Hampl: Vláda šlape na plyn, když by měla brzdit. Schillerová nevidí, do čeho se řítíme

Hampl chápe, proč žádná ze stran nepřichází s výroky, že je nutné provést škrty v rozpočtu či zvýšit daně, aby se ekonomická situace po pandemii koronaviru zlepšila. „Je před volbami. Očekáváte, že vám budou slibovat nižší daně a výdaje,“ vysvětlil ekonom. Dodal, že varování jeho kolegů či předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové upadají v zapomnění, protože na ně není politicky vhodná doba.

Uvítal by proto, kdyby aspoň část politiků vystoupila s tím, že je nutné situaci řešit, a to bohužel až radikálním způsobem, jako jsou škrty v rozpočtu či zvýšení daní. V programech politických stran před říjnovými sněmovními volbami ovšem takový recept nevidí. „Já nikam nekandiduji, tak mohu s klidem říct, že to, co vidím v programech, jsou často zajímavé nápady, ale jde o levné ladění. My ale musíme na jinou frekvenci,“ řekl Hampl.

Bývalý viceguvernér ČNB popsal, že Česko řeší skutečně ohromné problémy ekonomického charakteru. „Kdybychom měli řešit letošní deficit, museli bychom propustit všechny státní zaměstnance a ještě by to nestačilo,“ uvedl jako příklad Hampl. Nápady jako zrušit Senát či zamezit růstu platů u politiků by podle něj vedly jen k minimálnímu ušetření.

Blíží se ekonomická kocovina

Babišův kabinet navíc i nadále přichází s růsty platů na různých místech a s jinými finančními výhodami, přestože je česká ekonomika pandemií citelně zasažena. „Vypadá to, že v tom módu, ve kterém jsme teď, kdy můžeme šlapat na fiskální plyn a rozdávat, ještě můžeme chvíli žít. A my skutečně můžeme, což je právě ta největší zrada, že ještě chvíli vydržíme. Kocovina přijde později,“ pokračoval Hampl.

Ekonom přitom varuje, že aktuální výhled je velmi tristní. „Když se podíváte na náš deficit a zbytek EU, vidíte, že jsme daleko za zeměmi, se kterými jsme se srovnávali,“ řekl Hampl a zmínil, že například schodek HDP v Dánsku je půl procenta, v koronavirem rovněž silně zasaženém Švédsku 2,2 procenta a v Nizozemsku je tato hodnota na 1,7 procenta. Česko se zhruba 8 procenty podle něj naopak zapadá ke státům jižní eurozóny, kterým se Češi doposud spíše vysmívali.

Jak se to odrazí v našich peněženkách?

Hampl vidí problém také v tom, že ministryně financí Alena Schillerová situaci očividně za kritickou nepovažuje. „Já si upřímně řečeno nejsem jistý, jestli paní doktorka Schillerová problému rozumí. Možná se jí to snáz dělá i proto, že nevidí, do jaké situace se blížíme. Ona jako neekonom není schopná ty proporce úplně vnímat,“ dodal Hampl.

Že tedy vládě Andreje Babiše, kterému dělala v minulosti náměstkyni na ministerstvu financí, umožňuje rozdávat finance a navyšuje rozpočty jednotlivých vládních resortů, je podle Hampla dobře pro tento kabinet, „ale není to tak dobré pro nás občany“.

Do budoucna by se podle něj lidé měli připravit na spíše pesimističtější scénáře. Hrozit podle něj může například to, že se státním úředníkům či učitelům nemusí zvyšovat platy. Otázkou také je, zda například důchody či sociální dávky zůstanou na stejné úrovni, jako jsou nyní. Reálný je podle něj také často omílaný růst daní.