V poslaneckých a senátorských kruzích se hovoří o možnosti, že by prezident Miloš Zeman mohl být ze své funkce sesazen. Podle některých opozičních politiků se totiž chová vlastizrádně a jeho působení na nejvyšším ústavním postu zaslouží ukončení. V nedávném rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl senátor Tomáš Czernin (TOP 09).
O snaze Zemana odvolat z funkce před nedávném hovořil první místopředseda TOP 09 Tomáš Czernin v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. „Samozřejmě je to krajní možnost, ale když se prezident chová vlastizrádně, tak nic jiného nezbývá. Mohli bychom říct, že už to s ním ty dva roky vydržíme, ale on má být prezidentem naplno ve prospěch České republiky a jejích občanů po celou dobu svého prezidentství. Teď bych řekl, že spíše naopak využívá toho, že mu už vlastně o nic nejde, a tak se může chovat, jak chce,“ řekl senátor.
Vyvolat proces odvolání prezidenta lze podle české Ústavy dvěma způsoby. Jednak je v ní ukotven článek 65, který zákonodárcům umožňuje na prezidenta podat ústavní žalobu, pokud se podle většiny senátorů a poslanců chová vlastizrádně či hrubě porušuje Ústavu. Možností je také usilovat o odvolání Zemana podle článku 66 Ústavy, který se může aplikovat v případě, že hlava státu „nemůže svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat“.
Czernin CNN Prima NEWS sdělil, že by mu ani tato cesta nevadila. „Já bych připustil i tu druhou možnost, protože tam není nějak explicitně stanoveno, z jakého důvodu není schopen vykonávat úřad. Asi by se nabízelo z důvodů zdravotních. Jestli nevykonává určité činnosti a nevíme proč, tak můžeme připustit, že jich není schopen,“ řekl v rozhovoru Czernin.
Usilovat o vyvolání procesu sesazení prezidenta chce Czernin podle svých slov až po volbách do Poslanecké sněmovny, a to v případě, že uspějí strany v uskupení Spolu, kde je kromě TOP 09 i ODS a KDU-ČSL, a také koalice Pirátů a STAN.
Velezrada nebo neschopnost vykonávat funkci?
S nutností odvolat prezidenta souhlasí i Czerninova stranická šéfka Markéta Pekarová Adamová. Ta připomněla, že o Zemanovo odvolání se již Senát pokoušel. „Už v tomto volebním období TOP 09 podpořila žalobu na prezidenta, ačkoliv neuspěla kvůli prozemanovské sněmovní většině ANO, ČSSD, KSČM a SPD, tak měla velký smysl. A důvodů jen přibývá,“ sdělila CNN Prima NEWS Pekarová Adamová.
Do jisté míry s Czerninovým návrhem souhlasí i jeho kolega ze Senátu Václav Láska, který figuruje v čele hnutí SENÁTOR 21 a zároveň stál za prvním zmiňovaným pokusem o vytvoření ústavní žaloby na prezidenta. „Pokud by byl návrh opodstatněný, správně kvalifikovaný a měl by naději na úspěch u Ústavního soudu, tak ano,“ uvedl Láska. Zároveň by však podle svých slov podpořil spíše proces vyvolaný podle článku 65, tedy pro velezradu či hrubé porušení Ústavy. Pro druhý článek podle něj dosud nebyly splněny podmínky.
Možnost ústavní žaloby na prezidenta podle článku 65 připouští i šéf senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra (ODS), byť ne hned. „V tuto chvíli při složení Sněmovny nemá cenu řešit paragraf 65, tedy novou žalobu pro velezradu. Co bude po volbách, ale těžko odhadovat. Asi je možné to zvednout znovu,“ řekl CNN Prima NEWS Nytra. Ten zároveň dodal, že možnost odvolat Zemana podle článku 66, tedy pro neschopnost vykonávat úřad, mu přijde „za hranou“.
Jurečka: Důležité bude, jak se prezident zachová po volbách
Další lídři opozičních stran jsou o poznání opatrnější. „Bude samozřejmě důležité, jaké budou poměry ve Sněmovně po volbách. Taky bude důležité, jak bude prezident po volbách konat. Já bych viděl třeba daleko pádnější důvody pro tyto otázky v situaci, kdy by prezident nerespektoval většinovou vůli Sněmovny při ustanovení vlády,“ řekl CNN Prima NEWS předseda KDU-ČSL Marian Jurečka s tím, že aktuálně se chce soustředit právě na volby.
Předsedkyně lidoveckých senátorů Šárka Jelínková redakci sdělila, že o tématu její klub zatím nemluvil, ale připomněla, že senátoři KDU-ČSL před lety návrh na ústavní žalobu vůči Zemanovi podpořili. Šéf hnutí STAN Vít Rakušan CNN Prima NEWS odpověděl, že „nechce předjímat, co bude po volbách“.
Na dotazy redakce nereagovali předseda ODS Petr Fiala ani jeho pirátský protějšek Ivan Bartoš. Stejně tak neodpověděl ani šéf senátorů za hnutí STAN Petr Holeček, jehož klub v roce 2019 podpořil původní návrh podání ústavní žaloby na prezidenta. Tehdejší návrh ovšem neprošel Poslaneckou sněmovnou, kde je zapotřebí hlasů tří pětin členů dolní komory Parlamentu, aby ústavní žaloba prošla.
Zemanovo mlčení při kauze Vrbětice
Názory lídrů opozičních stran, které se dlouhodobě vymezují vůči Miloši Zemanovi, redakce sbírala v době před víkendovým oznámením vládních představitelů, že za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014 stáli agenti ruské tajné služby GRU. Česko poté ze země vyhostilo 18 ruských diplomatů.
K nynější krizi promluvili už takřka všichni klíčoví představitelé vlády a stejně tak opozice, ale prezident, který se netají náklonností k Rusku, dosud nepromluvil. Zatím pouze oznámil, že veřejně vystoupí až v neděli 25. dubna v pořadu Partie Terezie Tománkové, tedy až týden po oznámení ruského zapojení do výbuchu.
Do Zemana se kvůli mlčení opět začali trefovat představitelé opozice, přičemž někteří z nich opět zmínili možnost jeho konce ve funkci. „Prezident musí vystoupit okamžitě. Buď s odsouzením státního terorismu ze strany Ruské federace, nebo s abdikačním projevem,“ napsal na Twitter senátor TOP 09 Czernin. Podobně reagovala i šéfka této partaje. „Já bych řekla, že tímhle odkladem okamžitého prohlášení už se vlastně vyjádřil. (P)rezident dlouhodobě ruské zájmy na našem území prosazuje. Ústavní žaloba na prezidenta má další bod,“ uvedla Pekarová Adamová.
