Bezpečnost jako jedno z největších úskalí online výuky.
Jen 29 procent rodičů mělo kontrolu nad on-line životem svých dětí, vyplynulo z výzkumu firmy Avast nazvaného Škola během koronakrize. Děti přitom trávily na internetu mimo výuku další čtyři hodiny denně, řekla bezpečnostní expertka Julia Szymańska, která byla hostem pořadu 360° Pavlíny Wolfové.
Firma Avast zkoumala situaci distanční výuky v České republice a dalších 11 zemích. Zabývala se zejména spokojeností rodičů s přístupem učitelů, technologickou vybaveností domácností, technologickou gramotností učitelů a bezpečností na internetu.
Právě bezpečnost je podle Szymańské jedním z největších nedostatků distanční výuky v Česku. „V oblasti soukromí a bezpečí je problém s tím, že pětina dětmi odevzdaných prací je veřejně dostupná. Může to vést ke srovnávání a nepříjemnostem, ze strany rodičů je to citlivá záležitost,“ míní bezpečnostní expertka. Ochranou osobních údajů dětí se podle jejích zjištění zabývala jen necelá polovina učitelů.
V zajištění bezpečnosti mají mezery také rodiče, jen 29 % z dotazovaných využívá software pro kontrolu pohybu dětí na internetu. Pětina rodičů pak zná hesla k sociálním sítím svých dětí. „Otázka on-line bezpečnosti je však daleko širší. Děti se potřebují na síti vyznat, měly by umět rozpoznat fake news, odlišit balast od podstatných věcí, obzvlášť pokud v síti hledají informace ke studiu,” říká spoluautorka výzkumu, socioložka a psycholožka Kateřina Müllerová.
Pouhá polovina dětí byla vybavena antivirovým programem. Szymańská to přirovnala k tomu, když se dítě učí jezdit na kole, ale nedostane od rodičů přilbu. „Rodiče by měli dbát o bezpečnost pomocí aplikaci, ale také se s dětmi bavit a snažit se, aby myslely kriticky,“ myslí si.
Kromě neopatrného nakládání s citlivými informacemi mají podle studie Avastu učitelé problém také s technologiemi. „Učitelé se potýkají s problémy s technologickými dovednostmi, málo využívají interaktivní platformy,“ podotkla Szymańská. Více než polovina rodičů přesto jejich práci během pandemie ocenila. Jsou tedy výrazně spokojenější než například rodiče v Německu či Rusku.
