Válka nepočká: Česko brzdí pomalá politika. Polsko či Finsko jsou na hrozby z Ruska připraveny
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
ČR se řadí do "střední třídy" východního NATO.
Proč je rychlost rozhodování problém?
Experti radí: Zrychlit politické procesy.
Trvalá přítomnost vojsk NATO je klíčová.
Státy východního křídla Severoatlantické aliance (NATO) sice posilují hranice s Ruskem a Běloruskem, ale ne dostatečně. Vyplývá to z rozsáhlé analýzy bezpečnostního think-tanku GLOBSEC, kterou má CNN Prima NEWS k dispozici. Česká republika si v porovnání s regionálními spojenci nevede vůbec špatně a spoléhá se zejména na inovace a průmysl. Pokulhává však v připravenosti a také v rychlosti rozhodovacího procesu.
Česká republika je ve zprávě od GLOBSEC hodnocena průměrně. V celkových výsledcích rozdělených na čtyři skupiny spadá do třetí kategorie označené jako „střední třída“, a to vedle Lotyšska. Mezi „silné hráče“ se řadí Polsko s Litvou a úplně nejlépe jsou na tom, co se týče připravenosti na hrozbu z východu Finsko a Estonsko. Nejhůře jsou na tom naopak Slovensko, Maďarsko a Bulharsko.
ČTĚTE TAKÉ: Bujaré oslavy v Budapešti OBRAZEM: Jako pád Berlínské zdi, radují se po porážce Orbána Maďaři
ČR má podle analytiků z GLOBSEC solidní základy připravenosti a stejně tak se může opřít o inovace s domácím průmyslem, ale země čelí výzvám v rychlosti politického rozhodování a operační flexibility.
Čtěte také
„Síla Česka spočívá v jeho průmyslu a inovacích, v operační připravenosti však zaostává,“ konstatují analytici. „České silné demokratické pojistky sice zajišťují legitimitu, ale složité rozhodovací struktury a procedurální komplexnost mohou v krizových podmínkách negativně ovlivnit rychlost reakce,“ dodávají.
Expertní tým zhodnotil připravenost států východního křídla NATO podle tří aspektů: reálná síla a schopnost odrazení, politické rozhodovací procesy a výdaje na obranu.
Bezpečnostní expert GLOBSEC a někdejší slovenský ministr obrany Martin Sklenár uvedl, že problémem pro Česko společně s Litvou a Lotyšskem je pomalejší rozhodovací proces na politické úrovni. „Existují zde všechny instituce, které jsou na správném místě, i když možná v některých případech tam jsou větší či menší administrativní, institucionální a nebo možná i politické překážky, které mohou mít potenciál zpomalit (rozhodovací) systém,“ komentoval Sklenár.
Na úplně nejlepší úrovni jsou v tomto ohledu Finsko, Estonsko a Polsko, naopak na chvostu se kvůli zdlouhavé politice nacházejí Maďarsko, Rumunsko, Slovensko a Bulharsko. „Zde vidíme významnější problémy při rozhodování právě například u obrany spojenců nebo vidíme riziko, že na základě silné polarizace nebo politického přístupu k využívání nástrojů NATO či EU by mohlo dojít k nějakému zpochybnění společné akce a úsilí zemí,“ pokračoval slovenský exministr. Oproti těmto státům mají premianti Finsko, Estonsko a Polsko podle něj výhodu v menší polarizaci společnosti co se týče hodnot a panuje zde společenský konsenzus na základních bezpečnostních otázkách.
Finsko rozhodně v řádu hodin
GLOBSEC vydal ve své analýze pro státy východního křídla NATO řadu doporučení. Za nejklíčovější ale považuje zrychlení politických rozhodovacích procesů po vzoru Finska a Estonska, kde jsou místní politici napříč spektrem schopni rozhodnout o nasazení sil v řádu hodin.
Analytici dodávají, že ačkoliv se investice do obranného průmyslu zvyšují, zatím nestačí. „Samotné zvyšování obranných rozpočtů automaticky neznamená bojeschopnost. Rozhodujícím faktorem je rychlost mobilizace, integrace záloh a kapacita logistiky,“ stojí v doporučení think-tanku.
Zaostávat podle něj nelze ani v kybernetickém a hybridním poli, kde Rusko dlouhodobě dominuje. „Země jako Česko a Slovensko rozvíjejí rámce pro koordinaci kybernetické obrany, ale celkově region čelí tlaku, který často přesahuje institucionální kapacity,“ uvádí dále analytici GLOBSEC.
Sklenár mimo to doporučuje také alianci, aby namísto rotační přítomnosti vojáků na základnách NATO u hranic s Ruskem a Běloruskem přešla časem spíše na přítomnost trvalejšího charakteru. Stejně tak volá po zlepšení protivzdušné obrany. „Je to jedna z hlavních způsobilostí, která je nedostatečná nejen na východě, ale celkově v rámci NATO,“ popsal expert.
PODÍVEJTE SE: Válka Bílého domu s Vatikánem. Papež nechce za Trumpem, Američané připomínají vzdoropapeže
Věnuje se převážně zahraniční politické scéně, konkrétně USA a válce na Ukrajině. Nenechává ho chladným ani domácí politika, akcentuje témata spojená s naším resortem zahraničí. Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS. (Tomas.Kacmar@iprima.cz)
