Jaderná válka mezi dvěma národy by mohla vyvolat globální hladomor. Vědci zkoumali, jaké dopady by měla na lidi žijící přímo v zemích, ve kterých konflikt vznikl, i na ty, kteří žijí na druhém konci světa. Zveřejnili několik scénářů, ze kterých vyplývá, že například ve Spojeném království by došlo k výraznému poklesu dostupných potravin, zatímco Austrálie by byla zasažena výrazně méně.
Podle vědců by i malý konflikt, ve kterém dva národy použijí jaderné zbraně, mohl vést k celosvětovému hladomoru. Saze z hořících měst by totiž obletěly celou planetu a odrážely sluneční paprsky zpět do vesmíru. To by způsobilo globální neúrodu, která by mohla znamenat ohrožení života až pro 5 miliard lidí. „Velké procento lidí bude hladovět,“ říká Lili Xiaová, klimatoložka z Rutgers University v New Brunswick, která vedla výzkum publikovaný webem Nature Food.
Jaderná válka by s sebou přinesla celou řadu smrtících důsledků od smrti lidí přímo při výbuchu, až po radiaci a další znečištění životního prostředí, které mohou ovlivnit celou planetu. Výzkum se zaměřoval především na vliv jaderného konfliktu dále od jeho vzniku.
Hrozba jaderné katastrofy? Zaměříme se na Rusy v Záporožské elektrárně, říká Zelenskyj
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vydal v sobotu prohlášení týkající se ruské okupace Záporožské jaderné elektrárny. V něm varuje Rusy před jejím zneužíváním k vojenským účelům. Ukrajinské bezpečnostní služby i armáda se podle něj zaměří na ty, kteří z elektrárny ostřelují okolí. Zelenského slova přicházejí po opětovných výzvách mezinárodního společenství Rusku k opuštění Záporoží.
Nejhorší scénář by snížil produkci o 90 procent
Vědci se zaměřili na šest scénářů, z nichž každý by do atmosféry vypustil jiné množství sazí a snížil tak povrchovou teplotu na Zemi od 1 do 16 °C. Například jaderná válka mezi Indií a Pákistánem kvůli Kašmíru by mohla vynést do atmosféry 5 až 47 milionů tun sazí, zatímco jaderná válka mezi Spojenými státy a Ruskem by mohla vyprodukovat až trojnásobné množství. Obloha by se do temnoty zahalila na několik let a zásadně by klesla produkce obilí, ovlivněn by byl také rybolov.
Vědci dále zkoumali, jak by takový pokles ovlivnil množství kalorií, které by na člověka vyšly na jeden den. Studie předpokládala, že by například plodiny, které se používají pro biopaliva, byly určené k lidské spotřebě a že by lidé omezili nebo zcela eliminovali plýtvání potravinami.
Xiaová upozorňuje, že přestože se studie opírá o mnoho předpokladů a zjednodušení, jsou výsledky zarážející. Dokonce i v případě nejmenšího válečného scénáře, tedy konfliktu mezi Indií a Pákistánem, který by měl za následek 5 milionů tun sazí, by se produkce kalorií na celé planetě mohla během prvních pěti let po válce snížit o 7 %. Oproti tomu v nejhorším případě války mezi Spojenými státy a Ruskem klesne produkce kalorií o 90 % a to na tři až čtyři roky po válce.
Austrálie by hladomorem netrpěla
Největší škody by utrpěly národy ve středních a vyšších zeměpisných šířkách. Ty mají již nyní krátké období pro pěstování plodin a po jaderné válce by zaznamenaly větší ochlazení než tropické oblasti. K výraznému poklesu dostupných potravin by tak došlo například ve Spojeném království, zatímco Francie by na tom byla relativně dobře, protože je více samostatná.
Japonský expert: Nechceme další Hirošimu, hrozba války s Čínou je blíž než kdy dříve
Už nikdy více. Tak zní přání Japonců, kteří si každý srpen připomínají svržení atomových bomb na města Hirošima a Nagasaki. Letošní 77. výročí ale doprovází velké obavy. Ruská invaze na Ukrajinu a především vojenské cvičení v přímořských čínských městech drží celou Asii v napětí. „Lidé se tu bojí války jako už dlouho ne. Jak konvenční, tak jaderné,“ popsal pro CNN Prima NEWS bezpečnostní expert a analytik Daiči Tokojama.
Méně zasaženou zemí by podle výzkumu byla i Austrálie, která by se mohla spolehnout na pěstování pšenice. Ta totiž roste relativně dobře i v chladnějším podnebí. Podle webu Daily Mail má díky více rezistentním plodinám podobnou výhodu také například Argentina.
Vědci v rámci studie zveřejnili mapu, na které jsou červeně zbarvené ty části světa, které by bojovaly s hladomorem. Austrálie na ní září zelenou barvou, a to i v případě nejhorších scénářů. „Když jsem poprvé ukázala mapu svému synovi, první reakce byla ‚přestěhujeme se do Austrálie‘, říká klimatoložka.
Na světě je celkem devět zemí s více než 12 000 jadernými hlavicemi. Podrobné pochopení možných důsledků jaderné války by mohlo státům pomoci lépe vyhodnotit rizika. „Málokdy k ní dojde, ale pokud k ní dojde, ovlivní každého,“ podotkl výzkumník v oblasti potravinové bezpečnosti na Minnesotské univerzitě Deepak Ray.
