Novým guvernérem České národní banky má být Aleš Michl
Když se objevila zpráva, že končícího guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka vystřídá „holobrádek“ Aleš Michl, v odborné veřejnosti to jen zašumělo. Na informaci dokonce zareagovala koruna poměrně výrazným oslabením vůči euru i americkému dolaru. Investoři se však nezalekli Michla, nýbrž vzkazu, který jim poslal prezident republiky Miloš Zeman: Poměry ve vedení bankovní rady ČNB mohu úplně obrátit a nikdo mi v tom nezabrání.
Nejprve si ujasněme, jaký poměr sil ve vedení České národní banky vlastně je. Pro zvyšování úrokových sazeb v sedmičlenné bankovní radě již nějakou dobu standardně hlasuje pět jejích členů. Není vlastně žádným tajemstvím, že dva „rebelující“ hlasy patří právě Aleši Michlovi a někdejšímu viceguvernérovi ČNB Oldřichu Dědkovi. Jinak řečeno, pohodlná většina stávající bankovní rady dává jasně najevo, že vysokou inflaci nehodlá tolerovat a bude dělat vše pro to, aby alespoň zachránila jakás takás očekávání, že tempo růstu cen v Česku zase zpomalí.
Tento „jestřábí“ poměr se ale může brzy změnit. Prezident republiky Miloš Zeman, v jehož výlučné kompetenci je jmenování členů bankovní rady, totiž může od letošního července obměnit až tři její členy. Jiří Rusnok jistojistě končí, protože už slouží svůj druhý mandát a víckrát se do bankovní rady dostat nemůže. Šestileté funkční období ale vyprší také dalším dvěma členům bankovní rady, a to viceguvernérovi Tomáši Nideztkému a Vojtěchu Bendovi. Zeman je může, ale nemusí jmenovat znovu.
Od července 5:2 pro inflaci
A v tom je právě zakopaný pes. Zatímco veřejnost věnuje přílišnou pozornost fakticky bezvýznamnému posunu Aleše Michla z pozice řadového člena bankovní rady na guvernérský post, už méně se hovoří o tom, že se 1. července můžeme probudit do země, kde nejmocnější instituci ovládají lidé, kterým nejvyšší inflace za poslední čtvrtstoletí žíly netrhá. Pokud by totiž Zeman nepotvrdil Nidetzkého s Bendou, k Michlovi s Dědkem klidně mohou přibýt další tři „holubice“ a rázem se poměr hlasů změní na 5:2 ve prospěch politiky laciných peněz.
Hráz vysoké inflaci by tak tvořili už jen druhý z viceguvernérů Marek Mora a služebně nejmladší člen bankovní rady Tomáš Holub. Mohli by se však stavět klidně na hlavu, s potenciálním obrácením měnově-politické strategie by nezmohli vůbec, ale vůbec nic.
Holub jediným jestřábem?
A to není všechno. Ještě než se Miloš Zeman definitivně odporoučí do politického důchodu, bude rozhodovat o složení bankovní rady znovu a zároveň naposledy. V únoru 2023 totiž končí mandát Oldřichu Dědkovi a Marku Morovi. Zatímco Dědek bankovní radu najisto opustí, Mora se ocitne ve stejné situaci jako nyní Nidetzký s Bendou. A pokud se Miloš Zeman rozhodne Moru vyměnit, Holub může zůstat v bankovní radě jediným „jestřábem“.
Jestliže skutečně nastane nastíněný scénář, s vysokou inflací se hned tak nerozloučíme. Přestože stávající členové bankovní rady (například Vojtěch Benda opakovaně v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS) přiznávají, že nemohou ovlivnit celou inflaci, neboť asi polovina je dovezená, obrácení poměru ve prospěch „holubic“ by nepochybně vedlo v nejlepším případě k setrvačné dvouciferné inflaci. V případě horším dokonce k její další akceleraci. Zcela nepochybně by vyvstaly otázky, jak upravit mechanismus jmenování členů bankovní rady, aby byla odolná vůči politické zvůli a vrtochům jediného člověka v republice. Nabízí se model, podle něhož jsou jmenováni ústavní soudci. Ale to už je jiný příběh.
Poznámka: Termíny holubice a jestřáb se v hantýrce používají jako označení pro členy bankovní rady podle toho, jak se staví k cenové stabilitě. Zatímco jestřábi dávají přednost držení inflace na uzdě a prosazují přísnou měnovou politiku, holubice upřednostňují politiku levných peněz i v situacích, kdy je inflace vysoká.
