Setkání Rusů a Američanů v Rijádu
Najít rovnováhu mezi ukrajinskou suverenitou a ruskými požadavky na vlastní „bezpečnostní záruky“ bude nejtěžší částí jakéhokoli jednání, píše web The New York Times. Klíčovými tématy probíhajícího jednání v Saudské Arábii je rozdělení území, role NATO ve východní Evropě, bezpečnostní záruky a také možný vstup Ukrajiny do Severoatlantické aliance a Evropské unie.
Americký prezident Donald Trump tvrdí, že chce „uzavřít dohodu“, která „zastaví směšnou válku“ na Ukrajině. Jeho telefonát s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a setkání amerických a ruských představitelů v Saúdské Arábii zvyšují očekávání, že by jednání mohla ukončit tři roky trvající boje.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Česko se marně snažilo dostat Fialu na schůzku v Paříži, připustil Lipavský
V tuto chvíli má Ukrajina jen málo možností, jak zvrátit nedávné ruské úspěchy na bojišti. To znamená, že jakákoli dohoda bude pravděpodobně zahrnovat ústupky ze strany Ukrajiny – Rusko bude téměř jistě prosazovat tvrdý přístup. Vladimir Putin však může mít pro uzavření dohody vlastní důvody. Ruské ekonomice hrozí v souvislosti s obrovskými výdaji na válku prudká inflace. Dohoda o Ukrajině by navíc mohla otevřít cestu ke snížení západních sankcí.
Jednání ale budou velmi komplikovaná, píše The New York Times. Mnozí pochybují, že Putin plánuje diskutovaz v dobré víře, zatímco Evropa a Ukrajina se obávají, že Trump bude chtít uzavřít dohodu s Kremlem bez jejich zapojení.
Kdo sedí u jednacího stolu?
Bidenova administrativa se snažila Rusko diplomaticky izolovat a tvrdila, že jakákoli jednání o osudu Ukrajiny se musí týkat Ukrajinců. Trump se ale od tohoto přístupu odchýlil již 12. února, kdy v telefonátu s Putinem hovořil o Ukrajině a poté řekl, že o něm bude informovat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ukrajina se tak zdá být izolovaná. Zelenskyj totiž uvedl, že nebyl pozván na jednání nejvyšších Trumpových poradců a jejich ruských protějšků v Saúdské Arábii.
Evropské země se jednání také neúčastní, a to i přesto, že celková evropská pomoc Ukrajině od začátku války – zhruba 140 miliard dolarů – je vyšší než ta, kterou poskytly Spojené státy.
Jednání v saúdskoarabském Rijádu, které začalo v úterý, se tak účastní jen zástupci USA a Ruska. Za ruskou stranu se účastní ministr zahraničí Sergej Lavrov a zahraničněpolitický poradce Kremlu Jurij Ušakov. Spojené státy zastupují ministr Marco Rubio, poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz a zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff.
Ukrajina odmítá změnu hranic
Ukrajina prohlásila, že nikdy neuzná žádnou změnu svých hranic. Rusko si ale nárokuje nejen zhruba 20 procent země, které má pod kontrolou, ale také pás ukrajinského území ve čtyřech regionech, které plně nekontroluje.
Možným kompromisem je tedy zmrazení bojů. Rusko by si ponechalo kontrolu nad územím, které již získalo, ale přestalo by bojovat o další. Dohoda by mohla také stanovit, že územní spory budou vyřešeny mírovou cestou v budoucnosti, jak navrhovali ukrajinští vyjednavači pro status Krymu v mírových rozhovorech v roce 2022.
Problémem by ale mohl být Kursk. Ukrajina totiž stále drží přibližně 200 čtverečních kilometrů území v ruské Kurské oblasti. Rusko již odmítlo myšlenku, že by Ukrajina mohla toto území použít v budoucím vyjednávání. Pokud se ale Rusku nepodaří odtud vyhnat ukrajinské vojáky, může Ukrajina najít způsob, jak vyměnit ústup z Kurska za kompromis ze strany Ruska.
NATO a EU
Ukrajina sice chce získat zpět území, které Rusko obsadilo, ale zároveň dala jasně najevo, že přinejmenším stejně důležitá je její budoucí bezpečnost, tedy ochrana před obnovenou ruskou agresí. Za klíč k této ochraně Ukrajina označuje členství v NATO.
Rusko ale považuje vstup Ukrajiny do aliance za existenční hrozbu pro svou vlastní bezpečnost. Trumpova administrativa navíc dala jasně najevo, že očekává, že Rusko v tomto případě dosáhne svého. Kompromisem by tedy mohla být otevřená cesta ke vstupu Ukrajiny do Evropské unie, ale ne do NATO.
Bezpečnostní záruky
Místo členství v NATO Zelenskyj navrhl vyslání 200 tisíc zahraničních vojáků na Ukrajinu, kteří by zajišťovali příměří. Analytici však tvrdí, že Západ není schopen vytvořit tak velké síly. Britský premiér Keir Starmer v neděli uvedl, že jeho země je připravena vyčlenit blíže nespecifikovaný počet mírových jednotek. Německý kancléř Olaf Scholz ale nyní považuje jednání o vyslání vojáků na Ukrajinu za velmi nevhodné.
Rusko však chce vlastní „bezpečnostní záruky“, které by zajistily, že se Ukrajina nepokusí obnovit své vojenské kapacity a znovu získat Ruskem okupované území. Požaduje proto omezit velikost ukrajinské armády a zakázat vstup zahraničních vojsk do země.
Tento problém je všeobecně považován za nejsložitější aspekt jakéhokoli vyjednávání. Tým odborníků vedený Marcem Wellerem, profesorem mezinárodního práva z Cambridge, který se specializuje na mírová jednání, proto vypracoval návrh potenciální dohody, která počítá s kompromisem.
Šlo by o nasazení jen 7 500 vojáků ze zemí přijatelných pro Rusko i Ukrajinu, kteří by udržovali mír na frontové linii. Pokud by jedna ze stran obnovila nepřátelské akce, následovaly by okamžité sankce. Návrh také umožňuje Ukrajině pořádat společná cvičení s jinými zeměmi a spolupracovat s nimi na výrobě zbraní a vojenském výcviku.
NATO ve východní Evropě
Putin také tvrdí, že mu nejde jen o válku na Ukrajině, ale i o to, aby donutil Západ přijmout novou bezpečnostní architekturu v Evropě. Několik týdnů před invazí předložil ultimátum, v němž požadoval, aby se NATO přestalo rozšiřovat na východ a stáhlo se z velké části Evropy. V telefonátu s Trumpem 12. února pak zmínil „nutnost odstranění základní příčiny konfliktu“.
Rusko tak pravděpodobně vznese požadavky, které dalece přesahují osud samotné Ukrajiny. Američtí spojenci budou zřejmě argumentovat tím, že ústup NATO v Evropě zvýší riziko ruské invaze pro země jako Polsko a Pobaltí. Trump by však mohl být takové dohodě nakloněn vzhledem ke svému skepticismu vůči americkému nasazení v zahraničí.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Záběry explozí u Kursku. Ukrajinci rozmlátili na kusy konvoj tanků se sovětskými vlajkami
