Hrabě Francesco Kinský dal Borgo se může pyšnit tím, že rodinné sídlo Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou postavil jeden z nejlepších českých architektů všech dob Jan Blažej Santini-Aichel, jenž zemřel 7. prosince 1723. „Santini byl geniální vizionář. Zámek v Chlumci vyprojektoval pro mého asi nejslavnějšího předka Františka Ferdinanda, je to architektonický skvost,“ vypráví hrabě Kinský přímo na chlumeckém zámku. Kde přesně leží Santiniho ostatky, to už se dnes neví. Zámek Karlova Koruna ale nezestárl ani tři století po architektově skonu. Stejně jako další stavby výjimečného a vlastně moderního umělce. Třeba Santiniho poutní chrám na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou je dokonce památkou UNESCO.
Zámek Kinských v Chlumci nad Cidlinou má jedinečnou podobu. „Kdybyste se na půdorys našeho sídla podívali z letadla, zjistíte, že má tvar královské koruny,“ vypráví 40letý hrabě Francesco Kinský dal Borgo. Letadlo zrovna k dispozici nemáme, tak si prohlížíme alespoň původní Santiniho plány. Ano, tvar koruny je nepřehlédnutelný. „Santini se inspiroval Svatováclavskou korunou, která je dnes součástí korunovačních klenotů,“ doplňuje hraběte chlumecký kastelán Lukáš Klečal.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Česko se rozloučí se Schwarzenbergem: Na smuteční mši dorazí šlechta i vrcholní politici
Prezident z 18. století a přítel císaře
„Zadavatelem stavby Karlovy Koruny byl náš předek František Ferdinand hrabě Kinský, který to v politice dotáhl hodně vysoko. Byl to nejvyšší kancléř Českého království, což bych přirovnal k pozici dnešního prezidenta České republiky,“ vypráví Francesco Kinský s jistým nadhledem, zároveň ovšem s náležitou hrdostí.
„František Ferdinand se také považoval za přítele císaře Karla VI., proto zámek v Chlumci dostal jméno Karlova Koruna. Původně ho Santini stavěl jako lovecký zámeček, protože František Ferdinand měl i funkci nejvyššího lovčího Království českého, to je zase něco jako dnešní ministr zemědělství,“ dodává hrabě Kinský.
Osobnost za osobností, titul za titulem, však jsme na návštěvě u jednoho z nejstarších českých šlechtických rodů, jehož kořeny sahají do 13. století. A v průběhu dějin patřil k oporám mnoha českých i dalších evropských panovníků. Jen pro pořádek. Císař Karel VI. (1685–1740), podle něhož dostal zámek Karlova Koruna jméno, byl nejen císařem Svaté říše římské, ale také králem českým a uherským, markrabětem moravským a arcivévodou rakouským.
Hrabě Francesco Kinský dal Borgo, spolumajitel zámku Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou. Zámek přímo pro rod Kinských postavil slavný architekt Jan Blažej Santini, jenž zemřel 7. prosince 1723, před 300 lety. Zdroj: Ivan Motýl
Hrabě Francesco Kinský dal Borgo, spolumajitel zámku Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou. Zámek přímo pro rod Kinských postavil slavný architekt Jan Blažej Santini, jenž zemřel 7. prosince 1723, před 300 lety. Zdroj: Ivan Motýl
Geniální majstro
To už stojíme v centrální Sloupové síni chlumeckého zámku. „Santini dostal od Františka Ferdinanda zadání vybudovat něco výjimečného. A to se povedlo, je to jeho nejkrásnější světská stavba, neboť se věnoval především církevní architektuře. Ale tohle je nakonec také něco jako chrám,“ opěvuje Kinský architekta a rozhlíží se po Sloupové síni. „Perla českého kraje, majstro to vymyslel geniálně,“ pokračuje šlechtic. Do jinak krásné češtiny se mu občas plete italština, protože vyrůstal na rodovém sídle v Toskánsku. Dnes se považuje minimálně za polovičního Čecha.
Hrabě Kinský o setkání s Karlem III.: Minul mě jak krajinu. Otec mu vysvětlil, že jsme příbuzní
Minul mě jako krajinu, protože jsme byli stejně staří. Těmito slovy vzpomínal v pořadu Povídej Radky Červinkové na CNN Prima NEWS hrabě František Kinský na své setkání s nynějším britským králem Karlem III. K tomu došlo před lety při oficiální státní návštěvě na Pražském hradě. Sám Kinský je přitom potomkem kostelecké větve šlechtického rodu, jež je vzdáleně propojena i s britskou královskou rodinou.
Výjimečný architekt a pražský rodák Jan Blažej Santini-Aichel se také hlásil k češství, zároveň ovšem i k italskému původu. Rád se podepisoval jako Giovanni, v některých publikacích je dokonce jmenován výhradně jako Giovanni Santini. Italské kořeny tak mimoděk spojují architektonického tvůrce zámku i jeho dnešního spolumajitele.
Italské vzpomínky
Kromě Francesca o chlumecký majetek pečují i jeho otec, strýc a bratranec. „Vyrůstal jsem v rodovém sídle ve vesnici San Giuliano Terne v Toskánsku,“ vypráví hrabě. Blíží se Vánoce, tak se vynořují i sváteční vzpomínky. „Nejlepší vánoční dárek, který jsem dostal jako kluk, byla malorážka české výroby. Bylo mi jedenáct,“ loví v paměti. S otcem Giovannim Kinským pak skoro každý víkend vyráželi na lov do okolí Pisy.
„Dědeček opustil Československo doslova s posledním vlakem před uzavřením hranic po komunistickém převratu v únoru 1948,“ vypráví Francesco Kinský dal Borgo. „Časem pak v rodině už nikdo nevěřil, že by se do Chlumce mohli Kinští ještě vrátit. S pádem komunismu jsme vlastně nepočítali, ale teď jsme tu zpátky. A je to krásný pocit vidět, jak zámek znova rozkvétá a blíží se už tomu, jaký byl za mých prapředků,“ vypráví zámecký pán a sáhodlouze líčí nákladné a dlouhodobé rekonstrukce, které Santiniho stavba prodělává.
Hrob zmizel už na konci 18. století
Santini vytvořil na samém počátku 18. století naprosto osobitý moderní stavební sloh. Barokní gotiku, za kterou je dnes obdivován i v evropském kontextu barokní architektury. „Jeho rozsáhlé dílo je tak originální, že druhé takové nenajdeme,“ tvrdil český kunsthistorik Jan Sedlák (1943–2016) o výjimečném architektovi.
Santini měl pouhých 46 let, když si pro něho přišla smrt. Zemřel zřejmě na plicní onemocnění ve svém pražském domě v dnešní Nerudově ulici na Malé Straně. „Poněvadž je smrt každého člověka jistá, hodina však nejistá, pořídil jsem, dobře uváživ, následující testament neboli poslední vůli,“ začínala závěť architekta Jana Blažeje Santiniho. Napsal ji 5. prosince 1723, zemřel o dva dny později. Uprostřed pilné práce, třeba zámek Karlova Koruna v té době ještě nebyl úplně dostavěn. Přesto na světě vezdejším zanechal dílo, které je 300 let po umělcově smrti považováno za výjimečné.
Pohřben byl na hřbitově u malostranského kostela sv. Jana Křtitele v Oboře. V dnešní Šporkově ulici na Jánském vršku ale hřbitov už dnes nenajdete. Kostel byl odsvěcen v roce 1784 a o sedm let později byl zrušen i krchov, ostatky měly být údajně pietně převezeny na jiná pražská pohřebiště. V tuto chvíli se však definitivně ztratila stopa po architektově hrobu.
Zámek Kinských Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou, asi nejkrásnější světský stavba Jana Blažeje Santiniho, postavená přímo pro rod Kinských Zdroj: Ivan Motýl
Zámek Kinských Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou, asi nejkrásnější světský stavba Jana Blažeje Santiniho, postavená přímo pro rod Kinských Zdroj: Ivan Motýl
Karlova Koruna – závazek na staletí
Církevní stavbu s pohřebištěm ve Šporkově ulici nahradil dům a z části hřbitova je nyní dvorek. Tělesné pozůstatky slavného architekta Giovanniho čili Jana Blažeje Santiniho Aichla už tak v den 300. výročí jeho smrti uctít nelze. Co také s kostmi, když slovutný mistr zanechal v českých zemích desítky slovutných staveb? Namátkou: Sedlec – cisterciácký klášter. Chotouň – kostel sv. Prokopa, Plasy – cisterciácký klášter, Kladruby – benediktinský klášter, Malá Strana – Morzinský palác, Křtiny – poutní kostel Narození Panny Marie, Želiv – premonstrátský klášter... Perla vedle perly
„Je obdivuhodné, kolik toho Santini dokázal navrhnout během svého krátkého života,“ podivuje se chlumecký šlechtic Francesco Kinský dal Borgo, jehož rod znova opatruje Karlovu Korunu. „I když nacisté na zámek uvalili nucenou správu, a o něco později nás z něj vyhnali komunisté, teď jsou tady Kinští opět doma. A doufám, že ještě dlouho budou, je to závazek na staletí,“ zdůrazňuje.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Unikátní Zámek Nebílovy čeká velká proměna. Vrátí se do své původní barokní podoby
