Od ideje přes penězovod až k bezpečí. Jak se postoj Čechů k EU postupně měnil v čase?

V období několika málo let po listopadu 1989 byli obyvatelé Česka výrazně prozápadně orientovaní, s liberálním pohledem na tržní hospodářství a pozitivním očekáváním do budoucna. V listopadu 1993 své odhodlání usilovat o vstup do Evropského společenství vyjádřilo 85 procent Čechů a Češek.

ČTĚTE TAKÉ: Volební klip EU? Nesmyslné strašení Rusy a házení hrachu na stěnu, nechápe Klempíř

„Tehdy to byl cíl vzdálený, jakýsi symbol naší západní příslušnosti – byla to spíše abstraktní idea než konkrétní představa,“ připomíná Jan Hartl, zakladatel STEM v materiálu, který má redakce k dispozici. Značná část veřejnosti si představovala Evropskou unii jako penězovod, který podstatnou měrou usnadní cestu k ekonomické prosperitě. Pozitivní očekávání přitom byla neurčitá, bez hlubšího povědomí o tom, co bude vstup do EU pro nás znamenat.

Lidé očekávali zlepšení

V kterých oblastech života viděli občané Česka vstup do Evropské unie jako naději na zlepšení? V průzkumech let 1999 až 2001 to nejčastěji byla větší možnost sehnat atraktivní zaměstnání a umožnění studia mladých lidí v zahraničí. Většina lidí očekávala zlepšení i v dalších oblastech, jako byl stav životního prostředí, upevnění práva a pořádku, zdokonalení státní správy a zlepšení činnosti úřadů, také větší finanční pomoc regionům či zvýšení možností exportu.

Zhruba polovina lidí si od vstupu do Unie slibovala zvýšení životní úrovně. Naproti tomu v sociální sféře, v rozvoji kultury a v mezilidských vztazích většina lidí zlepšení po vstupu do Unie neočekávala. Ekonomický přínos však lidé nevnímali jednoznačně. Můžeme za tím cítit obavy z jednostranného využívání české ekonomiky, prohloubení sociálních nerovností, oslabení sociálních jistot.

Mezi riziky spojenými s členstvím v EU byly podle veřejnosti obavy z přistěhovalců z východu, posílení organizovaného zločinu, úpadek našeho tradičního průmyslu, ochromení zemědělství. I když situace před referendem o vstupu do EU byla rozporná a složitá, byla relativně klidná, nevyznačovala se žádnými zvraty nálad. Výzkumy ukazovaly, že proevropská orientace je silnější a intenzivnější než orientace protievropská či mimoevropská.

Stoupenci EU byli aktivnější, těšili se na možnost vyjádřit svůj názor v referendu, zatímco odpůrci byli nejistí a pasivní a nad svou účastí v referendu váhali. Po úspěšném referendu zavládlo uspokojení, jako by záležitosti okolo Evropské unie byly vyřešeny. Klíčové otázky okolo „sociální Evropy“ zůstaly nezodpovězeny.

Vstřícný postoj k EU přetrvává

„Opět převládl úzce ekonomický pohled na EU pouze jako penězovod a záležitost byrokratů kdesi v Bruselu,“ vzpomíná Hartl. Shrneme-li poznatky o tom, jak česká veřejnost vnímala EU v prvních letech po svém vstupu, dá se říci, že převládal mírně kritický, ale vstřícný postoj k EU. Důvěra v instituci Evropské unie dosahovala hodnot okolo 60 procentních bodů.

Ovšem intenzita vazby k EU byla mezi obyvatelstvem poměrně slabá, převládala spíše racionální pragmatická úvaha, vyčkávací, dosti pasivní pozice. Následný vývoj postoje české veřejnosti k členství v EU pak ukázal pozvolný pokles podpory, který byl přerušen českým předsednictvím v roce 2009.

Po zvýšení podpory EU v době předsednictví ale následoval další pokles, na který, po krátkém oživení, navázal dosud nejvýraznější zlom spojený s migrační krizí. V říjnu 2016 tak české členství hodnotilo pozitivně pouze 35 procent obyvatel. Tento propad byl ale pozvolna vyrovnán a míra podpory členství se v dubnu 2018 vrátila na hodnoty před migrační krizí (50 procent).

Po krátké oscilaci se již do hodnocení od května 2020 promítala pandemická krize. České předsednictví v roce 2022 nepřineslo přímo zvýšení podpory členství v EU, ale v době obecného poklesu důvěry v instituce znamenalo udržení hodnot. V posledním výzkumu z března 2024 pak sledujeme zvýšení míry spokojenosti s členstvím v EU.

V posledních letech se mění pohled českých občanů na Evropskou unii, ještě zhruba před pěti lety jsme Unii vnímali velmi obecně, značná část veřejnosti si ji spojovala spíš s tím, že řeší malicherná témata, nikoliv to podstatné. Pod vlivem britského referenda byla často politická diskuse redukována na zůstat/odejít.

Unie je více spojena se společenskými tématy

„Dnes odchod není hlavním tématem, ale Unie se postupně stává zástupným symbolem sporu o geopolitické směřování i podobu modernizace,“ uvádí Martin Buchtík, ředitel STEM a pokračuje: „Je úžeji spojená se všemi tématy, která společností hýbou, ať už je to energetika, Putinova válka, modernizace ekonomiky, klimatická změna, soběstačnost, svoboda, vláda práva, migrace nebo bezpečnost.“

Pro pozitivní rovinu hodnocení EU je v současnosti charakteristický jasný důraz na svobody cestovat, pracovat, studovat, které nám členství v Unii poskytuje.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Nepřijetí eura je ostuda, říká ministr Dvořák. Zmínil výhody, které by nová měna přinesla

„To ve společnosti, kde dvě pětiny lidí z ekonomických, zdravotních nebo jiných důvodů v podstatě vůbec do zahraničí necestují a jenom každý čtvrtý se dobře domluví anglicky, samozřejmě nepadá pro značnou část na úrodnou půdu,“ doplňuje Buchtík.

Negativní pohled na Unii ji vidí především jako příliš direktivního aktéra, který přehnaným způsobem ovlivňuje život u nás, obírá nás o nezávislost a možnost svobodného rozhodování v různých oblastech politiky a života společnosti. Hlavním úkolem, který by podle české veřejnosti měla EU v blízké budoucnosti řešit, je vnější bezpečnost, reprezentovaná především ochranou před migrací a před terorismem. Důležité je též posilování soběstačnosti EU, především ve výrobě strategických součástek.

Zelená témata mají rovněž vysokou důležitost, především ochrana životního prostředí, ale i obecný rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Bezpečnost a prosperita jsou s přehledem hlavními vlastnostmi, které by česká veřejnost ráda spojovala s Českem dovnitř i navenek v Evropě. Tyto hodnoty navíc představují oblast celospolečenské shody.

V populaci existují rozdíly vycházející ze sociodemografických a jiných charakteristik, ale ty ovlivňují pouze míru intenzity – základní rozvržení a hierarchie důležitosti jednotlivých vlastností zůstávají shodné. Pro největší část veřejnosti by tedy Česko mělo být zejména bezpečné (58 procent) a prosperující (48 procent). Dvě další vlastnosti v pořadí, Česko silné (29 procent) a chytré (17 procent), vnímáme jako podporující dvě hlavní vlastnosti ve smyslu „bezpečí skrze sílu“ a „prosperita skrze chytrost“.