Bezpečnost jako jedno z největších úskalí online výuky.
Jen 29 procent rodičů mělo kontrolu nad on-line životem svých dětí, vyplynulo z výzkumu firmy Avast nazvaného Škola během koronakrize. Děti přitom trávily na internetu mimo výuku další čtyři hodiny denně, řekla bezpečnostní expertka Julia Szymańska, která byla hostem pořadu 360° Pavlíny Wolfové.
Firma Avast zkoumala situaci distanční výuky v České republice a dalších 11 zemích. Zabývala se zejména spokojeností rodičů s přístupem učitelů, technologickou vybaveností domácností, technologickou gramotností učitelů a bezpečností na internetu.
Místo známek u maturitních testů jen uspěl nebo neuspěl, navrhuje ministerstvo školství
Státní maturitní testy se možná od jara příštího roku nebudou známkovat. Hodnotit by se mohly jen slovy „uspěl“ či „neuspěl“ podle procenta zvládnutých úkolů. Hranici úspěšnosti v testech by určoval Cermat, který má státní zkoušky na starosti. Vyplývá to z návrhu úpravy vyhlášky k maturitám, kterou připravilo ministerstvo školství a ČTK ho má k dispozici. Novela má sladit podobu zkoušek se změnou školského zákona, podle níž testy zůstanou jedinou částí maturit organizovanou státem. Ústní a písemné zkoušky z jazyků se přesunou do škol.
Právě bezpečnost je podle Szymańské jedním z největších nedostatků distanční výuky v Česku. „V oblasti soukromí a bezpečí je problém s tím, že pětina dětmi odevzdaných prací je veřejně dostupná. Může to vést ke srovnávání a nepříjemnostem, ze strany rodičů je to citlivá záležitost,“ míní bezpečnostní expertka. Ochranou osobních údajů dětí se podle jejích zjištění zabývala jen necelá polovina učitelů.
V zajištění bezpečnosti mají mezery také rodiče, jen 29 % z dotazovaných využívá software pro kontrolu pohybu dětí na internetu. Pětina rodičů pak zná hesla k sociálním sítím svých dětí. „Otázka on-line bezpečnosti je však daleko širší. Děti se potřebují na síti vyznat, měly by umět rozpoznat fake news, odlišit balast od podstatných věcí, obzvlášť pokud v síti hledají informace ke studiu,” říká spoluautorka výzkumu, socioložka a psycholožka Kateřina Müllerová.
Pouhá polovina dětí byla vybavena antivirovým programem. Szymańská to přirovnala k tomu, když se dítě učí jezdit na kole, ale nedostane od rodičů přilbu. „Rodiče by měli dbát o bezpečnost pomocí aplikaci, ale také se s dětmi bavit a snažit se, aby myslely kriticky,“ myslí si.
Kromě neopatrného nakládání s citlivými informacemi mají podle studie Avastu učitelé problém také s technologiemi. „Učitelé se potýkají s problémy s technologickými dovednostmi, málo využívají interaktivní platformy,“ podotkla Szymańská. Více než polovina rodičů přesto jejich práci během pandemie ocenila. Jsou tedy výrazně spokojenější než například rodiče v Německu či Rusku.
