Hvězda covidu Smejkal: Zdravotnictví nemůže být zadarmo. Kdo kašle na prevenci, ať platí

České zdravotnictví nutně potřebuje reformu, říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal. Podle něj je potřeba především zvýhodnit lidi, kteří nepodceňují prevenci. Zavzpomínal také na covidovou dobu a vysvětlil, proč nechtěl dělat ministra zdravotnictví ve vládě Andreje Babiše (ANO).

Opozice volá po rezignaci ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09). Podle ANO a SPD zaspal v případě objednávání některých léků, které teď chybějí. Co si o tom myslíte?
Je to dost laciné tvrzení, kterého využívají v politickém boji. Důvody jsou hlubší a souvisejí s globalizovaným světem, většinou je nedostatek způsobený kvůli výpadkům ve výrobě, která probíhá mimo Evropu. Leda kdyby byl někdo vědma, mohl si antibiotika naskladnit. Ale není to důvod odvolávat ministra. Jako infektolog jen doufám, že nedostatek antibiotik není způsoben, že lidé je dostávají na virová onemocnění nebo si je doma skladují.

ČTĚTE TAKÉ: GLOSA: Podivín Válek vzkazuje našim dětem bez léků, že je vyléčí slunce

Jaký je Vlastimil Válek ministr zdravotnictví?
Nechci a ani nemohu komentovat ministra.

Proč?
Připadá mi, že ve zdravotnictví jsou dlouhodobé problémy. Než je ministr začne řešit, vymění se. Proto mi nepřijde fér, abych ho hodnotil. Díval jsem se na program, toto ministerstvo mělo v plánu mnoho kroků k reformě zdravotnictví dobrým směrem, ale zatím se nic moc neděje. Jenže už je opravdu nejvyšší čas. Problém je složitý, protože je zde spousta hráčů s protichůdnými zájmy – odborné společnosti, zdravotnická komora, pojišťovny. A také strach z nepopulárních kroků. Nejdřív to vypadá nadějně, ale jak se začnou blížit volby, od plánů se ustupuje. Jen doufám, že ministrovi na vládě neřekli, že jsou teď priority jinde, ať se do ničeho nepouští. Právě teď je doba, kdy se i nepopulární kroky dají dobře vysvětlit.

Kde vidíte v našem systému zdravotnictví největší problémy?
Češi jsou zvyklí, že mají téměř zadarmo dobrou péči u specialistů. Na druhé straně vůbec nefunguje prevence, primární péče je nedostatečná. Spousta lidí jde rovnou ke specialistovi, což zatěžuje nemocnice. Mnoho věcí bylo vidět na covidu, což byl zátěžový test českého zdravotnictví. Nedopadl dobře. Do nemocnic se dostali pacienti, kteří se tam nemuseli dostávat, kdyby se dbalo na prevenci. Na brzdu se šlapalo pozdě, protože stále byla volná lůžka a přístroje, jen ne personál. Zdravotnictví chtě nechtě čekají nepopulární kroky.

Spousta nemocnic je jako z 19. století.

Jaké?
Žijeme tady dekády v tom, že vše bude dostupné, kvalitní a zadarmo. Musíme začít rozlišovat. Když nepůjdete na kolonoskopii, kterou vám praktik doporučí, a za pár let budete mít nádor tlustého střeva, tak fajn, my vám jej vyléčíme, vyoperujeme, ale zaplatíte si to, protože jste neudělal ten první důležitý krok a věděl jste o něm. Proč by měl platit stát? Stejně tak vám praktik musí říct, že si máte každý rok nechat změřit cholesterol, popř. brát statiny a léky na tlak. Jenže vy nic. Dostanete infarkt, ale udělají vám bypass, a když to nevyjde, tak transplantaci srdce. Rychleji než kdekoliv jinde na světě. To zadarmo není dlouhodobě udržitelné.

Stejné je to i z hlediska nemocnic. Za komplikace operací dostanou zaplaceno od pojišťoven. Ale když to souvisí s prevencí, kterou daná nemocnice podcenila, tak proč by měla dostat zaplaceno za komplikace? Jsou země, které to dělají tak, že když jednotlivec nebo nemocnice prokazatelně nezohledňují prevenci, tak musejí připlácet.

Šlo by to vůbec v českých podmínkách takhle nastavit?
Nejdříve musíte mít každopádně data a dobrou dokumentaci s dobrým IT systémem. Data o tom, že nemocnice poskytuje kvalitní péči, že dbá na prevenci, že pacient chodí na vyšetření k praktikovi, co praktik udělal. Musíme vědět – a mělo by to být i veřejné, která nemocnice kolik výkonů provádí, kolik má komplikací. U praktiků se dá zjistit, kolik pacientů chodí na preventivní prohlídky, jestli praktik sleduje a s jakým úspěchem léčí diabetes, srdeční selhání. Na základě toho se dá říct, že chceme zvýhodnit ty, kdo poskytují dobrou péči a dbají na prevenci. Pokud bychom tohle zvládli, můžeme zredukovat počet lůžek v nemocnicích a nebudeme muset třeba dělat tolik výkonů, protože se zlepší prevence.

Co dalšího by podle vás měla reforma zdravotnictví obsahovat?
Digitalizaci. V Americe je vytvořený systém několika málo počítačových programů, které lékař v nemocni sdílí s praktikem, a oba vědí, co se přesně s daným pacientem stalo, kde byl, kam chodí a pro co do lékárny. Přes počítač si může vytisknout propouštěcí zprávu z nemocnice. U nás lidé stále chodí se svazky propouštěcích zpráv a nosí je od doktora k doktorovi. Podívejme, jak vypadají nemocnice vypadají. Spousta jich je z 19. století. Mám ten luxus, že pracuji v monoblokové nemocnici. Kolikrát máte rozkouskovaný špitál, kde se pacient převáží na lehátku z pavilonu do pavilonu a jede za lékařem místo toho, aby lékař chodil za ním. Důležité také je, aby nemocnice měla velké emergency, centrální příjem, stejně jako centrální jednotku intenzivní péče. Ne každé oddělení svou. Teď jsem zaznamenal, že prezident v Liberci otevřel nové velké emergency. No hurá, ale to už dávno mělo být v každé nemocnici.

Nechtěl jsem dělat ministra Babišovi. Měl jsem problém s tím, že kdokoliv to zkusil přede mnou, tak na to doplatil.

Proč jste nešel dělat ministra, když máte takovou vizi? Možnost jste měl, Andrej Babiš vám to nabízel.
Nechtěl jsem dělat ministra Andreji Babišovi. Měl jsem problém s tím, že kdokoli to zkusil přede mnou, doplatil na to. Jinak bych se toho nezříkal. Ale bylo jasné, že se bude řešit jen covid a o zdravotnictví jako celek nepůjde, i když to úzce souvisí. Myslel jsem si, že když budu hrát roli vedoucího poradního tělesa, prospěju víc. Když teklo do bot, potřebovali nás a poslouchali, ale jakmile se situace zlepšila, byli jsme na obtíž, a vyhodili nás. Asi to byl další důkaz, jak bych dopadl jako Babišův ministr...

Kdyby vás oslovil premiér Fiala, tak byste ministra dělal?
Uvažoval bych o tom rozhodně víc, než když byl premiérem pan Babiš.

Když mají lékaři představu o změně zdravotnictví, vyslyší je někdo?
Vše, co jsem jmenoval, netrápí jen mě. Ještě před covidem jsme s kolegy sepsali pár bodů, co tady schází. Zajímavé je, že nejvíc to zajímalo ministra Adama Vojtěcha (za ANO). Dobrý ministr, slušný člověk, který chtěl měnit věci k lepšímu, ale doplatil na premiéra.

A teď to někoho zajímá?
Doufám, že ano.

Když reforma zdravotnictví nepřijde, co se stane?
Něco se musí stát, protože populace stárne. Prodlužuje se průměrná doba dožití, máte více chronických onemocnění, léčba je dražší, peněz méně. Naše země má velký deficit státního rozpočtu, proto se bude muset šetřit a budou se zvyšovat daně. Jsem přesvědčený, že do zdravotnictví není třeba dávat stále více peněz. V systému jsou. Není ale nutné proplácet pacientům i nemocnicím něco, co vzniká neohlížením se na prevenci. Není potřeba mít tolik akutních lůžek a nemocnic, když ani nemám data, jak kvalitně se kde léčí. Český pacient je hospitalizován v průměru nejdéle v Evropě, všechno se řeší v nemocnicích. Když dobře řídíte a staráte se o auto, nemáte nehody, a vyplatí se vám to, protože platíte méně na pojištění. Je to efektivní. Tam to každý chápe. A se zdravím ne? Nemůže to donekonečna fungovat tak, že se na všechno vykašlu a pak zavolám kamarádovi primářovi a ten mě vždycky někam dostane.

Vy si nedáte bůček a pivo?
Dám občas, taky jsem Čech. Ale aspoň vím, co mám v rámci prevence dělat. Je důležité začít u sebe. Důležité je, aby měl každý svého praktického lékaře, kterému důvěřuje. Aby ten lékař věděl, co má dělat. Aby řekl: Ve chvíli, kdy je ti padesát, musíš jít na kolonoskopii a budeš chodit každých deset let, pokud nic nenajdeme. Každý rok ti změřím cholesterol. Budu tě očkovat podle všech mezinárodních doporučení, řídit se medicínou založenou na důkazech. Nebudu ti na virózy předepisovat antibiotika. Mnoho lékařů to podceňuje. Ale to nesmí, prevence je základ.

Pravděpodobně to skončí tak, že se budeme očkovat na chřipku i na covid před každou podzimní sezonou.

Očkování na covid má podle vás smysl?
Určitě má. Kvůli samotnému onemocnění i riziku post-covidového syndromu. Pravděpodobně to skončí tak, že se budeme očkovat na chřipku i na covid před každou podzimní sezonou. A brzy bude jedna vakcína na chřipku a covid. Bohužel Češi mají k veškerému očkování konzervativní přístup. Je tady dost mýtů, že očkování škodí a že stačí zdravý životní styl. Řekl bych, že je dobré mít oboje. Sportovat, zdravě jíst, a k tomu se nechat očkovat.

Jak vzpomínáte zpětně na covidovou dobu?
Stovky telefonátů, výhružné e-maily. Prožil jsem to jako epidemiolog, jako klinik i jako ten, co to vysvětloval do médií. Umožnilo mi to říkat věci, které by jinak nikdo neslyšel. Vedení IKEM mě nechalo mluvit, a za to děkuju. Spousta zdravotníků neměla takovou svobodu nahlas říct, co tady chybí, i když si mysleli totéž, co já.

Jsem generace sametové revoluce, která pro mě byla nadějí, že se země posune na Západ, kam vždy patřila. A když se podíváte na data z covidové doby o vakcinaci, na děsivý počet úmrtí, vidíte jasnou železnou oponu. Všechny demografické studie ukazují, že jsme ve skupině východoevropských zemí. To pro mě bylo zklamání. Určitě to souviselo se špatným managementem vlády. Ale nemám rád, když se všechno hází na Babišovu vládu. Problém je širší, mnoho lékařských a jiných elit šířilo dezinformace, neměli jsme funkční české CDC, usnuli jsme na vavřínech po jaru 2020, švejkovali jsme. Opozice nepředkládala v covidové době nějaké super nápady, za Piráty bůhví proč tenkrát mluvil pan Dostál. Nedávno jsem viděl plakát, že pětikoalice zvládla covid. Ale upřímně, oni už toho nemuseli moc zvládat...

Kdyby teď udeřil covid znovu, moc připravení nebudeme.
Snad teď covid neudeří. Ale připravení nejsme o mnoho lépe. Změnu nelze udělat za rok, za dva, ale je třeba na ní začít pracovat. Hlavně bychom měli rychle udělat audit toho, co nám nejvíc chybělo. Každá organizace, která něco zpacká, si nechá udělat externí audit. Slyšel jsem, že mezinárodní organizace nabízely, že by audit udělaly a zaplatily. Nechápu, proč ho ještě nemáme.

Vláda schválila vyřazení covidu ze seznamu nakažlivých nemocí, není ani povinná sedmidenní izolace. Je to správně?
To je dobrý krok. Spousta lidí se raději netestovala, protože se bála povinné izolace. Třeba se to zlepší.

A mají lidi vůbec zjišťovat, jestli mají covid?
Když máte respirační nákazu, tak z mého pohledu je dobré vědět, co je původcem, pokud se nejedná o úplnou banalitu. Pokud máte jen rýmičku, testovat se asi nemusíte. Ale když máte kašel, dušnost, horečku, je dobré vědět, zdali je to covid, chřipka, RSV. Už jen kvůli tomu, že na chřipku nebo covid můžeme podat u rizikových skupin antivirotikum.