Individuální výuka pro každého školáka, konec biflování, zrušení osnov, povinná angličtina pro předškoláky nebo dělení dětí do tříd podle znalostí, nikoliv podle věku. Přesně takovými nápady po sedmi letech ve vládě najednou srší ve své nové knize Sdílejte, než to zakážou! premiér Andrej Babiš. Podle odborníků jde ale o naprosto nereálné návrhy.
„Přemýšlím, že by každé dítě mělo mít svůj vlastní individuální vzdělávací plán. Plán, kde je v rovnováze skupinová aktivita, kde se učí od druhých a být s druhými, a hlavně kde rozvíjí svoje sociální schopnosti a vztahy, protože ty jsou v životě nejdůležitější. A samozřejmě by mělo mít taky program individuální, kde se pravidelně zkoumají jeho vlohy, talent, zájem a všechno se podporuje a pravidelně reviduje. Každý třeba půlrok se jeho plán upravuje,“ píše ve své nové knize premiér Babiš.
Celá kapitola školství je zaměřena obecně na individualitu a svobodu pro studenty od předškolní až po vysokoškolskou výuku. Babiš například navrhuje, aby děti mohly s rodiči až půl roku cestovat a během té doby studovaly dálkově. Nebo aby nastal konec biflování a zrušení osnov.
Inspiraci hledá třeba v USA. Studenty by do tříd dělil nikoliv podle věku, ale podle znalostí.
Podle odborníků na české základní i střední školství jde pouze o nereálné nápady a vize, které v českém prostředí není možné zavést za současných podmínek, nastavení a především financování.
Progresivní myšlenka, v Česku ale nereálná
„Myšlenka je progresivní a samozřejmě v pořádku. Sám jsem si ji také ve své škole snažil do nějaké míry naplnit. A právě slova ‚do nějaké míry‘ je tajemstvím celého problému,“ reagoval pro CNN Prima NEWS na premiérovy nápady bývalý prezident Asociace ředitelů základních škol Michal Černý. Navíc dodal, že snaha o takové směřování už ve strategii ministerstva školství je.
Může podle něj jít o větší libovolnost předmětů nebo méně drilu, ale stoprocentní individuální výuku nevidí jako reálnou. „Naplnit to, aby každé dítě mělo individuální plán, je v českém školském systému nereálné. Jde o úplně jiný pohled na školství, na který nejsme připravení ani jako společnost,“ dodal.
Jako naprosto nereálnou ji pak vidí zástupce středních odborných škol, šéf Unie školských asociací Jiří Zajíček. Podle něj už právě oborové rozdělení znamená jistou dělbu podle toho, co studenty zajímá a baví.
„Vezměte si jakou práci dá vytvořit vzdělávací programy pro jednotlivé obory. Nedokážu si představit, že budu mít ve škole 400 žáků a pro každého udělám individuální plán. To nebudu dělat nic jiného. Kdy budeme učit?“ reagoval Zajíček pro CNN Prima NEWS.
Povinná angličtina už ve školce?
Premiér dále ve své vizi hovoří o zavedení tzv. super ředitelů nebo o povinné angličtině i pro předškoláky. „Tak mě napadá, že by nebylo špatné mít povinně angličtinu od první třídy. A taky pro předškoláky,“ píše.
Zatímco super ředitelé už se v Česku pilotně testují a má jít o pozici člověka, který bude koordinovat spolupráci mezi řediteli škol a zřizovateli, povinná angličtina ve školkách zatím není.
Podle Černého by ale ani být neměla. „Když se angličtina učí kvalitně, úplně stačí od 3. třídy. Děti v první třídě mají často problémy hlavně s češtinou a potřebují na to čas a klid,“ zdůraznil.
