Silikon do obličeje si dívka píchala každý den. Následky jsou hrozivé, odborníci varují
Výběr redakce
Šestadvacetiletá Elva se narodila v malé polské obci jako chlapec jménem Wojtek. Po mnoho let nedokázala přijmout svůj vzhled a neměla prostředky na odbornou pomoc. Začala proto sama podstupovat estetické zákroky, které nakonec vedly k vážným deformacím obličeje. Podle odborníků se v jejím případě jedná o vážné duševní onemocnění, které je v době sociálních sítí na vzestupu.
„Začala jsem injekcemi na rozpouštění tuku, které jsem si aplikovala dvakrát týdně. Když můj obličej začal být příliš hubený, postupně jsem ho začala vyplňovat, až mi to v jednu chvíli přerostlo přes hlavu. Přípravky na injekční lipolýzu i silikon jsem kupovala přes internet. Obecně je velmi snadné je na internetu sehnat,“ vzpomínala Elva v rozhovoru pro pořad Dzień Dobry TVN.
ČTĚTE TAKÉ: Častý nešvar na záchodě nás vystavuje velkému nebezpečí. Co hrozí při toilet scrollingu?
Silikonové injekce si nejprve aplikovala jednou týdně, později se to ale vymklo kontrole a stalo se z toho každodenní pravidlo. „Tehdy jsem žila a pracovala ve Varšavě a všechny peníze mi padly na nájem, takže jsem neměla prostředky na specialisty,“ uvedla.
😳 A 26-year-old Polish blogger injected silicone into her own face for years because she couldn’t afford professional cosmetic procedures
— NEXTA (@nexta_tv) May 26, 2026
Elva, who was born a boy named Wojtek, bought the substances online and eventually began injecting herself almost every day.
As a result,… pic.twitter.com/m5lPqvZDu5
Produkty, které si aplikovala, navíc nebyly certifikované. Po čase se její obličej zdeformoval a otekl do obrovských rozměrů. „To, že se zpočátku nic neděje, neznamená, že se za půl roku nerozvine infekce nebo zánět, který může ohrozit život,“ vysvětlil specialista na estetickou medicínu Marek Wasiluk.
Černý trh estetické medicíny
Elvin případ tak upozorňuje na závažný problém – černý trh s estetickou medicínou. Stále více lidí sahá po přípravcích z neověřených zdrojů a provádí si estetické zákroky svépomocí, často bez jakéhokoli povědomí o tom, co si vlastně aplikují do těla. Problematická je však i praxe některých kosmetických salonů nebo dokonce nehtových studií, kde podobné zákroky provádějí lidé bez potřebného zdravotnického vzdělání.
Riziko přitom nespočívá jen v neodborném provedení samotného zákroku, ale také v používání neschválených či neznámých materiálů. Klienti se tak vystavují vážným zdravotním komplikacím. „Mezi závažnější komplikace patří například ucpání cév výplňovým materiálem, které může vést až k odumření tkáně nebo dokonce ke ztrátě zraku,“ uvedla pro CNN Prima NEWS předsedkyně České komory estetické medicíny Kamila Zvolánková.
Elva přiznala, že se denně setkává se zvědavými pohledy i negativními komentáři. „Polsko je velmi konzervativní země a lidé nejsou zvyklí na vzhled, který se vymyká přijatým normám,“ poznamenala.
Tělesná dysmorfická porucha
Podle psycholožky Pauliny Mierzejewské však u Elvy nejde o rozmar, ale o vážné duševní onemocnění známé jako tělesná dysmorfická porucha (BDD). „Ta spočívá v tom, že člověk přestane reálně vnímat svůj vzhled a neustále usiluje o vysněný obraz, kterého chce dosáhnout. Mozek si na to rychle zvyká a my sami sebe přestáváme vidět realisticky,“ vysvětlila odbornice.
Výzkumy ukazují, že BDD postihuje přibližně 1,7 až 2,9 procenta populace. U dospívajících však může být výskyt ještě vyšší – odhaduje se, že symptomy této poruchy zažívají až čtyři procenta adolescentů, uvádí web Terapio. Tito mladí lidé mohou trávit hodiny před zrcadlem, prožívat intenzivní úzkost kvůli svému vzhledu a vyhýbat se sociálním situacím.
Právě psychická stránka je podle odborníků i v případě Elvy nejdůležitější. „Nejprve je potřeba zjistit, zda je připravená přijmout pomoc. Teprve potom budeme schopni určit, kolik cizorodých látek v těle má a co všechno bylo poškozeno,“ shrnul Wasiluk.
Příčiny BDD
BDD může mít řadu příčin. „Může za ním stát perfekcionismus, tlak společnosti, neustálé srovnávání se s ostatními nebo nízké sebevědomí,“ vysvětlila Mierzejewská.
V době sociálních sítí je tento tlak ještě výraznější. Studie ukazují, že časté používání sociálních sítí souvisí s vyšším výskytem úzkostí, depresí, nízkého sebevědomí i poruch příjmu potravy, zejména u mladých lidí. Mnozí se totiž srovnávají s obrazy, které jsou ve skutečnosti nereálné, ale vnímají je jako běžný standard.
Co můžeme udělat?
Budovat pozitivní sebeobraz – děti by měly slyšet, že hodnota člověka nespočívá ve vzhledu, ale v charakteru, schopnostech a empatii.
Omezovat toxický obsah – vést děti k vědomému používání médií, učit je rozpoznávat upravený obsah a diskutovat o nereálných ideálech krásy.
Dávat pozor na poznámky o vzhledu – i zdánlivě nevinné komentáře o „velkém nose“ nebo „kilogramech navíc“ mohou mít dlouhodobé následky.
Podporovat emoční gramotnost – děti, které dokážou pojmenovat a zpracovat své emoce, jsou méně náchylné spojovat svou hodnotu pouze s vzhledem.
Vytvářet bezpečný prostor pro rozhovor – pokud má dítě pocit, že s ním „není něco v pořádku“, potřebuje pochopení a podporu, nikoli zesměšňování.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Hazard se zdravím i sebevědomím. Děti propadají make-up trendům. Jaké je největší nebezpečí?
Vystudovala literární tvorbu na Vysoké škole kreativní komunikace a následně navázala studiem médií na Metropolitní univerzitě v Praze. Od dubna 2023 působí jako redaktorka v on-line redakci CNN Prima NEWS. (Michaela.Bartosova@iprima.cz)
