Jágr: Zažil jsem tvrdší dobu, dneska jsme slečinky
V profesionálním hokeji působí Jaromír Jágr přes 30 let. Proto oproti dřívější době vnímá velký rozdíl v nastavení aktuálních hráčů odrážejících dnešní společnost. Mluvil o tom v rozhovoru pro Newstream TV. Podle legendární „osmašedesátky“ hrající za Rytíře Kladno, které zároveň vlastní, jsou sportovci nyní příliš měkcí a vztahovační. Ale nevyčítá jim to, protože nezažili „tvrdé časy“.
„Zažil jsem osmdesátky, zažil jsem devadesátky. Co zažívám teď, je jako když vás pořád hladí,“ řekl 49letý Jágr v rozhovoru pro Newstream TV. „Chápu, že společnost se změnila, všichni jsou citliví, vztahovační. Nesmí se na nikoho zakřičet, nesmí se nikdo praštit. Z mého pohledu to asi správné není, protože jsem takhle vychovávaný nebyl. A vím, že mi to pomohlo,“ pokračoval druhý nejproduktivnější hráč historie zámořské NHL.
MS hokej 2024
Podle Jágra se někdy zkrátka musí křičet. „Není to tak, že se v tom ten člověk musí vyžívat. Trenér by si samozřejmě přál, aby nemusel nic říkat a mužstvo vyhrávalo.“
Hlavní tvář Rytířů je přesvědčená, že dnešní společnost je „slečinkovská“, což ve sportu prý nemá dobrý efekt. Někdejší přísnější ruka hráče dokázala více posouvat. „Dříve to bylo o dost tvrdší. O to víc jsme byli připravení na krizové situace. Třeba jsem nezažil, aby hráč v NHL vynechal zápas kvůli chřipce. Tady v Česku ho deset dní neuvidíš,“ usmál se.
„Hráči to nevidí jako já. Všechno se jim přizpůsobuje. Jakákoliv nadávka se řeší. Svět se někam vyvíjí. Věřím, že přede mnou to bylo ještě tvrdší. Ale těžko to můžou hokejisté vnímat podobně, když to nezažili. Ano, v ten moment to bylo i pro mě nepříjemné. To, co dřív bylo normální, by se dnes nazývalo hroznou šikanou. My to měli tak, že někdo byl mazák, jiný bažant,“ řekl Jágr.
Na věku nezáleží
Ve svém věku je Jágr s nadsázkou řečeno už pořádně přestárlým hokejovým bažantem. Nicméně jeho slovy je datum narození jen číslo, které nemusí nic znamenat. Říká, že už není tak dobrý, ne protože by byl na svůj sport starý, ale kvůli tomu, že má nyní priority jinde.
„Vím, že už nebudu dobrý v hokeji, jako jsem byl. Ale nezáleží na věku. Protože teď to není můj cíl. Když jsem byl mladý, měl jsem cíl být nejlepší na světě a skrz tuto myšlenku se tělo tvořilo a vyvíjelo. Momentálně jsou myšlenky jiné, proto nemůžu hrát hokej stejně kvalitně jako dříve,“ konstatoval olympijský vítěz z Nagana a dvojnásobný mistr světa.
A dodává recept na sportovní dlouhověkost. „Pokud chcete být na vrcholu delší dobu, musíte se přizpůsobit prostředí a tomu sportu. Jako všechno na světě se to strašně rychle vyvíjí. Když se podíváte, jak se to hrálo před 30 lety, jde o velký rozdíl.“
Není proto divu, že jeho samotného inspirují osobnosti, které dokáží konkurovat ostatním i přes vyšší věk. Jmenovitě mluví o basketbalistovi LeBronu Jamesovi, tenistovi Rogeru Federerovi, jeho kolegyni Sereně Williamsové a americkém fotbalistovi Tomu Bradym: „To jsou lidi, které opravdu obdivuji.“
