Hrozí celosvětový nedostatek jídla. Potraviny jsou nejdražší za poslední půlstoletí

Globální cenový index potravin se dostal na nejvyšší úroveň od poloviny 70. let minulého století. Jídlo je dnes ve světě dokonce dražší než v roce 2008, kdy jeho ceny stouply v důsledku zavádění povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot. Ceny potravin patří mezi hlavní motory zdražování, kterému čelí ekonomiky napříč světem.

Potraviny jsou v současné době nejdražší za několik posledních generací. Měřeno reálným cenovým indexem (očištěným o inflaci) stálo jídlo stejně jako dnes naposledy někdy kolem roku 1975, tedy téměř před půlstoletím. S odkazem na údaje Organizace pro výživu a zemědělství (FAO – Food and Agriculture Organization) při OSN to uvedla agentura Bloomberg.

Za potravinovou drahotou stojí hned několik faktorů, které se shodou okolností sešly právě letos. Výkyvy počasí (v některých částech světa dokonce extrémní), raketově rostoucí cena námořní přepravy (k níž přispěla i březnová nehoda lodi Ever Given v Suezském průplavu), omezení produkce v důsledku protiepidemických opatření a nedostatek pracovní síly způsobily, že potraviny meziročně zdražily o jednu třetinu.

Hladovějící Američané

Regály v obchodech s potravinami jsou podle OSN nyní prázdnější a roste riziko globálního hladomoru. Některé vlády se již snaží přijímat opatření, pomocí nichž by se mělo podařit zabránit tomu nejhoršímu. „Je to skutečně něco, co by nás mělo vytrhnout z letargie. Lidem v našich končinách sice bezprostřední nedostatek jídla nehrozí, ale je jisté, že si za něj připlatíme. Ne v každé zemi ale mají štěstí jako my, kdo žijeme v bohaté části světa,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické.

Na druhé straně se i v ekonomicky vyspělých zemích již začínají potýkat s tím, že v nich žijí lidé, kteří nemají dostatečný příjem potravy. Agentura Bloomberg uvedla, že například ve Spojených státech skoro devět procent lidí uvedlo, že se nedokázalo v uplynulém týdnu dostatečně najíst. Těm nejchudším v USA tak pomáhají programy na podporu potravinové dostupnosti, které tamní vláda posiluje.

Ve Velké Británii už stát začal zjišťovat, jaké jsou dopady pandemie koronaviru, brexitu a s tím spojeného nedostatku pracovní síly na potravinářský průmysl. Kabinet Borise Johnsona chce vědět, zda se situace ještě zhorší, respektive jak ji stát může efektivně řešit.

Pokuty za zdražení?

V hospodářsky méně vyspělých zemích jsou pak přijímána už konkrétní opatření, kterými vlády chtějí zabránit nejhoršímu. Například tuniský prezident nařídil výrobcům i obchodníkům, aby u vybraných druhů potravin snížili ceny. Turecko pak hrozí pokutami těm, kdo bude ceny potravin „neúměrně“ zvyšovat. Indické úřady pak začínají sahat do hmotných rezerv státu a dodávají na trh miliony tun rýže nebo obilí, aby se pokusily ceny stabilizovat. Současně utrácejí miliardy dolarů na zvýšení dostupnost potravin obyvatelstvu.

„Je pravděpodobné, že se situace časem opět uklidní. Čelíme globální ekonomické nerovnováze, která vznikla v důsledku koronavirové pandemie, kdy vlivem protiepidemických opatření došlo k rychlému omezení produkce prakticky všeho. Jenže poptávka neklesla, lidé chtějí utrácet a výrobci ani dopravci nestíhají. Týká se to všech oborů a potraviny se vezou ve vleku událostí,“ vysvětlila Hedija. Podle ní ale nelze dostatečně věrohodně předpovědět, kdy by se situace mohla stabilizovat.

Zdražení potravin se týká i České republiky a další má přijít ve zbytku roku. Pekaři už oznámili, že ceny pečiva vzrostou průměrně o 30 procent. Dražší budou také těstoviny v důsledku neúrody tvrdozrnné pšenice v Kanadě. Země javorového listu je největším producentem komodity pro výrobu semolinových těstovin, jejichž cena má stoupnout až o 40 procent.

Tagy: