Válka na Ukrajině (22.9.2022 6:00)
V posledních týdnech se z území, kde se po dekády rozkládal Sovětský svaz, stal sud s prachem. Rusko vyčerpané válkou na Ukrajině už totiž podle zahraničních pozorovatelů nezvládá udržovat v regionu stabilitu, a v oblasti proto narůstá napětí i počet lokálních půtek. Třaskavá může být situace v sousedních státech, v Arménii, Tádžikistánu, Gruzii nebo Čečensku.
Jednou z hlavních motivací Ruska pro vstup do války na Ukrajině byla snaha obnovit územní rozmach z dob Sovětského svazu a upevnit politický vliv u svých regionálních sousedů. Jenže paradoxně se děje úplný opak.
Kyjev odmítá pod ruskými útoky kapitulovat, a dokonce svou úspěšnou protiofenzívou donutil Rusko k vyhlášení mobilizace. Kreml tak bude muset upřít na Ukrajinu ještě větší pozornost, což vyhovuje zejména jeho blízkým sousedům. Překotný vývoj událostí připomíná napjatou atmosféru, která předcházela rozpadu Sovětského svazu.
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin na přehlídce ke Dni ruského námořnictva v Petrohradu Zdroj: Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin a Sergej Šojgu na přehlídce ke Dni ruského námořnictva v Petrohradu Zdroj: Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin a Sergej Lavrov na jednání s delegací afrických států Zdroj: Profimedia.cz
Sergej Lavrov a Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin, prezident Ruské federace Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Putin 27. června 2023 promluvil k vojákům, kteří pomohli zlikvidovat pokus o vojenský puč organizovaný vagnerovci Zdroj: Getty Images
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin Zdroj: Getty Images
Vladimir Putin Zdroj: Getty Images
Vladimir Putin Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Dmitrij Medveděv a Vladimir Putin Zdroj: AP
„Kvůli marastu na Ukrajině už není Rusko tak ceněný spojenec,“ zhodnotil prestižní časopis Time. Slábnoucí vliv Moskvy se v posledních dnech projevuje hned na několika frontách.
Arménie a Ázerbájdžán
Horký konflikt doutná především mezi státy na Kavkazu. Kvůli dlouholetým potyčkám rozmístilo Rusko v regionu Arménie a Ázerbájdžánu mírové jednotky, aby předešlo sporům mezi oběma státy. Jenže kvůli válce na Ukrajině Moskva podstatnou část jednotek povolala na frontu a na Kavkazu to znovu vře. Arménci a Ázerbájdžánci se v posledních týdnech opakovaně ostřelovali.
PŘEHLEDNĚ o ruské mobilizaci: Koho všeho se týká a jak chce země občany k odvodu donutit?
Rusko vyhlásilo poprvé od druhé světové války částečnou mobilizaci, která se má dotknout až tří set tisíc rezervistů. Záložníky chce Moskva co nejdříve poslat bojovat na Ukrajinu. Rozkazy Vladimira Putina se ale přímo dotknou i profesionálních vojáků, kteří už ve válce bojují. Ti totiž nyní nově nesmí válečnou zónu opustit.
Gruzie
Podle webu Politico rostou autonomní tendence i v zemi, která v minulosti už několikrát poznala ruskou zlost – v Gruzii. Řada politiků i občanů ve státě smýšlí prozápadně a v ulicích měst vlají ukrajinské vlajky. Kvůli strachu z Moskvy se ale Gruzie nepřidala k západním sankcím, za což Tbilisi kritizoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Gruzínský politik Irakli Kobakhidze před časem dokonce vtipkoval o tom, že se nabízí možnost otevřít druhou frontu proti Rusku právě z Gruzie. Což vcelku vykresluje náladu v maličkém státě, který si v roce 2008 zažil ruskou invazi.
Experti upozorňují, že konflikty mohou vzniknout také v některých ruských republikách v čele s Čečenskem nebo Dagestánem.
Jedna střela dokáže srovnat se zemí Londýn. Kolik má Rusko jaderných zbraní a co dovedou?
Spolu s vyhlášením částečné mobilizace ruský prezident Vladimir Putin pohrozil Západu jadernými zbraněmi. Šéf Kremlu prohlásil, že ohledně využití všech dostupných prostředků proti nepříteli rozhodně „neblafuje“. Rusko je na poli jaderných zbraní alespoň na papíře gigantem. Kolik smrtících hlavic Moskva má?
Tádžikistán a Kyrgyzstán
Napětí stoupá rovněž ve střední Asii, kde využívají nepozornosti ruského obra Tádžikistán a Kyrgyzstán k ozbrojeným potyčkám. Také z této oblasti Rusko před časem stáhlo část mírových jednotek.
Rétoricky vůči Rusku přitvrzuje i Kazachstán, kterému se dostalo v otázce územní celistvosti podpory od Číny. Peking prohlásil, že respektuje územní integritu Kazachstánu.
Moldavsko
Za další region, ve kterém narůstají protiruské tendence, považuje Politico Moldavsko. Moldavsko smýšlí prozápadně, a dokonce se v červnu stalo kandidátskou zemí Evropské unie. Rychlejšímu politickému postupu na západ ale zemi brání problematický region Podněstří, kde zůstávají proruské jednotky.
Tiraspol, hlavní město Podněstří Zdroj: Profimedia.cz
Tiraspol, hlavní město Podněstří Zdroj: Profimedia.cz
Tiraspol, hlavní město Podněstří Zdroj: Profimedia.cz
Tiraspol, hlavní město Podněstří Zdroj: Profimedia.cz
Socha V. I. Lenina v Tiraspolu Zdroj: Profimedia.cz
Tiraspol, hlavní město Podněstří Zdroj: Profimedia.cz
Tiraspol, hlavní město Podněstří Zdroj: Profimedia.cz