reklama

Hipoterapie není jen ježdění na koni, pomůže s psychikou i fyzickým hendikepem

V Toulcově dvoře v Praze najdete celou řadu zvířat – od krav a prasat přes králíky až po kachny. Své místo tady mají o koně. I když poněkud jiné, než ostatní zvířata. Spolu s odborníky tady totiž pomáhají lidem, především pak dětem.

reklama

„Hipoterapie je léčebná metoda, kde se používá speciálně vycvičený kůň, který je vycvičený pro hipoterapii a má složené specializační zkoušky. Terapii vede fyzioterapeut nebo ergoterapeut, který má specializaci pro vedení těchto lekcí a na koni sedí klient, většinou děti. Ale jsou i stáje, které se věnují dospělým klientům,“ vysvětluje specialistka pro hipoterapii Monika Šťastná Kohoutová ze sdružení SRAZ.

Cílem hipoterapie je, aby kůň za pomoci svého pohybu a pod vedením terapeuta dokázal klientovi pomoci

Pohyb koně je hodně unikátní a to je důvod, proč se nepoužívají třeba velbloudi, krávy a jiná zvířata. Kůň se pochybuje křižmochodem, tzn. že střídá nohy stejně, jako je střídáme my. „Každý kůň se pohybuje ve třech rovinách. Mechanika pohybu musí být při hipoterapii naprosto stoprocentní, aby klienta neučil nějaké patologické vzorce,“ popisuje ve videu nad článkem Kohoutová.

K tématu

A kdy může kůň opravdu pomoci? „Ve chvíli, kdy speciálně vycvičeného koně s určitým pohybem napasuje terapeut ke klientovi s určitým hendikepem, kde je cíl něco zlepšovat. Tímhle napasováním, správně zvolenými pomůckami, správně zvoleným tempem, povrchem, polohou, ve které klient jede, teprve pomáhá,“ doplňuje Kohoutová.

Stejně, jako potřebuje člověk odborné znalosti pro to, aby mohl svému klientovi opravdu pomoci, potřebuje samotný kůň i konkrétní dovednosti a předpoklady pro to, aby se mohl stát plnohodnotným prvkem hipoterapie. „Pokud na koně posadíme kohokoliv s těžkým hendikepem a jdeme se projet, tak to může naopak hodně uškodit v tom, že nastartujeme u klienta patologii a de facto zhoršíme jeho problém. Kůň musí být vybrán opravdu dobře kvůli mechanice pohybu. Spousta koní s tím má problém, jedna noha jde například s větším akcentem než druhá – takový kůň v hipoterapii být nesmí,“ vysvětluje Monika Šťastná Kohoutová.

K tématu

Nejen v případě klientů, ale i koní samotných je potřeba dbát na správnou péči. „Kůň není stroj, takže my se musíme o tu jeho celkovou stavbu starat tak, aby měl převážně záda v pořádku. Ale on nebude mít záda v pořádku, když nebude celkově fit. Koně v hipoterapii mají vyvážený program včetně ježdění, kdy se dostanou do terénu pod zdravým jezdcem, ale mají často i různé fyzioterapeutické metody, dopřáváme jim například Dornovu metodu a spoustu dalších aktivit přímo proto, aby byli fit na terapii a mohli pomáhat,“ popisuje Kohoutová.

Hipoterapie není vhodná pro ty, kteří mají alergii na srst koně nebo trpí velkým strachem z těchto zvířat. Pomoci může u neurologických a ortopedických vad, čemuž se věnují právě v Toulcově dvoře. „Pracujeme i s lidmi po cévních mozkových příhodách, po různých úrazech, pracujeme s dětmi s poruchou svalového tonu. Pak je tam ještě část sociální a pedagogická pro lidi s mentální a sociální diagnózou, kde už není fyzioterapeut a ergoterapeut, ale pedagog,“ uzavírá Monika Šťastná Kohoutová. A jak taková hipoterapie vypadá v praxi? To se dozvíte ve videu nad článkem.

Nestihli jste poslední díl našeho pořadu Prima Mazlíček? Pak si nenechte ujít náš Facebook stejně jako SOUTĚŽ s naším partnerem Fitmin, ve které můžete vyhrát krmivo pro vašeho chlupáče na celý život.

K tématu

Další hlavní zprávy

Koronavirus

Česko přesáhlo 3000 úmrtí na COVID-19, nárůsty nakažených ale začínají klesat

Česko přesáhlo 3000 úmrtí na COVID-19, nárůsty nakažených ale začínají klesat

Za pátek do 18:00 zatím v Česku přibylo 6770 případů koronaviru, v pátek před týdnem to bylo do večera o 1300 víc. Nakaženo je nyní téměř 183 000 lidí. Počet úmrtí s koronavirem přesáhl 3000, tisíc zemřelých přibylo za necelý týden. V nemocnici je 7281 lidí s covidem, z nich 998 ve vážném stavu. Ve čtvrtek laboratoře provedly 38 945 testů, zhruba stejně jako ve středu. Podíl pozitivních mezi testovanými se drží nad 33 procenty.

Koronavirus

PŘEHLEDNĚ: Chřipka versus COVID-19. Jak poznáme, že máme koronavirus

PŘEHLEDNĚ: Chřipka versus COVID-19. Jak poznáme, že máme koronavirus

S rostoucími počty nakažených lze postupně stále jasněji pozorovat, že příznaky nemoci COVID-19 jsou ve velkém počtu případů jasně rozpoznatelné od klasické chřipky či jiných respiračních onemocnění. Specifická je například ztráta chuti a čichu. Naopak rýma mezi hlavní příznaky covidu nepatří. Člověk by měl zpozornět především při zvýšené teplotě.

reklama
Uvolňování není v žádném případě na stole, shodli se odborníci. Hrozí naopak zpřísnění
Vítěz Velké pardubické Hegnus je trochu porcelánový. Ale hodně chce, říká trenér Holčák
Božský Diego Maradona slaví 60. narozeniny. Ampulka s jeho krví zamířila do kostela
Jak si v televizi naladíte program CNN Prima NEWS? Tady je detailní návod
reklama
reklama
Nice, Avignon, Saúdská Arábie. Teroristé podnikli útoky na tři cíle a zabili tři lidi

Zahraničí

Domácí zpravodajství

Faltýnek po příletu utíkal novinářům. Jsem zločinec, odstřelte mě před národem, řekl
Do Bečvy unikl nikl. Zvýšená přítomnost kyanidů se tentokrát neprokázala, uvedla ČIŽP
Další články
reklama
reklama