Šelfový ledovec Larsen C patří mezi nejvíce ohrožené, co se globálního oteplování týče Zdroj: Getty Images
Třetině antarktických šelfových ledovců hrozí zhroucení do moře, varují vědci. Podle nich se tak může stát, pokud se globální teploty zvýší o čtyři stupně v porovnání s dobou před průmyslovou revolucí. To by pro některé ostrovní státy mohlo znamenat katastrofu, informuje CNN.
V ohrožení je podle výzkumníků z univerzity v Readingu 34 % rozlohy antarktických šelfových ledovců, které zabírají plochu přibližně půl milionu čtverečních kilometrů. Pokud ze Země oteplí o čtyři stupně, stanou se tyto ohromné plochy nestabilními, varuje studie.
Šelfové ledovce jsou mohutné, neustále plovoucí plošiny ledu. Vyskytují se v místech, kde ledovce opouští pevninu a stékají do moře. Jejich tloušťka se pohybuje mezi 100 metry a jedním kilometrem. Přínos šelfových ledovců tkví mimo jiné v tom, že fungují jako přehrada, která brání ve zvýšení hladiny světového oceánu. Zpomalují totiž proudění rozpuštěného ledu do oceánů.
Každé léto roztává led na povrchu šelfových ledovců a stéká do malých mezer, kde obvykle opět zamrzne. Pokud ale ledu taje hodně a málo sněží, voda se drží na povrchu ledovce a stéká ve větším množství do trhlin, které rozšiřuje. To pak v celkovém důsledku vede k rozlomení ledovců a jejich zhroucení do moře.
Jižní Pacifik v ohrožení
„Zhroucení šelfového ledovce je jako odstranit špunt z obrovské lahve. Do moře se začne vlévat nepředstavitelné množství vody z pevninských ledovců,“ vysvětluje vedoucí studie Ella Gilbertová. Podle expertky by následný vzestup hladiny oceánu nejvíce ohrozil nízko položené ostrovní státy v jižním Pacifiku, jako jsou například Vanuatu nebo Tuvalu.
„V ohrožení ale budou pobřežní oblasti po celém světě. Nejhůře by dopadly země, které nemají dostatek zdrojů na zmírnění následků a přizpůsobení se vyšší hladině oceánu,“ uvedla Gilbertová pro CNN.
Podle studie by se dalo katastrofickému scénáři vyhnout, pokud by se podařilo omezit nárůst globálních teplot na polovinu, tedy dva stupně. V tom případě by se hladina moře sice zvedla, ale ne tak dramaticky.
Mezivládní panel pro změnu klimatu ve své zprávě uvádí, že státy musí do roku 2030 drasticky snížit závislost na fosilních palivech, aby byla šance zabránit zvýšení teploty o více než 1,5 stupně oproti období před průmyslovou revolucí. Právě tato hodnota je považována za hranici, zpoza které už není návratu. K tomuto cíli je ale zapotřebí, aby globální emise oxidu uhličitého klesly do roku 2030 o 45 % oproti úrovni z roku 2010. Do roku 2050 pak musejí dosáhnout „čisté nuly“.
Současná hladina emisí oxidu uhličitého nestačí
„Naše zjištění zdůrazňují důležitost omezení globálního růstu teplot, jak je stanoveno v Pařížské dohodě. Pokud se tedy chceme vyhnout nejhorším důsledkům změny klimatu včetně zvýšení hladiny moře,“ dodala Gilbertová s tím, že za současné situace by se teploty ke konci století zvedly o 3,2 stupně.
Mohutná prasklina v ledovci Larsen C, kterou v roce 2016 zaznamenali vědci z NASA. Je dlouhá přes 110 kilometrů a téměř 100 metrů hluboká Zdroj: AP
Mohutná prasklina v ledovci Larsen C, kterou v roce 2016 zaznamenali vědci z NASA. Je dlouhá přes 110 kilometrů a téměř 100 metrů hluboká Zdroj: AP
Mezi nejohroženější podle vědců patří i Larsen C, což je momentálně největší šelfový ledovec Antarktického poloostrova. V tomto ohledu se skloňuje i Pine Island. Tento ledovec získal pozornost především v posledních letech kvůli rychlosti svého tání. „Pokud by se tyto dva ledovce zhroutily do oceánu, hladina moře by se pravděpodobně zvedla o desítky centimetrů,“ uzavřela Gilbertová.
