Česko si tradičně 21. srpna připomíná výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa. Letos je to 53 let. Na vzpomínkový ceremoniál na pražskou Vinohradskou třídu dorazili tradičně i významní čeští politici. Nezúčastnil se ho ale pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), což namíchlo poslankyni ODS Janu Černochovou. Hřib se hájil dovolenou a dětmi na táboře.
„Samozřejmost, s níž primátor Zdeněk Hřib kašle na významné pietní akty, mě nepřestává udivovat. Po Resslovce nebyl ani dnes u Českého rozhlasu. U prezidenta Zemana už jsme si na to zvykli. Ovšem neúcta k tradicím ze strany Pirátů je neomluvitelná,“ osočila Hřiba na Twitteru Černochová a narážela na červen 2019, kdy nikdo z pražského magistrátu nedorazil na pietní akci věnovanou památce parašutistů Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše v Resslově ulici.
Hřib tehdy dorazil na místo s kyticí večer a jako omluvu uvedl, že na oficiální akci nedostal pozvánku.
Také letos měl pro Černochovou jasné vysvětlení, proč na Vinohradech chyběl. „Na celý tento týden (včetně soboty – specifikum mé funkce) mám řádně nahlášenou dovolenou. Na této akci mě zastoupil pražský pirátský radní pro vzdělávání Vít Šmíral. A pro vaši informaci: Nejsem dnes v Karlových Varech, ale jel jsem na Vysočinu vyzvednout své děti z tábora,“ odpověděl poslankyni pražský primátor.
Jenže pro Černochovou nebyla omluva dostatečná. Hřibovi vzkázala, že vše záleží na prioritách. „Jistě. Všichni řešíme dilema – rodina, či několik dalších akcí ve stejný den – a kterou máme zvolit...? Ale vše je otázkou priorit a dnešní den je prostě pro naši zemi, pro Prahu, pro dvojku (Prahu 2, kde je Černochová starostkou, pozn. red.) – i pro mě osobně – zcela zásadní. A vy jste tam opět nebyl. Škoda a chyba, sorry,“ odvětila na sociální síti.
Debata neskončila, Hřib ironicky poděkoval za radu. „Vím, že ne každý dokáže tak dobře skloubit více placených funkcí jako Vy. Mou prioritou je nicméně také dát prostor kolegům. Fungujeme jako tým a nejsme stranou jednoho vůdce,“ vzkázal Černochové, která je kromě poslankyně také starostkou městské části.
Vzpomínková akce se Schillerovou i Pikalem
Tradičního pokládání věnců se z Pirátů zúčastnil například místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal, z vládních zástupců zase dorazila například vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Připomněli oběti invaze, zraněné, i ty, kteří kvůli událostem roku 1968 opustili Československo. Ocenili i roli pracovníků tehdejšího rozhlasu a televize.
„Mělo by to být připomínkou, jak důležitá je pro demokracii svoboda slova a jak důležitou roli hrají média, zejména veřejnoprávní služby,“ uvedl Pikal. Schillerová na Twitteru napsala: „Srpen 1968. Už padesát tři let uplynulo od vpádu vojsk Varšavské smlouvy. Výročí jako to dnešní nám připomíná, že za život ve svobodě a demokracii vděčíme nemalým hrdinstvím jednotlivců. Mnozí za to zaplatili tu nejvyšší daň. Čest jejich památce.“
Vzpomínkové akce se vedle pamětníků zúčastnila i senátorka Miroslava Němcová (ODS), na Slovensku si invazi už pátek připomněla prezidentka Zuzana Čaputová. Před budovu Univerzity Komenského v Bratislavě rovněž položila věnce.
Komunista Dolejš připomněl omluvu Gorbačova
Další čeští politici, kteří v některých případech rovněž dorazili na Vinohrady, se k více než půl století staré události vyjadřovali hlavně na sociálních sítích.
„Dnes je to 53 let od okupace naší země vojsky Varšavské smlouvy. Nesmíme zapomínat, že žít ve svobodě a demokracii není samozřejmost, a tyto hodnoty musíme stále chránit. V roce 1968 za ně Češi položili život,“ napsala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
„Nezapomínejme na historii, aby se už nemohla opakovat. Braňme svou svobodu a mějme se na pozoru před všemi, kteří zpochybňují naše členství v Severoatlantické alianci. NATO je zárukou naší bezpečnosti,“ připomněl předseda ODS Petr Fiala.
Poslanec KSČM Jiří Dolejš podotkl, že k uklidnění vztahů Česka a Ruska je důležité, aby ani Moskva nezapomněla na omluvy za rok 68 vyřčené tehdejším vůdcem Sovětského svazu Michailem Sergejevičem Gorbačovem a později naznačené současným ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
137 mrtvých, 300 tisíc emigrantů
Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa odstartovala 20. srpna 1968. Do naší země vpadly armády Sovětského svazu, Polska, Maďarska, Bulharska a Německé demokratické republiky. Vojska přijela na základě tzv. „zvacího dopisu“, který podepsali členové konzervativního křídla Komunistické strany.
Ústřední výbor KSČ invazi odsoudil, nedlouho poté okupační mocnosti vedoucí představitele Československa v čele s Alexandrem Dubčekem zatkly. Veřejnost proti tomu v prvních týdnech protestovala, poté polevila. Vojska Sovětského svazu zůstala na území Československa až do roku 1991. V souvislosti s invazí přišlo 137 lidí o život a 500 lidí utrpělo vážné následky. Po okupaci emigrovalo přibližně 300 tisíc osob.
