Američtí vědci zjistili, že imunita vůči nemoci COVID-19 přetrvává po dobu nejméně pěti měsíců, pravděpodobně i déle. I když se zpráva může zdát v rozporu s výsledky z Velké Británie, podle kterých imunita vydrží mnohem kratší dobu a postupně odeznívá, není tomu tak. V lidském těle totiž podle amerických výzkumníků existuje více než jedna „vlna protilátek“. Informoval o tom web CNN.
Lidské tělo produkuje v reakci na infekci „armádu“ imunitních sloučenin. Některé jsou zpočátku v převaze, ale rychle vymizí, zatímco jiné se hromadí pomaleji. To, co se může v prvních měsících po nákaze zdát jako slábnutí protilátek, vědci označují jako první vlnu. V pozadí je ale podle nich další „tým“, který protilátky buduje.
Nová studie ukazuje, že u většiny lidí, kteří se uzdravili, se udržují celkově stabilní protilátky. „I když vyšly některé zprávy, které uvádějí, že protilátky proti tomuto viru rychle vymizí, zjistili jsme pravý opak. Více než 90 procent lidí, kteří byli mírně nebo středně nemocní, produkují dostatečně silné protilátky, aby virus neutralizovaly. Drží se po mnoho měsíců,“ sdělil vedoucí týmu Florian Krammer, profesor vakcinologie na newyorské lékařské fakultě Icahn na Mount Sinai.
Tým zkoumal imunitní reakci u více než 30 tisíců lidí, kteří byli v období od března do října ve zdravotnickém centru na Mount Sinai pozitivně testováni na COVID-19. Reakce rozdělili na nízké, střední a vysoké.
Poté podrobněji studovali 121 pacientů, kteří se uzdravili a darovali krevní plazmu. Testování nejdříve proběhlo tři měsíce poté, co se objevily příznaky, pak po pěti měsících. U některých sice viděli pokles protilátek, u jiných však přetrvávaly, uvedl odborný časopis Science.
„Koncentrace protilátek, kterou jsme u jedinců měřili, byla pravděpodobně produkována buňkami, které jako první reagují na invazi viru a spojují se, aby vytvořily počáteční vlny protilátek, jejichž síla brzy klesá,“ uvedla lékařka Ania Wajnbergová.
Plazmatické buňky v kostní dřeni
„Trvalé hladiny protilátek, které jsme následně pozorovali, jsou pravděpodobně produkovány plazmatickými buňkami s dlouhou životností v kostní dřeni. Je to podobné tomu, co vidíme u jiných virů, a pravděpodobně to znamená, že v těle zůstanou. Budeme tuto skupinu nadále sledovat a zjišťovat, zda úrovně protilátek zůstávají stabilní, jak předpokládáme. Doufáme, že ano,“ dodala Wajnbergová.
Protilátky nejsou jedinou ochranou, kterou imunitní systém pro boj s infekcí vytváří. Fungují však jako první obranná linie. „Ačkoli nemáme přesvědčivý důkaz, že protilátky chrání před opakovanou nákazou, věříme, že je velmi pravděpodobné, že sníží šanci na ni,“ napsal tým, který na studii pracoval.
Vzhledem k tomu, že COVID-19 existuje teprve krátce, máme informace o poměrně málo lidech, kteří se údajně nakazili vícekrát. Například po prodělání spalniček nebo neštovic byl člověk imunní celý život.
Ale respirační viry, jako je třeba chřipka, jsou složitější, protože mohou mutovat. Lidé proto chřipku „chytnou“ několikrát a vakcíny proti ní poskytují pouze částečnou ochranu před nákazou. Proto se pacienti musí každý rok nechat znovu očkovat.
Koreláty ochrany
Koronaviry mohou vyvolat příznaky podobné nachlazení, ale protože obvykle nejsou smrtelné, tolik o nich nevíme. Dokud neudeřila nynější pandemie, byl o koronaviry malý zájem. Existují ale důkazy, že si člověk proti koronaviru může určitou imunitu vytvořit.
„Z práce s běžnými lidskými koronaviry víme, že vyvolávají neutralizující protilátky. Imunita může trvat roky a bránit reinfekci nebo způsobovat mírnější průběh onemocnění, i když jsou jednotlivci znovu nakaženi,“ uvedla Wajnbergová s kolegy.
Dalším důležitým krokem podle nich bude zavedení takzvaných korelátů ochrany. Jedná se o sloučeniny, které lze měřit v krvi a které lékařům sdělí, zda je daný člověk stále imunní. Nebylo by tedy nutné čekat a zjišťovat, zda u jedince dojde k opětovné nákaze.
