Zákonodárci sedí ve svých lavicích už téměř tři roky. Z analýzy CNN Prima NEWS však vyplývá, že ač berou stotisícové platy a mají několik asistentů, někteří doposud nepředložili jediný návrh zákona nebo za celý rok nevystoupili na plénu.
Redakce se zaměřila na data prokazující, kolik který poslanec předložil návrhů zákona a pozměňovacích návrhů, kolikrát vystoupil na plénu a jakou má na zasedáních účast. Veškerá data jsou dostupná na webu Sněmovny.
Průměrná účast poslanců na hlasováních se pohybuje mezi 70 až 90 procenty. Najdou se ale premianti. Poslanec Radek Rozvoral z SPD se zúčastnil 99,2 procenta hlasování. Vysokou účast má také šéf poslaneckého klubu STAN Josef Cogan (98,7 procenta), stejnou docházkou se může pochlubit poslanec ANO Martin Kukla a ve Sněmovně téměř nechybí ani další poslanec ANO Stanislav Berkovec (97,1 procenta).
Naopak nejnižší účast na hlasováních má dlouhodobě poslanec ANO Milan Wenzl. Účastnil se pouze 39,3 procenta z nich. Ve většině případů byl však omluven kvůli zdravotním problémům, před několika lety mu lékaři diagnostikovali leukémii. Léčba byla úspěšná, do Sněmovny se vrátil na podzim roku 2022. Vloni na jaře ale při svém projevu v dolní komoře kolaboval.
Bídnou docházku má také poslanec SPD Jaroslav Dvořák (44,2 procenta). Redakce se poslance Dvořáka zeptala přes SMS, jak svoji nízkou účast vysvětluje, ten však nereagoval.
Dělal kampaň, hájí Schillerová Babiše
Třetí na pomyslné pásce je ministryně obrany Jana Černochová se 46,5 procenta. Nízkou účast má stále i expremiér a šéf ANO Andrej Babiš. Jeho projevy patří sice v dolní komoře k těm nejdelším a nejvášnivějším, ale účastnil se pouze 48,2 procenta hlasování. Podle šéfky klubu ANO Aleny Schillerové však Babiš do Sněmovny chodí.
„Ta docházka se u něj zlepšila. Nabral handicap v době prezidentské kampaně, to byla jeho účast hodně nízká z pochopitelných důvodů. Od té doby mu narostla,“ reagovala pro CNN Prima NEWS Schillerová. Aktivitu poslanců prý ona sama také sleduje.
„Vždy jednou za rok si tu analýzu udělám – sleduji počty hlasování, počty vystoupení, pozměňovacích návrhů. Bavíme se o tom. U nás jsou ale poslanci aktivnější. Docházka je základní povinnost každého poslance, pokud byl zvolen. Nemáme tam flákače. Někdo se více angažuje v podvýboru, výboru, komisi, někdo organizuje hodně konferencí nebo seminářů,“ zhodnotila předsedkyně nejsilnějšího opozičního klubu.
Poslanci ANO jsou opravdu aktivní, co se týče předkládání návrhů zákonů či pozměňovacích návrhů. To však logicky vyplývá z opoziční role, podobně je na tom SPD. Rekord v počtu předložených pozměňovacích návrhů má poslankyně SPD Lucie Šafránková, která jich předložila 153 a to hlavně ke státnímu rozpočtu, novele zákona o důchodovém pojištění, novele zákona o státní sociální podpoře či k daňovému balíčku.
Mezi snaživé zákonodárce patří také Jana Mračková Vildumetzová (ANO), která předložila 54 pozměňovacích návrhů, hlavně k rozpočtu či daňovému balíčku. Aleš Juchelka (ANO) přišel se 46 pozměňovacími návrhy, poslankyně ANO Zuzana Ožanová má na kontě 44 pozměňovacích návrhů, hlavně k novele zákona o státní službě, Marie Pošarová z SPD 40 „pozměňováků“ hlavně k energetickému zákonu, poslanec ANO Patrik Nacher rovněž 40 pozměňovacích návrhů.
Činí se i šéf klubu SPD Radim Fiala, který mluvil téměř na každé schůzi a s dalšími poslanci předložil 33 návrhů zákona. Podobně výřečný je i předseda klubu Pirátů Jakub Michálek, který podal s dalšími poslanci 21 návrhů zákonů a 34 pozměňovacích návrhů.
Někdo toho moc nenamluví
Najdou se ale i takoví poslanci, kteří za necelé tři roky nepředložili jediný návrh zákona ani pozměňovací návrh. Mezi ty patří poslanec Vít Vomáčka z ODS a ministr pro vědu a výzkum Marek Ženíšek (TOP 09). Ministři předkládají zákony skrze vládu, nicméně Ženíšek sedí v kabinetu teprve od května 2024.
Ženíšek pro CNN Prima NEWS uvedl, že úkol koaličního poslance vidí především v prosazování a podpoře vládních návrhů zákonů. „Co se týče poslaneckých návrhů, sice nejsem za náš klub podepsán pod korespondenční volbou, ale zákon z velké části vychází z mého poslaneckého návrhu z roku 2016,“ reagoval ministr. Vomáčka na dotaz redakce neodpověděl.
Co se týče výřečnosti, za aktivní poslankyni nelze označit Petru Quittovou z hnutí STAN. Na plénu hovořila za tři roky pouze třikrát. V roce 2022 jednou, v roce 2023 vůbec a letos dvakrát. A jednalo se pouze o technikálie. Jednou navrhla přestávku a podruhé upozornila, že měla chybu na sjetině – tedy že hlasovala pro, ale ukázalo se proti.
„Aktivitu zejména koaličních poslanců vidím jinde. Opakovala bych na plénu, co již bylo řečeno. A není mým stylem jen mentorovat a opakovat, co již řekli předřečníci. Nebyla jsem zpravodajem tisku, to je také důvod mého nevystupování,“ reagovala Quittová.
Často chybějí i členové vlády
Žádná skvělá čísla ohledně sněmovní docházky nemají ani členové vlády. To je však často dáno jinými pracovními povinnostmi, buď zasedáním kabinetu či zahraničními cestami. Premiér Petr Fiala (ODS) se účastnil 54,5 procenta hlasování ve Sněmovně, ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) má účast 55,7 procenta. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) má docházku v dolní komoře 50,7 procenta, ministr dopravy Martin Kupka (ODS) 55,1 procenta, ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) 57,2 procenta.
Lépe je na tom šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) s účastí 61,6 procenta, lidovecký ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (68,5 procenta), pirátský ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (71,2 procenta) či lidovecký ministr zemědělství Marek Výborný (79 procenta).
Analýza CNN Prima NEWS vychází z dat od 9. října 2021 do 7. července 2024. Jako kritérium pro výpočet docházky ve Sněmovně slouží neúčast při hlasováních.
„Při hodnocení celé této statistiky je také třeba uvažovat frekvenci hlasování. Například v některém případě může dvacetiminutová neúčast znamenat nepřítomnost při deseti hlasováních, jindy se v této době nemusí hlasovat vůbec. A je třeba také uvažovat důležitost jednotlivých hlasování, což zde není zahrnuto a ani zahrnout nelze,“ stojí na webu Sněmovny.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Babiš – Jsme bohatá nevěsta, v Europarlamentu založíme frakci. Proti migraci a Green Dealu
