Donald Trump navštívil Si Ťin-pchinga v Pekingu v listopadu roku 2017, o dva měsíce později proti němu zahájil obchodní válku. Zdroj: Profimedia.cz
Když v roce 2016 Donald Trump zvítězil v prezidentských volbách, čínské politické špičky si mnuly ruce, že získaly spojence. Během čtyř let Trumpovy vlády je ale radost přešla. Vztahy mezi oběma mocnostmi se vyhrotily kvůli vzájemné obchodní válce a Trumpově kritice čínského boje s koronavirem. Čínská administrativa tak s napětím vyhlíží nového šéfa Bílého domu, který by pro ni byl vhodnějším spojencem – Joea Bidena.
Trump, který v roce 2016 porazil v prezidentských volbách demokratku Hillary Clintonovou, během předvolební kampaně nenechával nikoho na pochybách, že je hlavně byznysmen. Čína tak nabyla dojmu, že s ním bude mnohem snazší vyjednávání než s předešlými šéfy Bílého domu.
„Trumpův přístup ‚America first‘ (Amerika především, pozn. autora) aplikovaný na zahraniční politiku otevíral možnosti pro čínskou expanzi a posílení jejího vlivu ve světě, zatímco USA by se staraly hlavně o sebe,“ napsal začátkem května portál Channel News Asia.
Čínská slabost pro republikány
Také Trumpova politická příslušnost naznačovala, že se povolební americko-čínské vztahy budou vyvíjet pro Peking správným směrem. Podle Elliotta Zaagmana,novináře a experta na Čínu, který přispívá na web Channel News Asia, byli republikánští kandidáti Číně vždy bližší.
Tuto tradici zahájil republikán Richard Nixon, který zastával úřad amerického prezidenta mezi lety 1969 a 1974. Ten se stal v roce 1972 vůbec prvním americkým prezidentem, který Čínu osobně navštívil. Tehdy se setkal s Mao Ce-tungem a navázal s asijskou zemí silné diplomatické vazby.
I proto byl Trump pro Čínu v roce 2016 přijatelnější kandidát než Clintonová, která opakovaně kritizovala čínské porušování lidských práv.
Obchodní válka s Čínou
Záhy po Trumpově inauguraci v lednu roku 2017 se ale ukázalo, že čerstvě zvolený americký prezident nehodlá dirigovat politiku USA podle čínských not. V dubnu roku 2017 přivítal čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na Floridě a oba státníci si pochvalovali vzájemné dobré vztahy. O devět měsíců později ale Trump inicioval zavedení cel na dovoz solárních panelů, což tvrdě dopadlo na čínské výrobce. Později americká vláda uvalila cla na dovoz hliníku a oceli, na což Čína naopak reagovala uvalením cel na vybrané americké produkty.
Americko-čínská obchodní válka vyvrcholila ve chvíli, kdy Trump umístil čínskou firmu Huawei na černou listinu podniků, které nesmí od USA kupovat součástky ani technologie. Shodou okolností Trump zákaz ve čtvrtek prodloužil o další rok.
Americký prezident také mnohokrát kritizoval Čínu za to, že nezvládla zbrzdit koronavirovou nákazu. Trump dokonce v médiích zmínil možnost, že se virus do celého světa rozšířil z čínské laboratoře.
Biden – vhodnější kandidát?
Pozornost čínské vlády se tak stočila k Bidenovi, který se coby viceprezident Baracka Obamy už několikrát se Si Ťin-pchingem setkal. Podle Zaagmana je Biden pro Čínu vhodnější hlavně z toho důvodu, že je v rozhodnutích mnohem méně impulzivní než Trump.
„Komentátoři se v čínských státních médiích vyjadřují v tom smyslu, že by relativní Bidenova předvídatelnost mohla být pro Peking více komfortní než současný stav věcí,“ vysvětlil Zaagman.
Pro Čínu je ale Biden také člověk, který je mnohem více než Trump svázaný se stranickou politikou v Kongresu, a proto nebude snadné jeho názory změnit.
Meet Joe Biden: China's Puppet pic.twitter.com/YwyTKoIWRy
— Team Trump (Text TRUMP to 88022) (@TeamTrump) May 12, 2020
Že se čínská pozornost od současného amerického prezidenta pomalu odklání k Bidenovi, pochopil i sám Trump. Jeho marketingový tým proto vytvořil předvolební spot, v němž tvůrci označili Bidena za „čínskou loutku“.
Americké prezidentské volby jsou naplánované na 3. listopadu, odložit je však může koronavirová pandemie. Ať už v nich zvítězí Trump nebo Biden, státy celého světa budou netrpělivě čekat, jakou zahraniční politiku administrativa nového prezidenta zvolí.
