To chceme vidět, píše pro CNN Prima NEWS Pavel Karoch ke grandiózní tečce za šampionátem v Kataru. Argentina s Francií nabídla ve finále dechberoucí fotbalovou show, která až po penaltách skončila sladkým triumfem pro Lionela Messiho.
Miluju, když útok zastíní obranu. Bylo to drama, ve kterém od 75. minuty dominovala ofenziva. Útočící a bránící hráči se roztrhali a hrálo se vabank. Jako by oba týmy vsadily vše na útok. A to my diváci milujeme. Žádné: „Budeme hrát ze zabezpečené obrany, na nulu vzadu.“
Věty, které osobně nesnáším. Protože na to nikdo není zvědavý a na „úžasné defenzivy“ diváci chodit nebudou. Vše do útoku, jdeme to rozhodnout. A to je pak jízda, to je budoucnost fotbalu, to chceme vidět!
Wau. Dech beroucí, grády nabírající, famózní a neuvěřitelný zápas.
Portrét Lionela Messiho v podání Pavla Karocha. Zdroj: Pavel Karoch
Argentina byla tři čtvrtě zápasu lepší, silnější, do utkání dala více energie. A hlavně více po titulu toužila.
Trenér Francouzů Deschamps správně, nevídaně, ještě před přestávkou vystřídal již unaveně vypadajícího Oliviera Girouda a Ousmana Dembelého, později Antoina Griezmanna a Adriena Rabiota. Tito hráči, mimo Dembelého, však fatálně chyběli při penaltách. Bez jejich obětování by se nicméně penaltový rozstřel nekonal. Osud. Dalším zlomem bylo vystřídání skvělého Ángela Di Maríi Marosem Acuñou. Zdálo se, že modrobílým došly síly. A uvěřili, že 2:0 již udrží.
MS ve fotbale 2022
A začaly se dít věci. Skvělý, úžasný, famózní Messi si při vyvážení míče na polovinu hřiště připsal snad první ztrátu od začátku zápasu. Do té doby bezchybně a soustředěně hrající obrana Argentinců v ten moment na chvíli ztratila koncentraci, podvědomě jsou totiž všichni spoluhráči Messiho zvyklí, že když má míč v držení tento fotbalový mág, mohou si chvíli odpočinout. A to se nevyplatilo. Přišla branka, která v tu chvíli otáčela zápas.
Posledních dvacet minut základní hrací doby nevěděli Jihoameričané, kde jim hlava stojí a Francouzi v tomto časovém úseku drtivě Argentince zatlačili, vyrovnali, a dokonce byli blízko rozhodující brance.
Nelze tady nezmínit paralelně probíhající osobní příběhy.
Kingsley Coman byl tím, kdo Messimu míč vzal, a zavelel tak k obratu. V penaltovém rozstřelu však fatálně zklamal. Paulo Dybala s miniaturní porcí minut na šampionátu přišel na hřiště na konci prodloužení coby penaltový střelec. A svůj úkol splnil, byť téměř otřel míč o kotník Huga Llorise. Brankáři – osudový rozdíl. Z Argentince Emiliana Martíneze šel strach, zdánlivě byl v transu, vyzařovala z něj energie a víra, že penalty pochytá. „Zaberu celou bránu a vystihnu, kam to dáš,“ jako by říkal a střelci z něj měli očividně respekt. Na druhé straně, jinak skvělý, gólman Lloris působil naopak zakřiknutým dojmem a také to podle toho dopadlo. Neškrtl si.
Obsáhlá kapitola finálového příběhu – Mbappé a Messi si to v tomto zápase rozdali nejen o zlato, ale také o titul nejlepšího hráče šampionátu. Další vrchol probíhajícího dramatu mistrovství světa.
Portrét Kyliana Mbappého v podání Pavla Karocha Zdroj: Pavel Karoch
Souboj dvou spoluhráčů z Paris Saint-Germain jsme sledovali s němým úžasem. Neskutečné, neopakovatelné, lepší tečku by nenapsal ani Shakespeare. Ve finále byla bitva dvou mužů absolutně vyrovnaná. V součtu celého mundialu do toho dal Messi víc.
Byl pod obrovským tlakem. Poslední šance získat pro Argentinu titul z něj dostala to nejlepší. Titul je pro Lea razítko, které dělá rozdíl. Messi si vzal své dědictví. A může si v klidu zazpívat: „Don’t cry for me, Argentina.“
