Během léta došlo na různých místech Finska k sérii podezřelých pokusů o vniknutí a vloupání do vodárenských věží a dalších areálů kritické infrastruktury. Okolnosti včetně motivů tamní úřady vyšetřují. Reportér CNN Prima NEWS ve finsko-ruském pohraničí zjišťoval, jakým způsobem v současnosti funguje vzájemné soužití mezi někdejšími ekonomickými partnery.
V průběhu června a počátkem července finskou veřejnost vystrašila série nepovolených vniknutí do řady vodárenských věží a zařízení pro čištění odpadních vod po celé zemi, uvedl deník Iltalehti. Policie zaznamenala podezřelé vloupání i do areálů kritické infrastruktury dokonce nedaleko ropné rafinérie u přístavu Porvoo na jihu země.
ČTĚTE DÁLE: Mohla za to vodka. Rusko soudí vlastní vojáky, kteří vyvraždili rodinu s dětmi na Ukrajině
Úřady z bezpečnostních důvodů dočasně uzavřely pro návštěvníky vstup do vodárenské věže v městečku Pälkäne v centrální části země, napsal web finské veřejnoprávní televize YLE. Podle policie zatím nelze jednoznačně prokázat, že by série incidentů měla viditelnou souvislost, anebo by případně nesla znaky koordinované činnosti.
Rusko proti ČR podniká hybridní operace. Cílem je oslabit důvěru ve stát, uvedlo vnitro
Rusko v první polovině letošního roku proti České republice podnikalo širokou škálu hybridních operací. Cílem jeho propagandy je oslabovat důvěru ve stát a vyvolat v lidech pocit, že je tamější režim zdravou alternativou. Vyplývá to ze zprávy o extremismu za první pololetí letošního roku, kterou ve čtvrtek zveřejnilo ministerstvo vnitra.
Skupina podezřelých osob se rovněž počátkem července pokusila vloupat do areálu teplárny ve městě Imatra v bezprostřední blízkosti hranic s Ruskem, informovalo YLE. Podle svědků se podezřelé osoby lámanou finštinou vyptávaly na jakéhosi muže jménem „Pena“ (domácká zkratka běžného finského křestního jména Pentti). Následně beze stopy zmizely.
Právě Imatra bývala ještě donedávna jedním z nejčastějších cílů ruských návštěvníků, kteří do Finska zavítali na krátkodobá víza. Město také pěstovalo blízké styky s přeshraničním ruským Svetogorskem. Vlivem pandemie covidu, ruské invaze na Ukrajinu a příchodu velkého množství ilegálních běženců se situace zásadně změnila. Drtivá většina hraničních přechodů je uzavřená, funguje pouze železniční přechod Vainikkala. Ten je ovšem určen pouze pro převoz zboží. „V současné době žádnou formu spolupráce se Svetogorskem nemáme,“ popsala pro CNN Prima NEWS mluvčí městského úřadu v Imatře Mari Naumanenová. Ačkoliv i v době existence Sovětského svazu byly vztahy komplikované, se současností se to podle ní nedá vůbec srovnávat.
Strážci hranic spolu pravidelně jednají
Složité soužití s východním sousedem přiznal pro CNN Prima NEWS i člen vrchního velitelství finské pohraniční stráže Victor Johansson. „Komunikační kanály s ruskou stranou máme nadále otevřené. V případě potřeby pořádáme schůzky s ruskými pohraničníky a zároveň fungují pravidelná plánovaná setkání zástupců Finské a Ruské pohraniční stráže,“ upřesnil Johansson. „I přes nepřehlednou mezinárodní situaci naše vzájemná spolupráce s Ruskou pohraniční stráží funguje,“ dodal. „Máme už za ta desetiletí zažité jisté formy komunikace,“ konstatoval expert na přeshraniční spolupráci.
Bidena jsme preferovali, byl pro nás předvídatelnější, tvrdí Putinův mluvčí Peskov
Oznámení amerického prezidenta Joea Bidena, že nakonec nebude usilovat o druhý mandát a odstupuje z voleb, rezonuje i v Rusku. Kreml údajně Bidena jako americkou hlavu státu „preferoval“. Uvedl to Dmitrij Peskov, mluvčí prezidenta Vladimira Putina. Vysvětlil, že Biden byl pro Rusy „předvídatelnější“.
Ani podle Johanssona nejde dnešní situaci připodobňovat k dobám existence Sovětského svazu. „Současná forma spolupráce se sice v zásadě opírá o mezistátní smlouvu z roku 1960, ale obě pohraniční stráže samozřejmě prošly řadou různých změn,“ nastínil.
Ačkoliv vyjádření experta pohraniční stráže by mohlo evokovat dojem chladných, přesto standardních vzájemných vztahů, různé drobné incidenty, jako narušení finských výsostných vod ruskými vojenskými plavidly, jsou poměrně časté. Naposledy do finských vod neoprávněně vplulo v pátek 26. července průzkumné plavidlo ruského námořnictva Michail Kazanskij, upozornila agentura AP.
Po vstupu severské země do Severoatlantické aliance v dubnu minulého roku se hranice stala jednou z nejdelších přechodů mezi členským státem EU a NATO s východoevropskou velmocí. Hranice měří přes 1345 kilometrů. Finské ministerstvo vnitra letos 15. dubna oznámilo ve svém komuniké o okamžitém uzavření téměř všech hraničních přechodů mezi oběma státy. Oficiálním důvodem byl neúnosný nárůst počtu příchozích ilegálních migrantů z Ruska do Finska. Datum znovuotevření přechodů není podle finské ministryně vnitra Riikky Purraové v současné chvíli jasné, uvedl v polovině července web Iltalehti.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Francie udělala pro bezpečnost her maximum, míní Fischer. Podle Druláka to nemusí stačit
