Historik: Berlínskou zeď Chruščov stavět nechtěl, jenže zde utíkaly statisíce Němců

Historik Jan Koura v pořadu 360° na CNN Prima NEWS řekl, že výstavba Berlínské zdi, jakkoliv byla dramatická, byla už jen vyvrcholením situace, která v Evropě panovala. „Byla to už jen třešnička na dortu. Evropa se začala rozdělovat už po 2. světové válce,“ uvedl.

Symbol studené války. Před 60 lety začala výstavba Berlínské zdi, lidé platili životem

Historie

Jeden z nejznámějších symbolů studené války, u kterého mnoho lidí při útěku za svobodou přišlo o život. 13. srpna 1961 se život obyvatel Berlína přetočil vzhůru nohama – začala výstavba Berlínské zdi.

Mínil tím nástup komunistických režimů například v Československu, Maďarsku a samozřejmě ve dnes již neexistující Německé demokratické republice (NDR). Název může klamat, protože se jednalo o komunistický stát, který o stavbu Berlínské zdi silně stál.

Ačkoliv NDR ovládalo velkou část dnešního hlavního města Německa a přilehlé oblasti, západní enkláva Berlína náležela skutečně demokratické Spolkové republice Německo. Do svobodné části Berlína tak prchaly statisíce lidí.

Koura ve vysílání CNN Prima NEWS mimo jiné sdělil, že Sovětský svaz, který nad komunistickými státy držel ochrannou ruku a východní blok de facto ovládal, výstavbu Berlínské zdi nejprve nechtěl. Myšlenka se totiž moc nepozdávala Chruščovovi, tehdejšímu vůdci SSSR. „Chruščovovi se zprvu zeď nechtělo stavět, ale tlačil na to režim NDR, kterému na Západ v té době uteklo už asi tři miliony lidí. Zejména těch vzdělaných či těch, kteří měli nějakou cenu pro režim,“ řekl historik.

Zeď překonalo jen pět tisíc lidí

Odhaduje se, že pokusů překonat Berlínskou zeď bylo v průběhu téměř tří dekád až 100 tisíc. Podařilo se to ale jen asi pěti tisícům lidí. Hodně občanů NDR bylo po neúspěšných pokusech utéct na západ odsouzeno do vězení. Pokus uprchnout pak nepřežily desítky lidí. Dodnes není jasné, kolik lidí přesně při snaze překonat zeď zahynulo, ale odhaduje se, že jich bylo přes 200.

Stavbu berlínské zdi Československo uvítalo. O deset dní později už měla první oběť

Německo

Proletáři všech zemí, spojte se! Tak znělo společné heslo východního bloku a Rudé právo ho každý den ráno tisklo na titulní straně. Proletáři zemí Varšavské smlouvy se v srpnu 1961 spojili, aby utěsnili poslední díru v železné oponě. Tu měl sovětský blok na hranicích západního a východního Berlína a s jejím ucpáním se začalo 13. srpna 1961. A už 24. srpna měla zeď první oběť.

Koura připomněl, že řada východních Němců byla při svých pokusech utéct velmi vynalézavá. „Nejrůzněji upravená auta měla převážet osoby. Z jedné strany na druhou se prokopávaly tunely,“ popsal některé příklady historik.

Někteří lidé se pokoušeli zeď přeletět a objevily se také pokusy utéct pomocí lanových mostů. Další pak utíkali v době výstavby přes domy, které zasahovaly do západního Berlína. Ty byly později buď srovnány se zemí, či byla okna směřující na západ zazděna.

Západoberlíňané se báli připojení k NDR

K výstavbě zdi mohlo podle Koury vést také to, že východní blok se mohl svobodnou enklávou v západním Berlíně cítit vyprovokován. Už před budováním zdi měli lidé v této enklávě důvod k obavám. „Obyvatelé západního Berlína měli strach, aby nebyli násilně připojeni k NDR,“ řekl historik. Velmi jim však pomohla podpora ze strany západních mocností a zejména USA. Důkazem podpory bylo jednoznačně vystoupení amerického prezidenta Johna F. Kennedyho, který v Berlíně při projevu prohlásil „Ich bin ein Berliner“, čili „jsem Berlíňan“.

Pád Berlínské zdi Koura jednoznačně připisuje faktu, že už počátkem 80. let se východní blok začal hroutit. Přestože komunističtí představitelé NDR byli jedněmi z nejkonzervativnějších a snažili se režim zachovat co nejdéle, ve své snaze nebyli úspěšní. Obří vzpruhou pro svobodu vyhlížející obyvatele východního bloku byly reformy sovětského vůdce Michaila Gorbačova, které vedly k pádu železné opony a nakonec i rozpadu SSSR.