Zemřel za Moravu. Boleslav Bárta se z jednání s Havlem dne 31. 5. 1991 živý nevrátil. Tato slova hlásá tučný nápis na plakátech, kterými nacionalistická strana Moravané nechala v těchto dnech oblepit východ republiky. Spiklenecká teorie obviňuje prezidenta Václava Havla, že na počátku devadesátých let napomohl ke smrti tehdejšího předsedy moravistů. Plakát obsahuje i řadu dalších poplašných zpráv o utrpení dnešní Moravy pod českým jhem. Ze strany moravských nacionalistů přitom nejde o nic nového.
S jídlem roste chuť. Při letošním sčítání lidu vylepila strana Moravanů na východě republiky plakáty vyzývající občany k přihlášení se k moravské národnosti. Kampaň měla živý ohlas u veřejnosti i u části moravské kulturní fronty. Teď strana přišla s agitací tvrdšího kalibru a pokouší se stvořit novodobého moravského mučedníka. Tím se má stát moravský nacionalista Boleslav Bárta, který zemřel na infarkt před třiceti lety, 31. května 1991. Pohřben byl o jedenáct dnů později.
Obvinění Havla na YouTube
Předseda Moravanů Ctirad Musil přišel s teorií, že Bárta zemřel mučednickou smrtí a padl v boji za práva Moravanů. „Asi všichni znáte ty povídačky o pravdě a lásce a demokracii. Reportáže pražských novinářů o Václavu Havlovi ale připomínají oslavné ódy na Kim Čong-una v severokorejské televizi,“ říká předseda strany Moravanů Ctirad Musil v úvodu videa na kanálu YouTube, které má podpořit aktuální plakátovací akci partaje.
Čechistan a Nadčeši aneb Jak moravští nacionalisté zneužívají sčítání lidu
Programovým cílem politické strany Moravané je federalizace země a vytvoření Moravské Federativní Republiky. Kampaň Moravanů před nadcházejícím sčítáním lidu je proto bojovná až separatistická, letáky strany třeba českou část republiky označují jako Čechistan a její obyvatele za Nadčechy, zatímco na Moravě žijí utlačovaní Podčeši. Sčítání lidu to podle strany může změnit, když se obyvatelé Moravy přihlásí k moravské národnosti a moravskému jazyku.
„Kampaň strany by asi bylo nejlépe ignorovat,“ komentuje to historik a archivář Karel Müller, který prožil rozdělení Československa v parlamentní heraldické komisi a z první linie tak sledoval i tehdejší snahu moravských nacionalistů o federalizaci či autonomii Moravy. Akci ale asi nelze úplně ignorovat, protože strana nechala polepit oficiální plakátovací plochy na Moravě snůškou hoaxů – falešnými informacemi, které je možno označit i za šíření poplašných zpráv. A plakáty si čtou tisíce kolemjdoucích.
O infarktu Moravané mlčí
První předseda Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnosti pro Moravu a Slezsko (HSD-SMS) Boleslav Bárta je v plakátovací kampani označen jako oběť tehdejšího prezidenta Václava Havla. „Zemřel za Moravu. Boleslav Bárta se z jednání s Havlem dne 31. 5. 1991 živý nevrátil,“ hlásá tučný nápis na plakátech.
Podrobnosti k tomuto výroku dodává předseda hnutí Musil na YouTube. Nejprve zpochybňuje politické a morální kvality Václava Havla, načež ho nepřímo obviňuje z likvidace Boleslava Bárty. Havel podle Musila osobně vylákal Bártu na jednání českých a slovenských politiků do slovenských Budmeric. „Z tohoto jednání se už ale Bárta živý nevrátil,“ říká Musil. O infarktu, jemuž Bárta náhle podlehl během jednání v Budmericích, předseda Moravanů mlčí. „O likvidaci Bártova moravského hnutí se po jeho smrti postarala Bezpečnostní informační služba,“ tvrdí Musil ve snaze učinit z třicet let mrtvého nacionalisty nového moravského mučedníka.
Těžký srdeční záchvat
Není přitom pochyb, že Bártu postihl chvíli po jeho projevu v Budmericích těžký srdeční záchvat, který i přes rychlou lékařskou pomoc nepřežil. Ve své knize Svoboda pro národ a národní frontu se k události vrátil tehdejší poslanec FS a historik Emanuel Mandler: „Když skončil svůj projev, usedl a – umřel. Poznal jsem to až po jisté době. Bylo mi totiž podivné a nepříjemné, že jeho hlava spočinula na mém rameni. Odtáhl jsem se na druhou stranu a poslanec Bárta se skulil na zem. Už ho nevzkřísili.“ Pohřben byl 11. června 1991 a poslankyně jeho strany Gerta Mazalová položila na rakev trnovou korunu, čímž bylo odstartováno Bártovo údajné mučednictví.
Mysteriózní zmizení hokejistů nad mořem, Čechoslováci hráli s Brity v osmi
Sobotní zápas českých reprezentantů s Velkou Británií oživuje vzpomínku na vzájemný mač z 8. listopadu 1948, který paralyzovala letecká tragédie. Šest československých hokejistů totiž tehdy na zápas do Londýna nedoletělo, takže nároďák měl k dispozici jen osm hráčů. „Mysteriosní zmizení letadla,“ přemítal o záhadně ztraceném stroji s částí reprezentace deník Lidová demokracie. „Všechna pátrání se zatím ukázala bezvýsledná,“ uvedl deník ještě 12. listopadu.
Současná aktivita strany Moravanů historika Karla Müllera nepřekvapuje. „Pro mě je důležité, že podobná nacionalistická už nemají na Moravě žádnou váhu, hlavně ve srovnání s počátkem devadesátých let,“ říká. V době rozpadu Československa například předák strany Moravanů Jiří Bílý žádal ustanovení Moravskoslezské republiky a varoval českou vládu, že přehlížením požadavků Moravy připravuje „své Severní Irsko“.
Předseda strany Ctirad Musil ale šíří hoaxy rád a často. Na sociálních sítích vystupuje jako „moravský troll“ a za zpochybňování infekce COVID-19 byl letos v únoru odvolán z pozice primáře oddělení klinické biochemie a hematologie v nemocnici v Hranicích na Moravě.
Proč je Morava českou kolonií?
Moravské hnutí HSD-SMS Boleslava Bárty dokonce ve volbách v roce 1990 do České národní rady (český parlament v rámci Československa) získalo přes 10 procent hlasů. Lékař Ctirad Musil se nyní staví do role Bártova nástupce a oživuje přímočarý moravský nacionalismus s odkazem například na národní boj Katalánců.
Vedení strany Moravané, třetí zleva předseda partaje Ctirad Musil. Foto: Moravané Zdroj: Moravané
Vedení strany Moravané, třetí zleva předseda partaje Ctirad Musil. Foto: Moravané Zdroj: Moravané
Plakáty Moravanů, toho času vylepené na Moravě, přinášejí kromě útoku na Václava Havla i následující snůšku výzev a poplašných zpráv: „Ptejte se politiků a novinářů, proč je Morava nadále kolonií. Proč nenávratně ztrácí finance v Praze a EU? Proč má rozbité silnice a nedostavěné dálnice? Proč Morava zmizela z učebnic a ze škol? Proč je tajena její historie?“
Plakát oznamuje, že Morava má druhořadé zdravotnictví. A nemá prý vlastní televizní a filmovou tvorbu. Musil dokonce vytáhl i xenofobní kartu a ptá se: „Proč v továrnách na Moravě pracují cizinci a její obyvatelé jsou na pracáku?“
Brněnská nároží „vraždu“ Bárty snesou
O dějiny moravského nacionalismu po roce 1989 se zajímá ředitel brněnského nakladatelství Větrné mlýny Petr Minařík. Současný útok strany Moravanů vůči Václavu Havlovi ho nijak nepřekvapuje. „Sládkovci v devadesátých letech křičeli na náměstí, že Havel ukradl študákům revoluci, po nich obvykle nastupovali na stejné náměstí Moravisté a volali, že raději zhynout pod Vídní než trpět pod jhem pražským,“ říká Minařík pro CNN Prima NEWS.
Václav Havel podle Minaříka na požadavky po moravské autonomii odpověděl hned v roce 1990 trefně a inteligentně, že veškeré takové snahy jsou v rukách Moravanů. „A měl pravdu. Většina obyvatel Moravy, kteří i nějak cítí moravskou národnost, jako třeba já, musela být v devadesátých letech logicky proti moravským stranám pro jejich neurvalý nacionalismus.“ A stejně tak většina obyvatel Moravy odmítá i vylepovače dnešních „moravských plakátů“.
Minařík ale vidí aktivity Ctirada Musila i jako jistý druh moravského folkloru, nad kterým se je možno i pousmát: „Tvrzeními, že Božena Němcová je dcerou španělského malíře Goyi, Masaryk levobočkem Franze Josefa a docent Boleslav Bárta obětí Václava Havla, se moc práce na moravském poli neodvede. Havel byl mystik, ale že by setkání s ním zabíjelo, to jsem ještě neslyšel. Ale to neznamená, že se o tom nemůže psát na vybraných brněnských nárožích.“
