Hrad Špilberk
Ačkoliv brněnský Hrad Špilberk pochází ze 13. století, i dnes umí svým návštěvníkům nabídnout něco nového. Pojďte díky pořadu Prima Česko nahlédnout nejen do nedávno zpřístupněných míst, kam dříve návštěvník nemohl. Poznejte části, které patří k těm původním, i ty, jež přibyly docela nedávno. Hrad je totiž jednou z mála památek, která se pyšní i poměrně moderními úpravami.
Královský hrad, nedobytná pevnost, nejtěžší věznice i armádní kasárna – využití Špilberku se v průběhu staletí měnilo podle panovníka nebo režimu. Během prohlídky si poskládáte pestrou historickou mozaiku pěkně místnost po místnosti. Můžeme ji začít třeba v nejstarší části špilberského hradu v takzvaném Gotickém sále, jehož počátky sahají až do 13. století. „To znamená, že tato místnost, respektive její klenba, kterou návštěvníci během prohlídky uvidí, může pamatovat i samotného zakladatele hradu Přemysla Otakara II.,“ vypráví vedoucí průvodců po hradě Špilberk Michal Hančák.
ČTĚTE TAKÉ: Na rozhraní dvou světů: Zámek Jezeří obklopují lesy i lom. Těžba uhlí se mu málem stala osudnou
Následně královský hrad sloužil jako sídlo moravských markrabat – třeba mladšího bratra Karla IV. Jana Jindřicha a jeho syna, Jošta Moravského, zvoleného římského krále. „Především během třicetileté války sehrál Špilberk klíčovou roli. Když v Brně došlo ke stavovskému povstání, byli právě moravští stavové jedni z prvních politických vězňů,“ pokračuje Hančák ve výkladu.
Důležitost hradu byla zřejmá, a tak se v polovině 18. století z Brna a Špilberku stává největší pevnostní soustava na Moravě.
Nejnovější část hradu? Vitráže
A z nejstarší místnosti na Špilberku se vydejme do té největší. Říká se ji Královská kaple. Nejzajímavější jsou na ní barevné vitráže v oknech. „Byly tady instalovány před 20 lety, takže letos slavíme takové kulaté výročí. Není to klasická vitráž skládající se z malých barevných sklíček. Tohle jsou větší kusy skla, speciálně upravované i barvené kysličníky. Takže během dne vitráže mění svoji barvu,“ upozorňuje na zvláštnost vedoucí průvodců.
Respekt budil i v samotném Napoleonovi
Význam má i opevnění hradu, které budilo respekt i u samotného Napoleona I. Nechal proto počátkem 19. století jeho strategické části zlikvidovat, aby pevnost nekladla odpor, kdyby se do Brna musel vrátit,“ vypráví Hančák. „Později byl objekt předán do civilní správy a upravený na velkou civilní věznici. Právě v 19. století se o Špilberku bavíme jako o žaláři národa.“
Dále se na hradě vystřídalo několik armád, které z něj udělaly kasárenský objekt.
Hrad, kde se staví dodnes
Přes sedm set let představuje hrad Špilberk významnou dominantu Brna. Na nejnovějším prohlídkovém okruhu se teď návštěvníci lačnící po historii tohoto středověkého hradu mohou podívat do několika nově zpřístupněných místností. „Takzvané Vlaštovčí hnízdo je stavba z roku 1941. Mezi lety 1939 až 1941 probíhala generální rekonstrukce Špilberku pro účely wehrmachtu. Jako její součást vzniklo Vlaštovčí hnízdo, které mělo sloužit buď jako společenský prostor pro důstojníky wehrmachtu nebo jako jídelna. Z té doby pochází i původní kachlová kamna z roku 1941 se soškou prince Evžena Savojského, která po druhé světové válce zmizela. Před několika lety pracovníci našeho muzea kontaktovali firmu, která kamna vyrobila a vlastní dochovanou původní dokumentaci a dokonce i formu. Takže nám udělali druhý originál,“ vykládá Hančák.
Příběh hradu odkrývá ještě další místnost – renesanční salonek. Nachází se v něm obrazy habsburských monarchů, ale taky jediné dochované renesanční okno na Špilberku, které bylo objeveno, jak už to tak bývá, náhodou při jedné z přestaveb. „S trochou nadsázky můžeme říct, že hrad je živý organismus, tady se staví od 13. století prakticky dodnes. Právě v letošním roce by nás měla čekat poslední fáze generální rekonstrukce Špilberku, která začala před více než 30 lety,“ říká Hančák.
Od roku 1962 je hrad spolu s parkem národní kulturní památkou a sídlem Muzea města Brna. A tiše vyčkává, zda moravská metropole nebude zase někdy potřebovat ochranu jeho bytelných hradeb.
