Bezpilotní letouny zasáhly dvě obytné budovy v Moskvě
Chaos, který zavládl v Moskvě po úterním dronovém útoku, je impozantní. Největší paniku zažili tamní Rusové v roce 1941, zhodnotil vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr pro redakci CNN Prima NEWS. Podle něj si ruští obyvatelé uvědomili, že jsou opravdu ve válce. Novinář Jiří Just, který dlouhodobě žije v Rusku, poznamenal, že se k žádnému velkému úprku z Moskvy neschyluje. Mezi lidmi ale panovaly obavy z nepřátelských dronů už několik týdnů, a to především kvůli vzdušnému útoku na Kreml ze začátku května.
Útoky dronů zasáhly některé z nejprestižnějších moskevských částí, včetně Leninského prospektu nebo západní Moskvy, kde sídlí ruská elita. Své sídlo tam má i prezident Vladimir Putin. Kdo přesně ovšem stojí za útokem, se v tuto chvíli ještě neví.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Moskvu zasáhly bezpilotní letouny. Poškodily dvě obytné budovy, hlásí tamní úřady
„Zatím je příliš brzo. Mohli to být Ukrajinci nebo ruská opoziční skupina – nejspíše republikáni. Samozřejmě se v Rusku rovněž nedá vyloučit, že šlo o útok pod falešnou vlajkou, byť v takovém měřítku by to bylo asi už moc i na Rusy. Uplynulo teprve pár hodin, takže zatím nevíme, kdo za tím stojí. Panika, která zavládla v Moskvě, je každopádně impozantní. Ať už to udělal kdokoliv za jakýmkoliv účelem, vyvolal podle komentářů na sociálních sítích největší paniku od roku 1941,“ řekl Visingr redakci CNN Prima NEWS.
Chaos v ruských řadách se nicméně Ukrajincům hodí, obzvlášť v předvečer dlouho chystané protiofenzívy. V tuto chvíli se obránci před okupanty nachází ve fázi, kdy si připravují půdu na bojišti. Štěpení pozornosti nečekanými výpady a nájezdy proto může být součástí velké vojenské operace – klíčové je donutit Rusy, aby řešili několik dalších problémů současně.
„Nájezd na Bělgorod je logicky donutí přesunout tam jednotky odjinud. To znamená, že budou muset hýbat i s protivzdušnou obranou. To vše vyvolává paranoiu, takže všichni na sebe začnou vzájemně ukazovat prstem, obviňovat se a hledat viníky. Začne vyšetřování, budou nervózní. I to by zkomplikovalo obranu proti ukrajinské protiofenzívě,“ vysvětlil vojenský analytik.
Podle něj dronový útok na Moskvu a střelba protivzdušné obrany místní prakticky probudily. Pokud si doposud neuvědomovali, že jsou ve válce, nečekaný zásah ze vzduchu je vrátil zpět do reality. Zatímco doteď drony dokázaly bez problémů letět nad ruským územím a podnikat výpady na letecké základny, nyní asi Moskvanům došlo, že se mohou ocitnout pod útokem i doma. Přinejmenším ze symbolického hlediska se dá brát nálet dronů za úspěch.
„Psychologicky je to pro ruskou veřejnost hrozné. Když člověk přijel do měst v evropské části, jako jsou Moskva nebo Petrohrad, nedalo by se moc poznat, že je země ve válce. Samozřejmě jsou, když vezmeme v potaz omezenou nabídku, náborové plakáty a vyobrazené písmeno ‚Z‘. Místní to vytěsnili. Samozřejmě podporovali speciální vojenskou operaci, ale brali to tak, že se jich válka vlastně netýká. Režim v Rusku se snažil o maximální politickou pasivitu v lidech, a tohle je probudilo,“ dodal Visingr.
Útoky po celém evropském Rusku
Novinář Jiří Just se domnívá, že podobné dronové útoky budou nejspíše pokračovat, možná i zesilovat. V řadách ruské veřejnosti způsobil incident velký rozruch. Oficiální média o tom hovoří, ale samozřejmě celou věc podávají tak, že jsou oběťmi. Svá vyjádření zveřejnili také starosta Moskvy i gubernátor Moskevské oblasti.
„Řekl bych, že obavy z dronových útoků tu panují už několik týdnů – konkrétně od 3. května, kdy došlo k výpadu na Kreml. Tehdy začaly mezi mými známými padat úvahy, co když jim ty drony třeba taky vletí do okna. To ovšem neznamená, že by se tu schylovalo k hromadnému úprku z Moskvy. Ale povědomí, že Ukrajinci mohou útočit dokonce v Moskvě, tu samozřejmě je,“ řekl redakci CNN Prima NEWS.
Co se týče možných pozemních útoků, tam už nájezd na Moskvu podle něj nehrozí. „To je spíš sci-fi. Proto se zdá, že nejsnadnější možnost, jak zasáhnout celé evropské Rusko, jsou právě dronové útoky,“ konstatoval na závěr Just.