třídění odpadu

Nápoje v plechovkách jsou v Česku velmi oblíbené, několikrát do měsíce si je podle nového sociologického průzkumu zpracovaného pro neziskovou organizaci Každá plechovka se počítá dopřeje 69 procent lidí, každý týden dokonce 44 procent lidí. Většina respondentů z tisícového vzorku uvedla, že si nejčastěji v plechovce kupují ochucená piva (90 procent) a energetické nápoje (94 procent). Co se však týká jejich třídění, vedeme si jako země podstatně hůře.

Nákup nového oblečení, nebo kombinace se zbožím z druhé ruky? Pražané jsou v tomto ohledu rozděleni skoro přesně na dvě poloviny. Obyvatelé hlavního města si navíc v převážné většině oživují šatník jednou za měsíc a méně, prezentovala společnost STEM výsledky průzkumu pro organizaci Oděvní banka. Podle Ministerstva životního prostředí navíc v metropoli schází dostupnost sběrných míst. Resort proto nyní spouští „revoluci v třídění oblečení“.

V Mladém Smolivci na Plzeňsku se rozhodli vzít výchovu obyvatel k třídění odpadu do vlastních rukou. Úředníci se změnili v detektivy a začali prohledávat popelnice. Fotografie nalezených „pokladů“ pak – bez uvedení jména – sdílejí na Facebooku obce. Někteří místní takový postup schvalují, podle jiných jde o špehování.

Zálohování PET lahví nápoje nezdraží, systém bude samofinancovatelný. V pořadu Co na to ministr na CNN Prima NEWS to uvedl šéf resortu životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Právě tato ekonomická motivace by podle něj mohla zavedení systému pomoci.

Češi by mohli začít vracet PET lahve od roku 2026. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) chce nový zákon o zálohách prosadit do konce volebního období. Řekl to v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS. Nápoje s příchodem systému nezdraží, zákazníci si připlatí vratnou zálohu 4 koruny.

Pracovníky komunálních služeb v polském Lublinu vyděsil nález mrtvého novorozence v třídírně odpadu. Na místo byli ihned přivoláni policisté, kteří čekají na výsledky pitvy. Rovněž pátrají po matce zesnulého dítěte. O hrůzném případu informuje web rmf24.pl.

Česká republika je velmoc v třídění, odpad do speciálních kontejnerů vyhazují téměř tři čtvrtiny tuzemské populace. Přesto se mnozí dopouští zásadních chyb. Věděli jste například, že účtenka nepatří do papíru? A tušíte, kam vyhodit CD, keramiku nebo zrcadlo?

O recyklaci toho slýcháme hodně. Že třídění má smysl, který odpad do jakého kontejneru patří a také že bychom ho před vyhozením měli omýt a sešlápnout, abychom minimalizovali jeho velikost. A nejednoho hloubavého třídiče určitě napadlo, co se se vším tím vytříděným materiálem děje dál? Snad každý z nás navíc nejednou slyšel pochybovačné řeči o tom, jak je třídění zbytečné, protože všechno stejně skončí na jednom místě. Jak to skutečně je, se dozvíte v následujících řádcích. Lidé, čtěte, má to smysl.

Máte-li velkou firmu, hotel, průmyslový provoz, nákupní centrum, pak se vám nastavení systému KOH, neboli „komplexního odpadového hospodářství“ na 99 % procent vyplatí. Průkopníkem na tomto poli se u nás stala společnost FCC Česká republika.

Zkušený mazák, občasný váhavec, nebo amatér. Na jakém stupni pokročilosti v třídění odpadu jste vy? V sekci Odpady a Česko jsme už psali, proč a jak třídit. Nyní si můžete otestovat úroveň svých znalostí a zjistit, zda využíváte správné kontejnery. Tak kvízujte, má to smysl.

Bývají ošklivé na pohled, často i dost páchnou. Ale především jsou velmi často hrozbou pro životní prostředí. Volně pohozené odpadky. Ty v přírodě zůstávají a rozkládají se různě dlouhou dobu. Některé jsou pryč za dva týdny, jiné přežijí i tisíce generací. Přečtěte si, co se jak dlouho rozkládá.

Třídění odpadu se v Česku stalo životní filozofií. Alespoň pro dvě třetiny národa, které třídí spolehlivě a svědomitě. Nejlépe ze všech materiálů nám jde separace papíru. Celkem ho vytřídíme z 90 procent. Také patří k nejdéle recyklovaným materiálům. Přestože v třídění odpadu patříme mezi „mazáky“, existuje pořád dost mýtů, kterým mnozí z nás věří a třídit odpad proto nechtějí. Proč se těmto tvrzením nedá věřit?