Prima Mazlíček: Hipoterapie
V Toulcově dvoře v Praze najdete celou řadu zvířat – od krav a prasat přes králíky až po kachny. Své místo tady mají o koně. I když poněkud jiné, než ostatní zvířata. Spolu s odborníky tady totiž pomáhají lidem, především pak dětem.
„Hipoterapie je léčebná metoda, kde se používá speciálně vycvičený kůň, který je vycvičený pro hipoterapii a má složené specializační zkoušky. Terapii vede fyzioterapeut nebo ergoterapeut, který má specializaci pro vedení těchto lekcí a na koni sedí klient, většinou děti. Ale jsou i stáje, které se věnují dospělým klientům,“ vysvětluje specialistka pro hipoterapii Monika Šťastná Kohoutová ze sdružení SRAZ.
Cílem hipoterapie je, aby kůň za pomoci svého pohybu a pod vedením terapeuta dokázal klientovi pomoci
Pohyb koně je hodně unikátní a to je důvod, proč se nepoužívají třeba velbloudi, krávy a jiná zvířata. Kůň se pochybuje křižmochodem, tzn. že střídá nohy stejně, jako je střídáme my. „Každý kůň se pohybuje ve třech rovinách. Mechanika pohybu musí být při hipoterapii naprosto stoprocentní, aby klienta neučil nějaké patologické vzorce,“ popisuje ve videu nad článkem Kohoutová.
A kdy může kůň opravdu pomoci? „Ve chvíli, kdy speciálně vycvičeného koně s určitým pohybem napasuje terapeut ke klientovi s určitým hendikepem, kde je cíl něco zlepšovat. Tímhle napasováním, správně zvolenými pomůckami, správně zvoleným tempem, povrchem, polohou, ve které klient jede, teprve pomáhá,“ doplňuje Kohoutová.
Stejně, jako potřebuje člověk odborné znalosti pro to, aby mohl svému klientovi opravdu pomoci, potřebuje samotný kůň i konkrétní dovednosti a předpoklady pro to, aby se mohl stát plnohodnotným prvkem hipoterapie. „Pokud na koně posadíme kohokoliv s těžkým hendikepem a jdeme se projet, tak to může naopak hodně uškodit v tom, že nastartujeme u klienta patologii a de facto zhoršíme jeho problém. Kůň musí být vybrán opravdu dobře kvůli mechanice pohybu. Spousta koní s tím má problém, jedna noha jde například s větším akcentem než druhá – takový kůň v hipoterapii být nesmí,“ vysvětluje Monika Šťastná Kohoutová.
Nejen v případě klientů, ale i koní samotných je potřeba dbát na správnou péči. „Kůň není stroj, takže my se musíme o tu jeho celkovou stavbu starat tak, aby měl převážně záda v pořádku. Ale on nebude mít záda v pořádku, když nebude celkově fit. Koně v hipoterapii mají vyvážený program včetně ježdění, kdy se dostanou do terénu pod zdravým jezdcem, ale mají často i různé fyzioterapeutické metody, dopřáváme jim například Dornovu metodu a spoustu dalších aktivit přímo proto, aby byli fit na terapii a mohli pomáhat,“ popisuje Kohoutová.
Hipoterapie není vhodná pro ty, kteří mají alergii na srst koně nebo trpí velkým strachem z těchto zvířat. Pomoci může u neurologických a ortopedických vad, čemuž se věnují právě v Toulcově dvoře. „Pracujeme i s lidmi po cévních mozkových příhodách, po různých úrazech, pracujeme s dětmi s poruchou svalového tonu. Pak je tam ještě část sociální a pedagogická pro lidi s mentální a sociální diagnózou, kde už není fyzioterapeut a ergoterapeut, ale pedagog,“ uzavírá Monika Šťastná Kohoutová. A jak taková hipoterapie vypadá v praxi? To se dozvíte ve videu nad článkem.
Nestihli jste poslední díl našeho pořadu Prima Mazlíček? Pak si nenechte ujít náš Facebook stejně jako SOUTĚŽ s naším partnerem Fitmin, ve které můžete vyhrát krmivo pro vašeho chlupáče na celý život.
