Jak jsme obsluhovali anglického krále, vzpomínají na Moravě. Z Charlesova rýče je svátost

Moravská vesnice, ve které se oči starousedlíků potkaly s pohledem anglického krále, se jmenuje Hostětín. Karel III. ji navštívil ještě v pozici následníka trůnu 22. března 2010. „Rýč, který princ Charles použil při zasazení jabloně na návsi, opatrujeme jako vzácnost,“ líčí Monika Machů. Není to sice královské žezlo, které panovník uchopí 6. května při korunovaci ve Westminsterském opatství, ale tomuto pracovnímu nástroji teď mohou v dědině u slovenských hranic směle říkat královský rýč.

Královskému rýči nelze upřít magickou sílu, snad doslova punc svátosti. Když ho potěžkávám, symbolicky si podávám ruku s novým britským panovníkem Karlem III. „Nejsem učesaná, tak mě s tím rýčem nemůžete vyfotit,“ odmítá Monika Machů portrét s artefaktem, který připomíná nejslavnějšího návštěvníka Hostětína v jeho asi 600 let dlouhé historii. Je to pochopitelné, vedle anglického krále chce každý působit co nejdůstojněji a nejelegantněji.

Na nevěrného prince se příliš netěšila

Úkolu se ujme až Pavla Konopčíková, ovšem také s velkým ostychem. S královským rýčem zapózuje u jabloně, kterou tehdejší princ zasadil na hostětínské návsi přímo pod okny obecního úřadu. Je to odrůda s názvem malinové hornokrajské, tento druh plodí šťavnatá a příjemně sladká jablka s chutí malin.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Slavnostní cesta Karla III. Poveze ho moderní kočár Alžběty II., pak usedne do 260 let starého

Příjemným společníkem byl prý i Charles, když 22. března 2010 do dědiny zavítal. Monika Machů ale přiznává, že se na návštěvu nikterak netěšila. „Měla jsem k němu spíše odtažitý vztah, nebyl mi sympatický. S kamarádkami jsme ho vnímaly hlavně přes vztah k princezně Dianě, které strašně ublížil,“ vzpomíná. Sdílela totiž jeho negativní mediální obraz, který Charlese vykresloval jako nevěrného muže, když Dianě zahýbal s dávnou milenkou Camillou (dnešní manželkou). „Tváří v tvář mě pak Charles překvapil. Milý, příjemný pán, podal nám tady všem ruku, změnila jsem na něho úplně pohled,“ vypráví.

Obsluhovali anglického krále

Kdo může říct, že stiskl dlaň anglickému králi, anebo mu dokonce podával jídlo a nápoje? Obsluhoval jsem anglického krále, to je titul slavného románu spisovatele Bohumila Hrabala, ovšem Monika Machů i její bratr Radim mohou říkat totéž. Budoucímu vládci Spojeného království totiž nabízeli mošty z vlastní bio moštárny. Ochutnal pět vzorků.

A organické mošty také náležitě ocenil, vždy je doma ve Velké Británii často označován jako největší biosedlák v zemi. Na svém rozlehlém statku Highgrove v západoanglickém hrabství Gloucestershire pěstuje bioprodukty celá desetiletí. „S odstupem těch třinácti let beru královu návštěvu jako výraz ocenění, že některé věci, co děláme v Hostětíně, stály za vidění i Jeho Výsosti. Vyznává stejné hodnoty jako my,“ přemítá Radim Machů, jeden ze strůjců ekologických projektů v této karpatské obci.

Pamětní deska i fotka s výsostí

Hostětín má pouhých 215 obyvatel. Je to zapadlá obec v Bílých Karpatech, na dohled od slovenských hranic. Malá dědina, která ovšem dokáže realizovat velké ekologické projekty. Třeba obecní kotelnu na biomasu, kořenovou čistírnu odpadních vod anebo biomoštárnu. Na rozvod ekologického obecního tepla je napojeno 80 procent domácností a odpadní vody čistí kořeny mokřadních rostlin, především rákos obecný a chrastice rákosovitá. Ekologický institut Veronica ve vesnici postavil pasivní dům (energeticky soběstačný) a občanské sdružení Tradice Bílých Karpat zase vybudovalo bio moštárnu, kterou řídí jednatel Radim Machů.

„Šli jsme s králem tam přes zahradu a sadem starých odrůd,“ ukazuje Machů směrem za moštárnu. Přímo na její budově visí pamětní deska, která má návštěvu monarchy připomínat na věčné časy. „Toto místo poctila návštěvou Jeho Královská Výsost,“ čte začátek v kameni vytesaného zápisu Petr Drha z ekologického institutu Veronica. I on mluvil s budoucím anglickým králem: „Měl jsme na starost program dětí a zprostředkovával jsem rozhovor krále se čtrnáctiletým cimbalistou. Bylo to bezprostřední, Charles se ptal, jestli by se dokázal naučit hrát na tento zajímavý nástroj. A ten kluk mu odpověděl, že pokud by začal v sedmi letech jako on, tak asi ano.“

S Karlem III. se mohou návštěvníci Hostětína i zvěčnit. „Máme tady takovou fotokulisu, teď je ale ve sklepě, pojďme pro ni,“ navrhuje Pavla Konopčíková. A za chvíli už s Josefem Zimolou tahají ze suterénu billboard v životní velikosti krále. Na velkoplošném snímku je panovník vyfocen před hostětínskou Veronicou, vedle jeho hlavy je však vyříznut otvor pro obličeje turistů. A Zimola prakticky ukazuje jak na to, když strčí hlavu takřka na dotek královské hlavy.

Kronikář bez internetu a televize

Návštěvu barvitě vykresluje i obecní kronika, královský podpis ukazuje kronikář Vladimír Jál. „Určitě to byla nejslavnější návštěva v obci. Pokud vím, tak jednou sousedním Pitínem projel vlakem prezident Masaryk, ale to je asi všechno, pokud jde o hlavy států,“ vypráví letopisec. Svérázný 47letý muž z ekologické obce, otec čtyř dětí. A hned s nadhledem sehraje scénku, jak husím brkem zapisuje do kroniky další obecní událost.

Vyrábí karpatské fujary, doma nemá televizi, nepoužívá mobil, ale co se šustne v obci, to detailně zapíše. „Moderní technologie nepoužívám a na tom internetě nic nehledám,“ říká. Nezná ani televizní stanici a web CNN Prima NEWS. Jeho mluva je slovácká, věří v Ježíše Krista a je určitě konzervativnější než britský panovník. Společně s Karlem III. ale sdílí názor, že každý je odpovědný za své chování k přírodě a celé planetě.

„Moc lidí nechápe, že záleží na každém z nás, jaká bude její budoucnost. Bohužel, ani Klaus se Zemanem, v tomto směru je britský král mnohem zodpovědnější,“ dodá kronikář a znova se zadívá na králův podpis v kronice. Vladimír Jál cituje i přímo ze zápisu z 22. března 2010: „Před obecním úřadem zasadil jabloň, podepsal se do této kroniky a obdržel dar v podobě hostětínského moštu a biovýrobků.“ Na korunovaci čekal Karel III. dlouho, je mu 74 let. „To vůbec nevadí. Když má starý člověk jasný rozum, a to Charles pořád má, může skvěle zúročovat celoživotní zkušenosti.“

Ekologie v postsovětském prostoru

Zřejmě nejdůležitější slovo při organizaci královské návštěvy v obci měl už citovaný Radim Machů. „Britská ambasáda v Praze několikrát sondovala v obci asi půl roku dopředu. Dlouho jsme ale netušili, že se k nám chystá přímo Jeho Královská Výsost. Aby z pozice vyhlášeného organického zahradníka spatřila, jak tady děláme ekologii,“ vypráví. Karel III. v roce 2010 vyrazil do východní Evropy s cílem poznat, jak se daří životnímu prostředí v bývalých sovětských satelitech.

I Machů vzpomíná na tehdejšího českého prezidenta: „Klaus a Charles, to je nesrovnatelné. Náš pan profesor ekonomie odmítá ekologii z principu, za což už v devadesátých letech dostal Zelenou perlu, tedy cenu za nejhloupější výrok o životním prostředí.“ Klaus byl dekorován anticenou za tato slova: „Ekologie není věda. S vědou nemá nic společného. Je to ideologie.“

Král není levičák

Zato Charles se už v jednadvaceti letech v roce 1970 proslavil varovnými ekologickými úvahami, které tehdy ve Velké Británii způsobily poprask: „Roste hrozba ropného znečištění moří, které by téměř zničilo pláže a zahubilo desítky tisíc mořských ptáků. Chemické znečištění z továren a chemiček se vypouští do řek a ucpává toky toxickými látkami a dále znečišťuje moře.“

Tradičně konzervativní britskou královskou rodinu je přitom nemožné podezírat z levičáctví, Klaus ovšem ekology vždycky řadil do levého spektra. Nový panovník vyzývá k úctě ke kořenům evropské západní kultury, varuje před unáhleným „modernismem“, což se přitom nevylučuje s environmentalismem, ekologií, snahami zastavit globální oteplování a obecně s ochranou životního prostředí.

Návštěva Hostětína rodáka z Buckinghamského paláce upřímně nadchla. V obci nechal vzkaz: „Seeing is believing.“ Vidět znamená uvěřit. I z pozice konzervativního monarchy je možné vyzývat nejmocnější a nejbohatší osobnosti ke spolupráci s neziskovým sektorem. Charles v Hostětíně připomněl, že sociální vazby mezi neziskovou a komerční složkou společnosti jsou nesmírně důležité. „A to všechno v Klausově éře, kdy byla otázka životního prostředí na okraji a nedostávalo se jí patřičné pozornosti,“ dodá Machů.

Konopí a letadlo nad vsí

A nějaké fiasko spojené s návštěvou Jeho Královské Výsosti? Princ třeba nechtěl být spojován s konopným sirupem, který také vyrábí místní bio moštárna. Novináři ale tuhle informaci nějak vyšťárali a s gustem zveřejnili.

Došlo i k selhání ochrany vzdušného prostoru nad obcí. „Bezpečnostní ostudou bylo, že se během královské návštěvy dostalo nad Hostětín malé sportovní letadlo s vlajícím reklamním poutačem. Dvakrát zakroužilo nad obcí a zmizelo, ale měl jsem z toho strašně špatný pocit,“ vybavuje si Radim Machů. Britská královská rodina patří k nejvlivnějším panovnickým famíliím na světě, tohle bylo skutečné riziko a zároveň faux pas. Ale všechno dobře dopadlo, takže Karel III. Britský může být v sobotu 6. května 2023 slavnostně korunován.

Na pondělí 8. května panovník udělil Britům mimořádné volno, aby korunovaci oslavili. Král nicméně vyzval poddané, aby se ten den připojili k dobrovolnickému programu Big Help Out, a třeba zorganizovali úklid odpadků v nějaké přírodní lokalitě poblíž místa bydliště. Karel III. prostě neslevuje ze svých představ o ochraně životního prostředí, které představil také před třinácti lety v moravské dědině Hostětín.

Tagy: