Recyklace a snižování objemu odpadu – to byly ještě před pandemií jedny z hlavních výzev, kterým se svět věnoval. Jenže po příchodu viru jako by se na kupící se vrstvy smetí tak trochu zapomnělo. Produkce plastů a dalších odpadů je přitom během pandemie obrovská a lví podíl na tom mají roušky, testy i další hygienické předměty.
Během prvních měsíců pandemie distribuovala OSN mezi státy 1,5 miliardy kusů zdravotnických potřeb. Od roušek po ochranné obleky či rukavice. Většina z těchto předmětů skončila v koši. Šlo o objem odpadu, který byl ekvivalentem váhy 262 tisíc Boeingů 747.
Na děsivý objem odpadu přímo spojeného s pandemií koronaviru upozornila i Světová zdravotnická organizace (WHO) ve své 71stránkové analýze. Podle ní patří vedle roušek mezi problematické předměty také jednorázové rukavice.
Komunální odpad – jak na něj a co s ním?
Pro lepší představu bychom mohli pojem komunální odpad nahradit výrazem „zbytkový“. Patří do něj totiž vše, co se nedá vytřídit a dále využít. „V dnešní době mají občané ideální podmínky pro třídění odpadů, které jsou využitelné. Papír, plast a sklo, to je základ třídění. Takto vytříděné druhotné suroviny se následně přeměňují na zpětné suroviny pro výrobu,“ vysvětluje Petr Morávek, obchodní ředitel firem FCC v ČR, lídra na poli služeb odpadového hospodářství.
WHO se rovněž odkazuje na studii, ze které vyplývá, že v roce 2020 se v průměru vyhodilo každý den 3,4 miliardy jednorázových roušek, které se obvykle vyrábějí z plastu. V lepším případě putovaly do koše, v horším případě se válely na ulicích. A ve státech, kde na tom nejsou s recyklací úplně nejlépe, často skončily v kanalizaci či v moři.
WHO navíc upozornila, že zhruba jedna třetina ze zdravotnických zařízení po celém světě nezvládá patřičně naložit se zdravotnickým odpadem.
Vedle hromady testů, roušek a rukavic pak tuny odpadu provázel ještě jeden proces – očkování. Po celém světě končily v koších jehly, injekční stříkačky či prázdné obaly od vakcín.
Pytle s pandemickým odpadem v Mexiku Zdroj: AP
Se zdravotnickým materiálem, na kterém může vir ulpívat, se navíc musí zacházet opatrně. Zdroj: Profimedia.cz
I samotesty se podílejí na produkci pandemického odpadu. Zdroj: Profimedia.cz
I vakcíny mohou za zvýšený objem odpadu. Zdroj: Profimedia.cz
Roušky končí na ulici, v přírodě i v řekách. Zdroj: Profimedia.cz
U roušek je problém, že řada z nich se ani nedostane do koše. Zdroj: Profimedia.cz
Pandemický odpad na skládce v Indonésii Zdroj: Profimedia.cz
Už v roce 2020 byl pro státy pandemický odpad problém. Mimo něj se zvedl objem odpadu, který byl spojený s dovozem jídla. Zdroj: Profimedia.cz
Pytle s pandemickým odpadem v Mexiku Zdroj: AP
Se zdravotnickým materiálem, na kterém může vir ulpívat, se navíc musí zacházet opatrně. Zdroj: Profimedia.cz
I samotesty se podílejí na produkci pandemického odpadu. Zdroj: Profimedia.cz
I vakcíny mohou za zvýšený objem odpadu. Zdroj: Profimedia.cz
Roušky končí na ulici, v přírodě i v řekách. Zdroj: Profimedia.cz
U roušek je problém, že řada z nich se ani nedostane do koše. Zdroj: Profimedia.cz
Pandemický odpad na skládce v Indonésii Zdroj: Profimedia.cz
Už v roce 2020 byl pro státy pandemický odpad problém. Mimo něj se zvedl objem odpadu, který byl spojený s dovozem jídla. Zdroj: Profimedia.cz
Podle odhadů jen prvních osm miliard dávek vakcíny vygenerovalo odpad o objemu 144 tisíc tun. Během pandemie se navíc zvedl objem smetí, které je spojované s dovozem jídla. Krabičky, umělohmotné příbory, sáčky – to všechno ještě více začalo zatěžovat životní prostředí.
