reklama

Jak vycvičit páníčka: Jak na separační úzkost aneb stresuješ, stresuji, stresujeme

Separační úzkostí jako poruchou chování trpí nejvíce psů.
Foto:

Troufáme si tvrdit, že separační úzkost, tedy psí strach a úzkost z odloučení a samoty, je jednou z nejčastějších příčin odložení psa do útulku. Studie potvrzují, že jde o nejčastější problém páníků. Jenže většina z nás do práce prostě chodit musí. Tak jak to udělat, abychom doma nenechávali psa se strachem, že sežere gauč i s kuchyňskou linkou?

reklama

Troufáme si tvrdit, že separační úzkost, tedy psí strach a úzkost z odloučení a samoty, je jednou z nejčastějších příčin odložení psa do útulku. Studie potvrzují, že jde o nejčastější problém páníčků. Jenže většina z nás do práce prostě chodit musí. Tak jak to udělat, abychom doma nenechávali psa se strachem, že sežere gauč i s kuchyňskou linkou?

Podle studie Zajímavé aspekty dominantní agrese psů vůči členům rodiny od Hany a Vojtěcha Žertových je separační úzkost nejčastější diagnostikovanou poruchou chování a dohromady s dominantní agresí tvoří více než polovinu všech zde vyšetřovaných případů poruch chování psů.

Nejde tedy o žádnou raritu, dá se v podstatě říct, že separační úzkost trápí mnoho majitelů zvířat. Není divu. Psi v sobě mají zakódované, že samota je stav, který ohrožuje jejich život, proto tak často jejich stres z ní přeroste v úzkost, která psy vyburcuje k vytí, štěkání, kálení, ničení nábytku a někdy dokonce i k sebepoškozování. Pro psy totiž není přirozené být v bytě osamotě na víc než 8 hodin, kdy jsme v práci. Proto je na to třeba pamatovat od prvního okamžiku, kdy si domů přinesete štěně.

Studie Etologické poradny v Brně z let 2005-2007 poukázala na nejrizikovější faktory separační úzkosti. Častěji k ní inklinují psi než feny, záleží i na tom, o jaké jde plemeno (kříženci, trpasličí pudli, kokršpanělé a jezevčíci jsou na tom nejhůře). K úzkosti dále přispívá to, že je pes v bytě, nemá dostatečný výcvik (psovi tím, že se k němu chováte jako k dítěti a/nebo mu nedáte dostatečnou disciplínu, která mu má jasně stanovit, kde je jeho místo ve smečce, jenom ubližujete), samozřejmě i to, že jsou doma příliš dlouho a pozor - i to, pokud je majitelem psa něžné pohlaví!

Jak štěně připravit na samotu?

Na štěně musíte se samotou pozvolna, zároveň ale začít hned od začátku. Nejdřív se prckovi postarejte o pocit bezpečí - potřebuje své místečko, skrýš, pelíšek, kde má nějakou deku nebo hadr s pachem rodného domova. Taky mu na začátku buďte co nejblíž. Nemusíte si ho tahat do postele. Ale dejte pelíšek co nejblíž k místu, kde spíte. Buďte prostě na dosah.

Než odejdete na 8 hodin do práce, je potřeba nechávat na pár chvil štěně samotné od začátku. Postarejte se o to, aby předtím bylo znavené hraním, napapané a mělo u sebe něco pro zábavu - plyšáka, oblíbenou hračku atp. Nejdřív jen odcházejte z pokoje, ve kterém je. Stačí na pár vteřinek. Pak zkuste opouštět domov. Nejdřív stůjte za dveřmi, pak třeba vyneste koš nebo si skočte pro něco dobrého. POZOR - pokud štěně kňučí za dveřmi, postupujete moc rychle! Nevedete ho tak ke zvládnutí samoty, ale k praxi v separační úzkosti.

Další velmi podstatná věc - se štěnětem se NIKDY nelučte ani nevítejte! Jen tak zdůrazňujete, že ho opouštíte! Může, a nejspíš i bude, trvat několik týdnů, než pes samotu zvládne tak, abyste celý jeho život neřešili podrápané dveře a rozkousané boty. Pokud na to máte být sami a nemáte dostatek času, raději zvažte pořízení kočky. Ty jsou mnohem samostatnější. Kdyby si s tím majitelé psů dali pokaždé trpělivou práci, útulky by možná nebyly přeplněné k prasknutí...

Mám psa z útulku. Značka: To jsem teda zvědav na radu

Máme samozřejmě radu i pro ty, kteří by se chtěli vymlouvat na to, že mají psa z útulku, nebo uvedli separační úzkost jako důvod si ho odtud nepořídit. Zkuste nejdřív postupovat stejně jako byste to učili štěně - změna prostředí pro psa znamená nová pravidla a pozitivní motivací můžete docílit toho, že to zvládne. Pozor ale, bude to trvat možná stejně nebo déle jako u štěněte.

Pokud to nevyjde, doporučujeme pořídit klec. Pozor, vybírejte takovou, aby se v ní pes cítil komfortně! Musí se v ní postavit, moci si lehnout, otočit se, atd. Pak musíte v psovi vybudovat pozitivní vnímání klece. Nesmí to vnímat jako vězení, do kterého ho zavíráte, než odejdete, ale jako svůj prostor a útočiště, kde je v bezpečí.

Pak si vezměte oblíbené pamlsky. Teď potřebujete psa naučit povel "místo". Nejlepší by bylo ho ještě předtím naučit povel "lehni". To uděláte jednoduše tak, že psovi dáte pamlsek co nejvíce k zemi a ze sedu mu trochu pomůžete natáhnout přední packy. Pokud nestačí naznačit, opatrně ho stáhněte za přední nohy k zemi. Pozor, pamlsek neustále držte u země!

Následuje úkol vmanévrovat psa do klece. Nezapomeňte ji vystlat něčím příjemným, co je načichlé psem - nechte ho třeba pár dní spát v jeho pelíšku s dekou a podobně. Dejte ruku s pamlskem dovnitř a nechte psa, aby za ním vlezl. Někteří pejsci jsou pomalejší a nechce se jim do zmenšeného prostoru, jelikož se bojí, proto mějte trpělivost. Jakmile tam bude a ideálně si lehne (u temperamentnějších psů je úspěch, když tam vlezou a párkrát se otočí kolem své osy), řekněte povel "místo" a psa odměňte. Pak mu dejte volno (o nutnosti ukončování povelu jsme vám psali v našem předchozím článku) a začněte ho chválit s tím, že opakujete povel "místo", takže: “Tak je šikovný, takhle je MÍSTO, výborně, to je MÍSTO, ano…”

Postup několikrát opakujte a vůbec klec ze začátku nezavírejte!!! Jakmile to celé několikrát zopakujete, nechte ho být. Vystlanou klec nechte v místnosti s otevřenými dvířky. Postup s povelem "místo" zopakujte ve dvou nebo třech blocích denně vždycky po několika opakováních - rozhodně tím psa netrapte nijak dlouho (předpokládáme, že máte plné ruce i s trénováním "ke mně", takže abyste ho nepřetížili). Pak pobyt v kleci na místě postupně prodlužujte. Pes si do klece nakonec začne s největší pravděpodobností lehat sám.

Jakmile v kleci vydrží několik minut (dáte mu místo, necháte otevřená dvířka a třeba si sednete k televizi nebo odejdete na pár chvil do kuchyně), zkuste klec začít zavírat. Opět - pokud pes začne dělat scény, postupujete moc rychle. Ze začátku ale opravdu dbejte na to, aby se v kleci necítil uvězněný a měl pocit, že může kdykoliv odejít. A spojil si tak klec s příjemným bezpečím.

Pak opět odcházejte z domu na pár minut (ale stůjte nejdřív za dveřmi a poslouchejte, co se děje), na hodinu, na pár hodin, až to pejsek zvládne sám.

Trénovat se psem to, co jde proti jeho přirozenosti, tedy být neustále v přítomnosti své smečky, není lehké. Pamatujte na to a buďte trpěliví. Myslete na to, že pak můžete jít s klidným srdcem do práce a doma nechat spokojeného psa, který se netrápí. Není to největší odměna?

Tagy: psí aktivity vychova výcvik pes
reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Koronavirus

Petříček: Se Slovinskem kvůli koronaviru jednáme o dalších výjimkách

Petříček: Se Slovinskem kvůli koronaviru jednáme o dalších výjimkách

  • Aktualizováno 3. července 2020

Po Slovinsku omezují kvůli nárůstu počtu nových případů koronaviru v ČR vstup Čechů na svá území také Lotyšsko a Estonsko. Cestující z ČR už musí v Lotyšsku do povinné 14denní karantény, v Estonsku tomu tak bude od pondělí. V Litvě se karanténa zatím doporučuje. Karanténu přitom není možné nahradit negativním testem na COVID-19. Ministr zahraničí v rozhovoru pro CNN Prima NEWS uklidňoval, že nemá indicie o tom, že by se k podobným opatřením vůči Čechům chystaly i naše sousední země.

reklama
Šikana mezi vězni: Odsouzenému ostatní propichují ušní bubínky nebo strhávají nehty
reklama
reklama
Cestují po světě a vydělávají na Instagramu. Jak žít jako oni? Raquel a Miquel radí

Nový den

Domácí zpravodajství

Prezident by měl být frajer, co se umí omluvit, řekla Peroutkova vnučka Kaslová
Děti v rozpáleném autě volaly maminku. Rodiče se divili, proč to strážníci řeší
Další články
reklama
reklama