Před 60 lety započala výstavba nechvalně proslulé Berlínské zdi, která na téměř tři desetiletí rozdělila Berlín a s ním i rodiny či sousedy. Některým se podařilo zeď překonat a utéct na západ, jiní při pokusu prchnout zemřeli. Historik Jan Koura říká, že Berlínská zeď už byla jen jakousi špičkou ledovce, protože Evropa již v té době byla rozdělena a komunistické státy svým občanům i jinde bránily utéct ze země.
Historik Jan Koura v pořadu 360° na CNN Prima NEWS řekl, že výstavba Berlínské zdi, jakkoliv byla dramatická, byla už jen vyvrcholením situace, která v Evropě panovala. „Byla to už jen třešnička na dortu. Evropa se začala rozdělovat už po 2. světové válce,“ uvedl.
Mínil tím nástup komunistických režimů například v Československu, Maďarsku a samozřejmě ve dnes již neexistující Německé demokratické republice (NDR). Název může klamat, protože se jednalo o komunistický stát, který o stavbu Berlínské zdi silně stál.
Ačkoliv NDR ovládalo velkou část dnešního hlavního města Německa a přilehlé oblasti, západní enkláva Berlína náležela skutečně demokratické Spolkové republice Německo. Do svobodné části Berlína tak prchaly statisíce lidí.
Koura ve vysílání CNN Prima NEWS mimo jiné sdělil, že Sovětský svaz, který nad komunistickými státy držel ochrannou ruku a východní blok de facto ovládal, výstavbu Berlínské zdi nejprve nechtěl. Myšlenka se totiž moc nepozdávala Chruščovovi, tehdejšímu vůdci SSSR. „Chruščovovi se zprvu zeď nechtělo stavět, ale tlačil na to režim NDR, kterému na Západ v té době uteklo už asi tři miliony lidí. Zejména těch vzdělaných či těch, kteří měli nějakou cenu pro režim,“ řekl historik.
Zeď překonalo jen pět tisíc lidí
Odhaduje se, že pokusů překonat Berlínskou zeď bylo v průběhu téměř tří dekád až 100 tisíc. Podařilo se to ale jen asi pěti tisícům lidí. Hodně občanů NDR bylo po neúspěšných pokusech utéct na západ odsouzeno do vězení. Pokus uprchnout pak nepřežily desítky lidí. Dodnes není jasné, kolik lidí přesně při snaze překonat zeď zahynulo, ale odhaduje se, že jich bylo přes 200.
Koura připomněl, že řada východních Němců byla při svých pokusech utéct velmi vynalézavá. „Nejrůzněji upravená auta měla převážet osoby. Z jedné strany na druhou se prokopávaly tunely,“ popsal některé příklady historik.
Někteří lidé se pokoušeli zeď přeletět a objevily se také pokusy utéct pomocí lanových mostů. Další pak utíkali v době výstavby přes domy, které zasahovaly do západního Berlína. Ty byly později buď srovnány se zemí, či byla okna směřující na západ zazděna.
Západoberlíňané se báli připojení k NDR
K výstavbě zdi mohlo podle Koury vést také to, že východní blok se mohl svobodnou enklávou v západním Berlíně cítit vyprovokován. Už před budováním zdi měli lidé v této enklávě důvod k obavám. „Obyvatelé západního Berlína měli strach, aby nebyli násilně připojeni k NDR,“ řekl historik. Velmi jim však pomohla podpora ze strany západních mocností a zejména USA. Důkazem podpory bylo jednoznačně vystoupení amerického prezidenta Johna F. Kennedyho, který v Berlíně při projevu prohlásil „Ich bin ein Berliner“, čili „jsem Berlíňan“.
![Stavba Berlínské zdi byla zahájena v noci z 12. na 13. srpen roku 1961. Na téměř tři desítky let rozdělila Berlín vedví.]()
Stavba Berlínské zdi byla zahájena v noci z 12. na 13. srpen roku 1961. Na téměř tři desítky let rozdělila Berlín vedví.
Zdroj: ČTK
![Stavba Berlínské zdi byla zahájena v noci z 12. na 13. srpen roku 1961. Na téměř tři desítky let rozdělila Berlín vedví.]()
Stavba Berlínské zdi byla zahájena v noci z 12. na 13. srpen roku 1961. Na téměř tři desítky let rozdělila Berlín vedví.
Zdroj: ČTK
Pád Berlínské zdi Koura jednoznačně připisuje faktu, že už počátkem 80. let se východní blok začal hroutit. Přestože komunističtí představitelé NDR byli jedněmi z nejkonzervativnějších a snažili se režim zachovat co nejdéle, ve své snaze nebyli úspěšní. Obří vzpruhou pro svobodu vyhlížející obyvatele východního bloku byly reformy sovětského vůdce Michaila Gorbačova, které vedly k pádu železné opony a nakonec i rozpadu SSSR.
