Ceny rostou nejrychleji od prosince 1993. Frustrace a pocit zmaru se umocní, říká ekonom

„Spotřebitelské ceny vzrostly oproti loňskému dubnu o 14,2 %. Bylo to nejvíce za poslední tři desetiletí, kdy v prosinci 1993 meziroční růst cen dosáhl hodnoty 18,2 %,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.

„Inflace už je tak razantní, že se citelně podepíše na životní úrovni nejen chudších vrstev obyvatelstva, ale také střední třídy. Pro vládu představuje závažný problém, neboť frustrace a pocit zmaru obyvatelstva se v příštích měsících kriticky umocní,“ varuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Česká národní banka podle něj bude nucena letos zvýšit svoji základní úrokovou sazbu až k úrovni sedmi procent.

Inflace se projeví například i v cenách jízdného na vlak. „Zvláště na děti, studenty a seniory. Těm všem byla letos v dubnu snížena sleva na jízdném. Pokud je řádná cena vlakové jízdenky 100 korun, platili za ni ještě v březnu jen 25 korun. Nyní už však platí 50 Kč. A od prosince tedy až 60 korun. To je zdražení o 140 % během necelého roku,“ vypočítává Kovanda.

Zvyšují se náklady na bydlení i na potraviny

V cenách vynakládaných za bydlení meziročně zdražila elektřina o 30,1 %, zemní plyn o 44,2 %, tuhá paliva o 24,1 % a teplo a teplá voda o 17,5 %. Růst byl ve všech případech vyšší než v březnu. Nájemné se v dubnu zvýšilo o 4,5 %, vodné o 5,3 % a stočné o 6,4 %.

Potraviny v Česku budou nadále zdražovat. Za kolik si nakoupíme chleba či máslo?

Peníze

Válka na Ukrajině těžce dopadá také na peněženky českých občanů. Lidem se prodražují základní potraviny, jako jsou pečivo, máslo či olej. Ekonomové varují, že se situace pravděpodobně nezlepší ani v budoucnu. Například bochník chleba by v příštím roce mohl stát až 70 korun a kostka másla 85 korun. Lidé proto již začínají na nákupech potravin šetřit.

Rychlejší než v březnu byl dubnový meziroční růst také u potravin. Například mouka v dubnu meziročně zdražila o víc než polovinu, maso o 11 %, polotučné trvanlivé mléko téměř o třetinu, vejce o víc než 14 % a cukr o víc než čtvrtinu. Chleba byl tak proti loňsku dražší o víc než 20 %, cena másla stoupla o 31,6 % a brambor o 19,2 %.

Ceny lihovin naopak proti loňskému dubnu klesly o 4,1 %, u vína se nezměnily a u piva vzrostly o dvě procenta. Růst cen stravovacích služeb zrychlil na 19,5 %. Auta zdražila meziročně o téměř 14 % a pohonné hmoty a oleje o 41,5 %. „Ceny oděvů vzrostly o 21,4 % a obuvi o 15,2 %,“ uvedl ČSÚ.

Analytici upozorňují, že při takto vysoké inflaci je potřeba více než kdy jindy důvěryhodná a konzistentní politika ČNB.

Inflace ještě poroste

„V nejbližších měsících je pravděpodobné, že inflace půjde dál vzhůru kvůli pokračujícímu zdražování energií a potravin. V tuto chvíli vidíme její vrchol dál v červnu, a to nad 15 %. Odeznívání bude v tomto roce velmi pomalé a po zbytek roku bude inflace dvojciferná,“ uvedl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Podle něj tak není vyloučené, že stávající bankovní rada sáhne před svou částečnou obměnou na konci června ještě k zvýšení sazeb o 0,75 procentního bodu.

Kilo brambor za 30 korun? Zemědělce drtí zdražování, kvůli válce chybí pracovníci

Byznys

Kilo brambor za 30 korun. Podle některých pěstitelů se možná ještě letos takové ceně nevyhneme. Na vině jsou drahé náklady a také nedostatek pracovníků, kteří zůstali bojovat na Ukrajině.

„Vzhledem k tomu, že inflace ještě nekulminovala a náklady bydlení dál narůstají, může inflace v nejbližších měsících překonat i patnáctiprocentní hranici. Roste rychleji, než ve své prognóze předpokládala ČNB, a proto se dá čekat další výrazné zvýšení úrokových sazeb ČNB už na červnovém zasedání o dalších 0,75 procentního bodu,“ uvedl i hlavní ekonom Creditas Petr Dufek. Podobně vidí zvyšování úrokových sazeb i ekonom Komerční banky Martin Gürtler.

Podle bývalého člena rady ČNB a hlavního ekonoma společnosti Fondee Pavla Štěpánka ČNB postupovala doposud správně ve snaze inflaci čelit, ale ještě nemá hotovo. „Ukazuje se, jak mylné jsou úvahy o tom, že snad měla být při zvyšování sazeb méně razantní nebo že by měla tolerovat růst cen vyšší, než odpovídá jejímu inflačnímu cíli,“ uvedl.

I podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka dramatický vzestup inflace vyžaduje odpovědnou reakci měnové politiky. „Právě v tomto okamžiku by měla být strategie centrální banky konzistentní a jasně čitelná. Reputace centrální banky a inflační očekávání jsou dvě strany stejné mince,“ uvedl.

Aktuální čísla podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera zvyšují odhad celoroční inflace na zhruba 14 %. „Proinflační rizika přetrvávají a začínají se koncentrovat i pro příští rok, zejména důsledkem růstu cen energií. Ty na trhu rostou i pro dlouhodobé kontrakty let 2023 a 2024, což se bude dále plošně propisovat do růstu spotřebitelských cen. Inflaci v příštím roce tak prozatím odhadujeme na sedm procent,“ uvedl.