Zkušení hráči mohou v Minecraftu postavit blok po bloku například velkou plachetnici. Zdroj: Needpix
Před 11 lety stvořil švédský programátor Markus Persson počítačovou hru Minecraft. Ve veleúspěšném titulu, kterému se někdy přezdívá „počítačové Lego“, mohou hráči stavět pomocí krychlových bloků libovolné struktury, těžit drahokamy v jeskyních nebo bojovat proti nemrtvým. Minecraft byl hlavním tématem pořadu Silný hlas Markéty Fialové, jehož hosty byli herní expert Lukáš Pleskot, psycholog Radek Ptáček a herní novinářka Alžběta Trojanová.
Podle specialistů na herní průmysl je do jisté míry záhadou, proč je Minecraft tak populární. „Úspěšná hra v sobě musí mít něco, co vás baví, co chytne publikum. Je také důležité, jak se k tomu postaví vývojář hry,“ řekl Pleskot v pořadu Silný hlas. „V případě Minecraftu hru neustále inovují, jde s trendy a má díky tomu šanci na delší životnost. Podobná hra tady navíc do té doby nebyla,“ dodal.
Podle odborníků hra Minecraft u dětí rozvíjí kreativitu, prostorovou představivost, hráčům také umožňuje zhmotnit vlastní představy. „Každé dítě sní a tvoří si představy. Tahle hra jim dala možnost ty světy vytvořit,“ myslí si Pleskot. „Je to svět fantasy, je to únik z tohoto světa. Obecně je potřeba autonomie v našich životech velmi vysoká. Čím méně jí mám v reálném životě, například kvůli rodičům, tím více mě přitahuje ve hrách,“ doplnil Ptáček.
Pandemie je pro herní průmysl požehnáním i prokletím. Jaké jsou jeho vyhlídky?
Prodeje her trhají rekordy, ale vývoj těch nových nabírá zpoždění. Přidávají se potíže s distribucí. Výhodu získávají nezávislá menší studia, protože jejich hry vycházejí pouze digitálně.
Hra švédského vývojáře Perssona je příkladem titulu, který si získal vysokou popularitu i přesto, že neoplývá realistickou grafikou. Naopak. Na první pohled je vizuální stránka Minecraftu zastaralá. „Minecraft má retro podobu, díky tomu ani nestárne,“ uvedla v pořadu Silný hlas herní novinářka Alžběta Trojanová. „Hry, které jsou realistické, těch je mnohem méně. Častěji se objevují ty, které vás zavedou do fiktivních světů,“ míní.
Herní průmysl jako zlatý důl
Že může být vývoj videoher výdělečným byznysem, dokládají tržby herního průmyslu za rok 2019. Herní studia celého světa loni inkasovala celkem 120 miliard dolarů (přibližně 3 biliony korun). Čeští vývojáři minulý rok vydělali tři miliardy korun a vytvořili 31 her. V tuzemsku momentálně působí 76 vývojářských firem, pro které pracuje 1 500 vývojářů.
Politik Václav Krása: Na literatuře je krásné, že si postavy musíme sami vymodelovat
Povinná četba je mezi mnoha studenty neoblíbená. Mladiství obecně nemají rádi to, co jim dospělí nařizují. Četba přitom podporuje nejen představivost, ale také obohacuje mozek. Měla by tedy ve školách zůstat? Nejen o tom mluvili hosté čtvrtečního Silného hlasu Markéty Fialové – jaderná fyzička Dana Drábová a politik a předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása. Do debaty se zapojil i spisovatel a publicista Ondřej Neff.
„Česká republika má velmi schopné lidi-vývojáře. Jsme připraveni reagovat na to, co trh vyžaduje,“ řekl Pleskot, podle kterého českému hernímu průmyslu prozatím chybí státní podpora. „To odvětví zatím není tak společensky přijímané. Děti podle některých lidí kvůli hrám nechodí ven a nesportují. Spojení státu a veřejné podpory je na začátku,“ uzavřel herní expert.
Mezi nejúspěšnější autory videoher patří v Česku scenárista a designér Daniel Vávra. Spolumajitel firmy Warhorse Studios má na svědomí tituly jako Mafia: The City of Lost Heaven, nebo středověké RPG (z anglického role-playing game, v překladu hra na hrdiny) Kingdom Come: Deliverance. Obě počítačové hry sklidily velký úspěch na domácí i zahraniční scéně. Vávra v březnu oznámil kandidaturu do prezidentských voleb, které se budou konat v roce 2023.
