Chřipka má svou přirozenou sezónnost, od pandemie však nejde predikovat, jak bude probíhat. Pokud se nestane něco mimořádného, počet nakažených by se nemusel zvyšovat, uvedla v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Zuzana Blechová z Kliniky infekčních nemocí 2. LF UK a Nemocnice Na Bulovce. S jarem odborníci spíše očekávají příchod epidemií, které nejsou respiračního charakteru. Infektoložka připomněla důležitost vakcinace a zmínila i nízkou proočkovanost, a to zvláště u seniorů. Blechová mimo jiné zdůraznila, že se Češi s covidem nepoučili a nejsou zodpovědní k sobě ani svému okolí. „Máme se relativně dobře, a tak zapomínáme, že se zdraví koupit nedá,“ dodala.
Období, kdy týdně přibývaly tisíce nemocných s chřipkou a dalšími akutními respiračními nemocemi, je pravděpodobně u konce. „Viry chřipky obecně potřebují určitou kombinaci klimatických faktorů: teploty, vlhkosti. Na druhé straně má virus přirozenou sezónnost, která většinou trvá šest až osm týdnů. Ta letošní začala někdy v prosinci, je tedy možné, že je nyní na ústupu,“ uvedla Blechová pro CNN Prima NEWS.
ČTĚTE TAKÉ: Venda trpí Loweho syndromem, 44 let o něj pečuje matka. Teď shání finance na nutnou léčbu
Zároveň přiznala, že odborníci nemohou v současné době chřipkovou sezónu predikovat. „Od doby, kdy byla koronavirová pandemie, se sezónnost virů změnila v tom smyslu, že loni přišla mnohem dříve. První případy se zaznamenaly již v listopadu. Do toho se významnou měrou podílely na nemocnosti RS viry, které předtím nebyly. Letos je to zase pertuse – černý kašel, který narůstá. Faktorů je skutečně celá řada,“ pokračovala.
Pozor na „mokro v botách“
Ze zkušeností experti ví, že zimní měsíce patří mezi nejtypičtější období pro respirační viry. „Směrem k jaru už vůbec nebývají. Nemyslím si, že by se v nejbližších dvou měsících stalo, že dojde ke vzestupu počtu onemocnění – pokud se nestane něco mimořádného. Na jaře spíše pozorujeme epidemie či zvýšený výskyt jiných virů, například rotavirů, které nejsou respirační,“ vysvětlila.
Pokud lidé využívají „záchvěvů jara“ – kdy se venku citelně oteplí, svítí slunce a někteří odvážlivci vyjdou z domovů jen v mikinách – nemusí se podle Blechové příliš obávat, že by hned onemocněli. „Záleží na tom, co je to za člověka. Pokud je to mladý, zdravý člověk, který je zvyklý se otužovat, tak mu vysvlečení nemusí dělat žádný problém. Něco jiného jsou kojenci, batolata a děti předškolního věku. U nich tolik nejde o svlečení, ale o teplotu nohou,“ uvedla lékařka.
Připomněla, že děti nesmí mít takzvaně „mokro v botách“, na rozdíl od dospělých. „Dochází k cévní reakci, která následně může mít vliv na sliznice, které se v nose poškodí. To může přispět k tomu, že se tam usídlí viry a bakterie. Proto starší lidé říkali, že prochladnete od nohou,“ doplnila.
A odhalené kotníky, které jsou zejména mezi mladými lidmi populární? „Myslím, že se jedná jen o módní trend. Když si to vezmeme historicky, lidé neměli punčochy nebo něco podobného, běžně chodili i bosky. Podívejme se na anglická princátka, která nesmí nosit dlouhé kalhoty – a určitě nejsou nijak extrémně nemocná,“ připomněla pravidla, která se týkají dětí britské královské rodiny.
Chyby v hygieně a ignorace pandemie
Jak by podle Blechové tedy měla vypadat ideální prevence? „Základní principy vidím v hygienických návycích. Lidé velmi podceňují hygienu rukou. Otírání obličeje, smrkání, chytání se madel ve veřejné dopravě, kliky, klávesnice u počítače – to vše jsou mechanismy, kdy se díky kontaktu dobře viry šíří,“ uvedla.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Černý kašel je vážný problém, říká Prymula. Snadno se šíří, kojenci na něj umírají, upozorňuje
Druhý problém vidí v ignoraci a nepoučení se z koronavirové pandemie. „Covid populaci nepoučil v tom, že bychom měli být zodpovědní jednak sami k sobě, jednak ke svému okolí. V období, kdy má spousta lidí rýmu, kašel a podobně, tak ve veřejné dopravě chybí roušky. Odpovědný člověk by si poté, co tady zemřelo 43 tisíc lidí na covid, měl ve veřejné dopravě chránit dýchací cesty, pokud je nemocný či nastydlý,“ zdůraznila.
Dále doporučila následující: „Přirozené otužování ve smyslu snížené teploty v místnostech – aby sliznice dýchacích cest nebyly přesušené; hodně pohybu na čerstvém vzduchu, vitamíny, dostatek spánku, aby organismus nebyl ve stresu. To vše přispívá k tomu, že má člověk menší tendenci onemocnět infekcí dýchacích cest.“
ČTĚTE TAKÉ: Trpí hemofilií, přesto Daniel plánuje pokořit Mont Blanc. Před cestou chce pomoci druhým
Navzdory svému tvrzení, že se populace nepoučila z pandemie, přiznala, že se v něčem hygiena zlepšila. „Lidé více používají dezinfekční gely a spreje – byť ne vždy je aplikace zcela správná. Něco se tedy zlepšilo, ale myslím, že se to týká jen úzké části populace. Navíc, jde o ochranu sebe. Člověk ale musí být zodpovědný i vůči druhým, přičemž tato odpovědnost spočívá v tom, abych neroznášel infekci do svého okolí,“ doplnila Blechová.
Proočkováno je méně než 10 procent Čechů
Mezi základní prevenci se však řadí očkování. „Vakcinaci mají hrazenou senioři, zdravotníci, lidé, kteří mají určité typy závažných poruch imunity nebo trpí vážným chronickým onemocněním,“ přiblížila infektoložka. Zájem o očkování proti chřipce je však minimální.
„Proočkovanost by podle požadavků od Světové zdravotnické organizace (WHO) u seniorů měla být 75 procent. V Česku máme stěží naočkovanou třetinu. U seniorů prostě zájem není. Občas není ani dostatečný zájem praktických lékařů seniory vyzvat, aby se naočkovali. Pokud se bavíme o celkové proočkovanosti v populaci, tak jsme pod 10 procenty,“ přiblížila Blechová.
Domnívá se, že hlavním důvodem – proč se tak málo lidí nechá proti chřipce očkovat – je podceňování rizika a pohodlí. „Nemyslím si, že je to jako u vakcíny proti covidu. Tam řada lidí nesmyslně poukazovala na dezinformace z oblasti nežádoucích účinků. U chřipky si nemyslím, že by právě tohle byl zásadní problém. Základní je za mě podceňování rizika infekce a jejích komplikací,“ zdůraznila.
Současně upozornila na důležitost této lékařské metody. „Očkování je podle mého názoru a dlouhodobých zkušeností z praxe nejúčinnější a často jedinou možností, jak zabránit komplikacím a zbytečným úmrtím. Navíc máme nové a účinnější možnosti vakcinace – na trhu je další vakcína proti pneumokoku, která míří proti 20 různým typům této bakterie, dále inovovanou vakcínu proti omikronové variantě covidu, vakcíny proti chřipce, posílené pro starší osoby a nově i vakcíny proti RSV,” připomněla infektoložka.
Odborníci totiž v rizikových skupinách dlouhodobě zaznamenávají, že pokud takoví lidé onemocní, infekce má často vážný průběh, nezřídka vyžadující hospitalizaci, někdy dokonce s fatálním koncem. „Sama bych doporučovala očkovat se kromě chřipky i proti pneumokokům a nově proti RS virům. Ale nejde jen o chronicky nemocné, ale třeba i o seniory. S věkem se totiž imunitní systém opotřebovává a stárne, klesá jeho výkonnost,“ vysvětlila odbornice.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Covidové vakcíny umožnily i posílení nemocí, připustil Prymula. S Hostomským hodnotil dopady
Blechová se domnívá, že odmítání očkování je celospolečenským problémem. „Je to dáno tím, že máme různé možnosti léčby, prevence a máme se relativně dobře. A tak si vlastně neuvědomujeme, že se zdraví nedá koupit. Nemocem je třeba předcházet, je to zodpovědnost jako každá jiná – vůči sobě, svému okolí. Prevence je velmi důležitá,“ zdůraznila a vyzdvihla mladší generace.
„Jsou zodpovědnější, co se týče životního stylu, stravy, pohybu. K určitému mírnému pokroku už došlo, ale samozřejmě, preventivní opatření se v naší společnosti podceňují. Je to dáno tím, že se máme dobře, tudíž nemáme pocit, že by nás něco mohlo ohrozit. Jenže ono to tak není,“ dodala Blechová.
