Při přestřelkách na hranici mezi Íránem a Afghánistánem zemřeli v posledních dnech nejméně tři lidé. Ozbrojené složky obou zemí se totiž pustily do křížku kvůli bobtnajícímu politickému sporu, který se točí kolem řeky Hilmand. Podle některých zdrojů vytáhli tálibánci do boje s technikou, kterou v zemi zanechali Američané.
Na Blízkém východě je znovu dusno. Nový spor se přitom rozhořel mezi Afghánistánem a Íránem – státy, které byly doposud považované za partnery. Jenže nehynoucímu spojenectví se teď postavila do cesty řeka.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Afghánistán líhní radikálů? IS plánoval útok na mistrovství v Kataru, tvrdí tajné dokumenty
Hilmand je přes tisíc kilometrů dlouhý tok, který protéká z Afghánistánu do východních vyprahlých částí Íránu. Řeka je strategický zdroj pitné vody, v regionu je klíčový pro zemědělství i rybářství. Informoval o tom list The New York Times.
The Taliban hates music except when it comes to warmongering videos. 🙄 They look like ISIS.
— S.L. Kanthan (@Kanthan2030) May 28, 2023
Looking back, it certainly looks like the US deliberately left behind all those weapons in Afghanistan to cause trouble in the region.
Iran, Pakistan and China should all manage this… pic.twitter.com/FFXv8aJlso
Už v sedmdesátých letech minulého století se íránská vláda s afghánskou dohodly na tom, že řeka bude sloužit oběma státům. Jenže to se podle Teheránu neděje. Tálibán prý využívá přehrad na Hilmandu a odřezává Írán od pitné vody.
Střelba a napětí
Politický spor se naneštěstí v posledních dnech přelil do krvavých potyček. Střílet se začalo na hranicích mezi oběma státy. Při nich měli přijít o život nejméně dva íránští pohraničníci a jeden tálib.
Zatím ale není tak úplně jasné, jak moc velký konflikt se na Blízkém východě zažehl. Na sociálních sítích se například objevují záběry, jak Tálibán přesouvá (údajně k hranici) obrovské množství techniky.
Radikálové mají využívat vozidla i zbraně, které v zemi zůstaly po Američanech. Západní vojáci opustili Afghánistán kvapně v srpnu roku 2021, v podobném čase se Tálibán ujal vlády nad zemí.
Web Arab News ale poznamenal, že si žádná z těchto už tak dost nestabilních zemí nemůže rozsáhlý konflikt dovolit. Zvláště Afghánistán je podle analytiků „křehký“. Obě strany tvrdí, že žádné konflikty nevyvolávají a pracují na uklidnění situace.
„Islámský emirát považuje dialog za rozumnou cestu řešení problému,“ uvedl v oficiálním prohlášení mluvčí afghánského ministra obrany.
Hrozba války
Tálibán ale zároveň pohrozil, že v případě války dobyde Írán do 24 hodin. „Jestli to bude potřeba, budeme bojovat s Íránem ještě s větším nadšením, než s jakým jsme válčili proti Američanům,“ měl prohlásit jeden z tálibánských vůdců. Informovala o tom íránská zpravodajská agentura Khabar.
Obě strany se přitom neshodují ani po náboženské rovině. V Íránu lidé většinou vyznávají šíitský islám, tálibánci jsou sunnité.
Přesto byla íránská vláda jednou z mála na celém světě, která po převratu v Afghánistánu uznala správu Tálibánu. Teď ale na režim tlačí, aby vytvořil více sekularizovanou vládu.
