Odhalit rakovinu slinivky už v počátcích, to je cíl nové unikátní metody vyvinuté vědci pardubické univerzity. Metoda analyzuje tělní tekutiny a má úspěšně fungovat ve více než 90 procentech případů. Univerzita už na metodu získala evropský patent. V současné chvíli se ji bude snažit uvést do praxe, aby ji lékaři mohli začít využívat co nejdříve.
Zjistit pomocí testu propukající rakovinu slinivky nebylo zatím lékařsky možné. Změnit to má metoda chemiků z Pardubic založená na analýze lipidů, tedy tuků. V extraktu krve se vědcům daří nemoc detekovat.
„Různých molekul lipidů je v lidském organismu několik desítek tisíc. Jsme schopni v krvi kvantitativně změřit přes 200 různých lipidů a na základě jejich statistické analýzy umíme rozlišit profil člověka s rakovinou slinivky nebo jinými typy maligních nádorových onemocnění. Toto rozlišení dokážeme s úspěšností přes 90 procent,“ popsal metodu Michal Holčapek, její autor a profesor z katedry analytické chemie.
Impulz k bádání dostal vědec v letadle v roce 2010 při čtení prospektu o rakovině. Otevřel ho náhodou, když chtěl zahnat nudu za letu. Záhy ho ale článek přivedl na myšlenku dokázat u pacientů včas detekovat start rakoviny slinivky břišní. V budoucnu by testování mělo pomoci milionům lidí.
„Na včasnou diagnostiku tohoto karcinomu prakticky neexistuje žádná screeningová metoda a bohužel tohle onemocnění nemá v počátku žádné příznaky, takže pacienti jsou diagnostikováni příliš pozdě. Karcinom slinivky je maligní nádorové onemocnění, u kterého má pacient pouze desetiprocentní šanci, že bude žít ještě pět let,“ vysvětlil profesor.
Nejdůležitější je uvedení metody do lékařské praxe
Vědecký úspěch má ale i svá úskalí. Lidé si po zveřejnění informací o vzniku metody myslí, že univerzita sama je teď může diagnostikovat. To však možné není. „Problematické pro nás je, že se na nás v tuto chvíli obrací desítky lidí, kteří chtějí otestovat na rakovinu slinivky. Bohužel a omlouváme se, toto my nemůžeme dělat. To bude možné až po schválení metody. Navíc ji mohou provádět pouze lékaři,“ upozorňuje mluvčí univerzity Martina Macková.
„Musí se prokázat na souboru pacientů z různých klinických pracovišť, že metoda funguje a výsledky, které zatím probíhaly v laboratorním prostředí, budou stejně pozitivně vypadat i v praktickém využití. Bavíme se o řádu milionů, možná desítek milionů korun a na to pravděpodobně budeme potřebovat dalšího partnera coby investora,“ dodává Jaroslav Chvojka, ředitel Centra transferu technologií Univerzity Pardubice, který momentálně spolupráce v Česku s investorem domlouvá.
Vědci zároveň hledají možnou zahraniční spolupráci, protože metoda by měla pomáhat i pacientům ve světě. Uvedení do lékařské praxe je tím nejdůležitějším aspektem, který ale ještě nějakou dobu potrvá.
Úspěšné výsledky pardubických chemiků se podařilo potvrdit i na spolupracujících pracovištích v Německu a Singapuru. Nová metoda by se v praxi využívala nejčastěji u tří skupin osob, a to u nově diagnostikovaných pacientů s cukrovkou druhého typu starších 50 let, u lidí s dědičným výskytem onemocnění v rodině a u těch, u kterých se projevily takzvané nespecifické symptomy, tedy příznaky neodpovídající určité nemoci.
