Čeští ekonomové kritizují vládu za to, že její pomoc tuzemským podnikatelům a firmám vázne. Zatím tak zdaleka zaostává za svými sliby, což může prohloubit ekonomický propad a zpomalit hospodářskou obnovu. Kabinet Andreje Babiše by se přitom mohl inspirovat u našich západních sousedů v Německu.
Když Andrej Babiš v jednom ze svých prvních koronavirových proslovů zmínil, že do ekonomiky nalije tisíc miliard korun, vyvolávalo to spíše úsměv na tváři. Také proto, že z onoho bilionu korun mělo mít podobu přímé podpory jen sto miliard, zbytek měla vláda poskytnout ve formě záruk za úvěry podnikatelům. První podpůrné programy známé jako COVID I či COVID II nedopadly dobře, firmy je využily jen sporadicky, ať už kvůli složitosti žádostí nebo kvůli kapacitám administrátora, Českomoravské záruční a rozvojové banky. Stát sklízel kritiku od předních českých ekonomů za to, že více slibuje, než reálně pomáhá. K nejhlasitějším v tomto ohledu patří hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Navíc se dlouhou dobu nedalo jednoduše dohledat, jak velký objem pomoci už vláda tuzemské ekonomice (tedy živnostníkům, podnikatelům a jejich zaměstnancům) poskytla. Ministerstvo financí reagovalo vydáním tabulky, v níž aktualizovalo celkovou částku, kterou stát hospodářství podpoří. Výsledek? 1,13 bilionu korun neboli 20,4 procenta HDP. Z toho ovšem přes 850 miliard ve formě záruk, přibližně 45 miliard jako odložení nebo odpuštění daní a odvodů do sociálního a zdravotního systému. A zbytek? Jako podpora formou plateb ze státního rozpočtu. Nejefektivnější a nejrychlejší pomoc (odklad či odpouštění povinných plateb směrem ke státu) tedy představuje necelé jedno procento HDP.
Sliby vs. činy k 26.5. Bohužel aktuálnější čísla k odloženým daním než k 13.5. jsem nikde nevydolovala.😥
— Helena Horská (@HelenaHorska) May 26, 2020
Paní @alenaschillerov, ve čt v Událostech, komentářích jste veřejně slíbila zveřejnění vyplacené pomoci. Zatím jsme se zase dočkali tabulky Slibůhttps://t.co/JFVc1h4lna pic.twitter.com/fwNqqP31Qk
Německo se „plácne přes kapsu“
Jak na to šli jinde? Pozoruhodný přehled hospodářské pomoci ve vybraných zemích připravila Česká národní banka, která do svého aktuálního globálního ekonomického výhledu zařadila pasáž nazvanou „Reakce fiskální politiky na COVID-19 aneb jak z krize rychle ven“. V té centrální bankéři popisují, jak hluboký ekonomický propad vybraných evropských i mimoevropských ekonomik lze letos očekávat, srovnávají současný vývoj s velkou recesí z let 2008 a 2009 a vyjmenovávají škálu nástrojů a politik, kterými lze účinně hospodářství současnou krizí provést.
Česká národní banka také připomíná, že v minulé krizi mělo výrazný vliv na evropskou ekonomiku Německo, které během roku 2009 zavedlo takzvané šrotovné. To byl příspěvek na nákup nového vozu v hodnotě 2,5 tisíce eur. Německo má zřejmě největší potenciál Evropě pomoci i tentokrát. Podle příslibů, které dosud německý kabinet pod vedením Angely Merkelové vyhlásil, je náš západní soused připravený své hospodářství podpořit skutečně masivně.
Sečteme-li okamžitou podporu, kterou vláda vyplatila živnostníkům a podnikatelům, odklad povinných plateb a vládní garance za úvěry, pak se dostaneme přes padesát procent německého HDP. To je asi 2,5násobek objemu, o kterém dosud hovořila vláda česká. Jestliže vládní záruky odečteme, pořád se v případě Německa bavíme o impulsu, který dosahuje asi čtvrtinu ročního výkonu tamní ekonomiky. Pro srovnání – odmyslíme-li vládní garance u nás, rázem pomoc státu spadne na asi pět procent HDP. Tedy na pětinu toho, čím v podobě odkladů a přímých plateb chystá Německo.
Česko srovnatelné s Belgií
Může to znít překvapivě, ale druhý největší balík vládní pomoci své ekonomice připravila Itálie. Jeho objem (včetně vládních garancí) dosahuje téměř 43 procent HDP, bez záruk pak něco kolem patnácti procent HDP. Třetí Francie se v celkovém objemu státní podpory ekonomiky ale už dostane sotva na pětadvacet procent HDP, a pokud odečteme garance, pomoc se smrskne na dvanáct procent ročního ekonomického výkonu.
Na opačném konci pomyslného žebříčku se ocitlo Řecko. Objem tamní vládní pomoci představuje asi tři procenta HDP. Druhý nejnižší stimul plánuje Nizozemsko (asi 5 procent), třetí od konce je Maďarsko (necelých 10 procent). Maďarsko může být inspirativní pro ostatní v tom, že vláda svou podporu ekonomice zaměřila téměř zcela na odklad povinných plateb, šla tedy tou nejefektivnější cestou. Na vládní záruky, které tvoří zhruba 80 procent z celkové vládní pomoci, spoléhá Belgie. V tomto ohledu se Belgie podobá České republice. Vysoký podíl státních garancí za poskytnuté úvěry mají také Estonsko, Velká Británie a Francie. Naopak na přímou okamžitou podporu vsází nejvíce Německo, USA a poměrně významný oddíl této formy pomoci má také Velká Británie.
Podnikatelé, kterým stát nepomohl: Stále čekají na slíbených 44 tisíc
Společníci malých s.r.o., kterým vládní opatření zkrátila nebo zastavila tržby, stále čekají na pomoc od státu. Nyní se na ně nevztahuje kompenzační bonus pro OSVČ ani podpora v rámci programu Antivirus. Příspěvek ve výši až 44 tisíc pro malé s.r.o. už sice odsouhlasila vláda, stále ale neprošel zákonodárným procesem. Na finanční úřady už se zoufalí „společníci“ obracejí s žádostí o bonus s takovou intenzitou, že je úředníci museli vyzvat k trpělivosti.
Česká národní banka také představila odhad, jak se kvůli koronavirové krizi změní výše veřejných dluhů jednotlivých zemí. Připomíná, že některé ekonomiky vstoupily do krize s již poměrně vysokým dluhem v poměru k HDP. V případě Itálie, Francie, Španělska nebo USA se jeho výše už nyní pohybuje nad úrovní sta procent ročního hospodářského výkonu. Dluh Itálie by mohl příští rok vzrůst ze současných 137 procent na téměř 160 procent HDP. USA by se mohly přiblížit 140 procentům a Francie se dostane skoro na 120 procent svého ročního HDP. Z přehledu opět vítězně vychází Německo. Jeho zadlužení sice příští rok stoupne z 60 na přibližně 67 procent HDP, ale už v roce 2022 by se zase mělo blížit k úrovni z letošního roku.