostávaly malý příspěvek, ale většina z nich se snažila příbuzných zbavit. Stát to řešil tak, že stavil masivní bydlení, ale pro rodiny byla alimentační povinnost,“ popsal. Problém podle Krásy bylo, že v jednom domě se střetávali lidé s různými postiženími s těmi zdravými, což všem způsobovalo diskomfort.
Spor o budoucnost sociální péče pokračoval. Schrek nepovažuje za dobrý nápad řešit problémy 10 let dopředu, ale lidé se prý musí koukat o dvě až tři dekády dál. Maláčová oponovala, že dělat reformu na 30 let dopředu je nesmysl. „Když se systém přizpůsobí každých 10 let, bude to dobré,“ konstatovala. Doplnila, že na financování by se měl podílet zejména stát, aby se nestávalo, že úroveň v jednotlivých krajích bude rozdílná podle toho, jak se zrovna daný hejtman zajímá o sociální služby.
