Skládka v ruském Novosibirsku Zdroj: Profimedia.cz
Kam s odpadem? Odvěký problém se v časech pandemie, kdy si miliony lidí každý den nasazují roušky, respirátory nebo rukavice, ještě prohlubuje. Které státy jsou dlouhodobými premianty v recyklování a které naopak v třídění odpadu zaostávají?
Z letošních statistik Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj vyplývá, že tabulce zemí, ve kterých procentuálně recyklují nejvíce odpadu, vévodí Jižní Korea. V asijské zemi dokáží opětovně využít téměř 60 procent celkového objemu odpadu. V závěsu za Jižní Koreou nejvíce recyklují Slovinsko, Německo a Rakousko.
Že některá země vzorně recykluje, ale ještě automaticky neznamená, že s tunami odpadu zachází nejlépe. Například Švýcarsko za loňský rok zrecyklovalo „pouhých“ 31 procent odpadu, zbytek smetí ale dokázala země buď spálit, nebo zpracovat jiným způsobem (například kompostováním). Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj tak Švýcarsko dokázalo loni zpracovat téměř sto procent odpadu.
Oceány plné roušek a rukavic. Kam s plastovým odpadem po pandemii?
Chirurgické roušky, rukavice, pytle a obleky. Výroba ochranných pomůcek na světě výrazně zvýšila produkci plastů a dalšího odpadu. Lidé si stěžují na nepořádek v ulicích a experti se bojí, že globální snaha o redukci plastů přijde kvůli pandemii vniveč.
Bern bojuje s odpadem natolik svědomitě, že se v zemi už žádný městský odpad ani nesváží na skládky. Podobné opatření zavedli ve Finsku, Švédsku nebo Belgii.
Na opačné straně barikády je Turecko, které je na tom v kontextu zemí, které Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj sleduje, bezpečně nejhůře. Země s více než 80 miliony obyvatel loni dokázala zpracovat nebo zničit sotva deset procent celkového objemu odpadů.
Většina smetí se proto v lepším případě rozváží na skládky. Například v roce 2016 Turecko navezlo na smetiště po zemi 20 milionů tun odpadu.
USA jako černý kůň recyklačního tažení
Po celém světě se za rok vygenerují zhruba dvě miliardy tun odpadu. Méně než 20 procent z toho se podaří recyklovat. Do roku 2050 se má přitom produkce odpadu, i kvůli růstu populace a světové ekonomiky, zvýšit o 70 procent.
Exkurze na oceánské dno plné plastů a zlata. Jak vědci mapují hlubiny?
Ačkoli panuje všeobecná představa, že vědci už náš svět dopodrobna zmapovali, o tom, co se skrývá v hlubinách moří, vědí zatím velice málo. Dosud popsali zhruba 20 procent plochy dna světových oceánů. Co při průzkumu nalezli? Tuny zlata a plastů.
Výzkum, který zveřejnil odborný časopis Nature, tvrdí, že se produkce plastů za posledních čtyřicet let zčtyřnásobila. Při jejich výrobě se navíc uvolňuje obrovské množství skleníkových plynů. Autoři studie varují, že pokud bude současný trend pokračovat, v roce 2050 se při výrobě plastů vypustí do ovzduší takový objem emisí, jaký dnes vyprodukují všechny dopravní prostředky na světě dohromady.
V relativním porovnávání generují nejvíce smetí Spojené státy. Každý občan USA za rok vyprodukuje v průměru přes 800 kilogramů odpadu (téměř dvakrát více než například Japonec). Američané tvoří 4 % světové populace, přesto mají 12% podíl v objemu světového odpadu.
Podle portálu Recycling International je ale častá kritika amerického nakládání s odpadem příliš ostrá. USA recyklují zhruba 26 % odpadu a dalších 22 % zpracují v zemi jiným způsobem. Při přepočítání na obyvatele recyklují lépe než Spojené státy jen Německo a Island, napsal web. V absolutních číslech generuje nejvíce odpadu Čína a Indie.
Český průměr
A jak si ve statistikách Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj vede Česká republika? Průměrně. Loni recyklovala zhruba 27 % odpadu a zpracovala zhruba 51 % celkového objemu. Nejvíce se v tuzemsku recykluje papír, nejméně pak nápojové kartony. Odpad v zemi třídí zhruba tři čtvrtiny populace.
