Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci kvůli Ukrajině
Spolu s vyhlášením částečné mobilizace ruský prezident Vladimir Putin pohrozil Západu jadernými zbraněmi. Šéf Kremlu prohlásil, že ohledně využití všech dostupných prostředků proti nepříteli rozhodně „neblafuje“. Rusko je na poli jaderných zbraní alespoň na papíře gigantem. Kolik smrtících hlavic Moskva má?
Po dekádách odzbrojování se svět pozvolna pouští do jaderného zbrojení. Obavy z nukleárních útoků opakovaně vyvolává Rusko. Prezident Putin naposledy ve středu varoval, že Moskva nebude s využitím jaderných zbraní v případě agrese otálet. Světoví lídři se podle politika sami dopouští na Rusku „jaderného vydírání“.
„Pokud bude ohrožena územní celistvost naší země, použijeme nepochybně všechny dostupné prostředky k ochraně Ruska a našich lidí. Neblafujeme,“ řekl Putin v televizním projevu.
Nejen mobilizace: Putin v projevu hrozil Západu jadernými zbraněmi. Neblafuju, ujistil
Hlavním poselstvím projevu ruského prezidenta Vladimira Putina bylo vyhlášení částečné mobilizace. Zároveň však Západu vyhrožoval jaderným arzenálem a zdůraznil, že neblafuje. Jeho slova světoví lídři kritizují. Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga je Putinův projev eskalací, ale ne překvapením, a ukazuje, že válka neprobíhá podle ruského plánu.
Ruský prezident také upozornil, že jeho země disponuje „různými zbraněmi hromadného ničení“. Kolik jaderných hlavic Moskva vlastně má?
Větší arzenál než USA
Drtivá část jaderného arzenálu Ruska pochází z dob studené války, kdy se Moskva předbíhala s Washingtonem při závodech ve zbrojení. Kreml tehdy došel v testování o chlup dále, a snad i proto má v současnosti k dispozici nejvíce jaderných zbraní na světě – 5 977. Spojené státy mají jen o pár desítek těchto smrtících prostředků méně, a to 5 428.
Z celkového počtu nukleárních zbraní má Rusko v zásobě 4 447 jaderných hlavic. Rovných 1 588 jich je údajně nainstalovaných na balistických raketách nebo připravených na leteckých základnách k využití bombardovacími letouny. Upozornil na to web Sky News.
Moskva má pak k dispozici také určitý počet „taktických nukleárních zbraní“. Má jít o 977 strategických hlavic. Problém ale je, že spojení „taktické nukleární zbraně“ nemá žádnou jasnou definici. Obecně se předpokládá, že takové prostředky budou méně ničivé než plnohodnotné jaderné zbraně. Nynější taktické atomové prostředky jsou ale výrazně mocnější, než byly například bomby svržené na japonská města Hirošima a Nagasaki.
Rusové u Lymanu pálí na ukrajinské pozice z raketometu BM-21 Grad Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský pilot stíhačky Suchoj Su-25 Zdroj: Ministerstvo obrany Ukrajiny
Ruští vojáci u Lymanu ostřelují ukrajinské pozice pomocí houfnice 2A65 Msta-B Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják z 80. brigády ostřeluje ruské pozice u Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští vojáci v pásovém bojovém vozidle CV90 švédské výroby poblíž Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinci ostřelují ruské pozice na frontové linii u Avdijivky Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják pálí pálí z houfnice typu D-20 na ruské pozice u Kupjansku v Doněcké oblasti Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinci střílejí na ruské pozice u Kreminny z ukořistěného raketometu TOS-1A Solntsepyok. Na zbrani je napsáno jméno jednotky Da Vinci Zdroj: AP
Ukrajinci zničili obávaný ruský raketomet Solncepjok. Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Český tank T-72 ve službách 128. zakarpatské tankové brigády Zdroj: Se svolením Vasyla Kapusteje / 128. tankové brigády
Ukrajinský raketomet MSLR BM-21 Grad v Doněcké oblasti Zdroj: AP
Ukrajinský dron Marička Zdroj: Se svolením AMMO Ukraine
Ukrajinský tank během cvičení u Kyjeva (27. 9. 2023) Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Ruská stíhačka Su-25 Zdroj: AP
Ukrajinci pokračují ve své protiofenzivě. Zdroj: AP
Ukrajinci s protiletadlovým tankem Gepard Zdroj: CNN, Vasco Cotovio
Průzkumný dron estonské výroby stojí s veškerým vybavením přibližně půl milionu dolarů Zdroj: CNN Prima NEWS
Ukrajinský voják z 28. samostatné mechanizované brigády drží zbraň na sestřelení dronů. Fotka vznikla poblíž Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinská protivzdušná obrana likvidující dron íránské výroby Šáhed během ruského útoku na Kyjev Zdroj: AP
Ukrajinská stíhačka Flanker Suchoi Su-27 při mezinárodním vojenském cvičení Zdroj: Getty Images
Rusové u Lymanu pálí na ukrajinské pozice z raketometu BM-21 Grad Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský pilot stíhačky Suchoj Su-25 Zdroj: Ministerstvo obrany Ukrajiny
Ruští vojáci u Lymanu ostřelují ukrajinské pozice pomocí houfnice 2A65 Msta-B Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják z 80. brigády ostřeluje ruské pozice u Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští vojáci v pásovém bojovém vozidle CV90 švédské výroby poblíž Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinci ostřelují ruské pozice na frontové linii u Avdijivky Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják pálí pálí z houfnice typu D-20 na ruské pozice u Kupjansku v Doněcké oblasti Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinci střílejí na ruské pozice u Kreminny z ukořistěného raketometu TOS-1A Solntsepyok. Na zbrani je napsáno jméno jednotky Da Vinci Zdroj: AP
Ukrajinci zničili obávaný ruský raketomet Solncepjok. Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Český tank T-72 ve službách 128. zakarpatské tankové brigády Zdroj: Se svolením Vasyla Kapusteje / 128. tankové brigády
Ukrajinský raketomet MSLR BM-21 Grad v Doněcké oblasti Zdroj: AP
Ukrajinský dron Marička Zdroj: Se svolením AMMO Ukraine
Ukrajinský tank během cvičení u Kyjeva (27. 9. 2023) Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Ruská stíhačka Su-25 Zdroj: AP
Ukrajinci pokračují ve své protiofenzivě. Zdroj: AP
Ukrajinci s protiletadlovým tankem Gepard Zdroj: CNN, Vasco Cotovio
Průzkumný dron estonské výroby stojí s veškerým vybavením přibližně půl milionu dolarů Zdroj: CNN Prima NEWS
Ukrajinský voják z 28. samostatné mechanizované brigády drží zbraň na sestřelení dronů. Fotka vznikla poblíž Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinská protivzdušná obrana likvidující dron íránské výroby Šáhed během ruského útoku na Kyjev Zdroj: AP
Ukrajinská stíhačka Flanker Suchoi Su-27 při mezinárodním vojenském cvičení Zdroj: Getty Images
Experti také upozorňují, že skutečný počet ruských nukleárních hlavic vlastně nikdo nezná, protože si Rusko tak citlivý údaj střeží. Je ale pravděpodobné, že některé jaderné zbraně nemůže Moskva kvůli zastaralosti a špatnému technickému stavu aktivovat.
Jak může Rusko zbraně využít?
Zatímco za studené války se uvažovalo o jaderných zbraních hlavně v kontextu bomb, moderní válčení už počítá s využitím raketových nukleárních zbraní. Nositelem smrtících zbraní se tak stávají mezikontinentální balistické rakety.
| Stát | Rusko | USA | Čína | Francie | Británie |
|---|---|---|---|---|---|
| Jaderné zbraně | 5 977 | 5 428 | 350 | 290 | 225 |
Moskva disponuje raketami, které mohou už deset minut po odpalu vyvinout maximální rychlost. V případě ruského nukleárního útoku může taková zbraň například za dvacet minut dorazit do Velké Británie. Jediná hlavice pak teoreticky stačí k tomu, aby jaderná zbraň srovnala se zemí například Londýn, Paříž nebo Washington.
Jak jsou na tom ostatní země?
V porovnání s Ruskem a USA mají okolní státy miniaturní zásoby nukleárních zbraní. Na třetím místě je Čína, která má zhruba 350 jaderných zbraní. Francie 290, Británie 225.
Vzhledem k eskalaci konfliktu na Ukrajině je pravděpodobné, že státy upustí od trendu odzbrojování a započnou znovu modernizovat svůj jaderný arzenál. S navýšením nukleárních zásob počítá například i Severní Korea.
