Jan Palach

Šéf ANO Andrej Babiš se v Poslanecké sněmovně pustil do koordinátora strategické komunikace státu Otakara Foltýna, kterého označil za „magora“. V souvislosti s komunikační kartou ohledně výročí upálení Jana Palacha také na adresu koordinátora uvedl, že „na 1. května čeká mávátka jako za totality“. Foltýn v reakci pro CNN Prima NEWS podotkl, že podobná hodnocení vnímá jako přehnaná a zbytečná. Rovněž nechápe, proč má někdo potřebu se vyjadřovat agresivně v kontextu Jana Palacha. Ozval se i starosta Řeporyjí Pavel Novotný (ODS).

Před 56 lety zemřel na následky upálení Jan Palach. StB pak zákeřně obviňovala evangelického kněze Jakuba Schwarze Trojana, že studenta k činu přemluvil. Pozdější děkan Teologické fakulty UK se s Palachem znal, krátce před osudným dnem s ním skutečně mluvil. Nařčení estébáků však bylo samozřejmě zcela nesmyslné. Trojan, který Palacha pohřbíval, se fízlovského vydírání nezalekl. Nakonec o mnoho desetiletí přežil jak studenta ze Všetat, tak komunistickou totalitu – dnes je mu 97 let.

Kdybychom Otakara Foltýna neměli, museli bychom si ho vymyslet. Ale ani v našich nejdivočejších představách by nebyl tak skvělý, jako ve skutečnosti. Protože když už si myslíte, že po všech „sviních“ a „hloubení příkopů“ nemůže přijít nic lepšího... přijde.

Před 35 lety se pod sochou sv. Václava na pražském Václavském náměstí konaly demonstrace, které pomohly svrhnout komunistický režim. Jen se tím potvrdilo, že Myslbekovo dílo hraje v českých dějinách zásadní roli. I příběh samotné sochy je ostatně pozoruhodný – v rozhovoru pro CNN Prima NEWS jej popisuje publicista Josef Pepson Snětivý.

Před Vrchním soudem v Olomouci stane v úterý mladistvá, kterou brněnský krajský soud potrestal dvěma lety vězení za schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) a přípravu vraždy svých spolužaček. Případ se odehrál v Jihomoravském kraji, krajský soud vynesl rozsudek letos 12. srpna, vzhledem k věku dívky se však dosud na veřejnost nedostal. Dívka se proti rozhodnutí soudu odvolala. Jednání na vrchním soudu bude s ohledem na její věk kromě vyhlášení rozhodnutí neveřejné.

Turisté se v Praze už dávno nespokojí jen s procházkou po Karlově mostě nebo návštěvou Hradčan. Průvodkyně Pavla Bartásková z Prague City Tourism v rozhovoru pro CNN Prima NEWS popisuje, že dávají čím dál častěji přednost i neokoukaným zážitkům, jako je virtuální výlet mezi husity nebo hledání zkamenělin v metru.

Spis kriminalistů k loňskému masovému útoku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze obsahuje dosud neznámé a přitom klíčové shrnutí, informuje úterní vydání MF Dnes. Ukazuje postup práce kriminalistů z 1. oddělení, kteří podle deníku pátrali po vrahovi s „větší logikou než obvodní policisté“.

Ten pohřební průvod byl dlouhý až tři kilometry. Československo se 12. dubna 1969 loučilo s Evženem Plockem. Po Janu Palachovi a Janu Zajícovi to byla další oběť sovětské okupace z 21. srpna 1968. Sebeoběť, neboť Plocek se na jihlavském náměstí upálil na protest proti invazi a také stupňující se normalizaci. I mnozí reformní komunisté, kteří sovětskou agresi dříve odsuzovali, totiž začali přítomnost okupační armády označovat jako bratrskou pomoc. „Vzpomínám, že moje maminka tehdy osudy upálených obětí hodně prožívala,“ říká pro CNN Prima NEWS ústavní soudce a jihlavský rodák Jan Svatoň. V době upálení Evžena Plocka mu bylo 16 let.

Od smrti Jana Palacha uplynulo přesně 55 let. A i po tak dlouhé době se dá objevit neznámý příběh, který je spjat s jeho nesmírnou obětí. Přesně tím je osud zapomenuté Palachovy medaile od umělce Jiřího Harcuby, kterou před komunisty po desetiletí schovával sklářský výtvarník Aleš Vašíček. Právě Vašíček teď pro CNN Prima NEWS vypráví, jak to s unikátním artefaktem bylo.

Dvacetiletý student Jan Palach podlehl těžkým popáleninám 19. ledna 1969. Sebevražda upálením, kterou spáchal o tři dny dříve na Václavském náměstí, měla český národ vyburcovat z letargie, s jakou se pozvolna podvoloval sovětské okupaci. A zatímco v lednu před 55 lety i ústřední deník KSČ Rudé právo o živé pochodni referoval do jisté míry objektivně, záhy se v normalizačních médiích o celé události začalo masivně lhát. „Byl to právě on, který tuto hroznou vraždu inspiroval, organizoval a připravoval,“ neváhalo Rudé právo v roce 1979 označit za spoluviníka Palachova úmrtí třeba šachového velmistra Luďka Pachmana. Nenávistná kampaň trvala 20 let a ukončila ji až sametová revoluce v roce 1989.

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) bude mít výsledky prověřování policejního zásahu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) nejdříve na jaře. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) to v neděli řekl v diskusním pořadu České televize (ČT) Otázky Václava Moravce. Připomněl, že vnitřní kontrola policejního prezidia odhalila nedostatky v krizové komunikaci a ve využívání analytických nástrojů.

Studenti Filozofické fakulty Univerzity Karlovy si nedokážou vysvětlit, že hlavní budova zůstala ponechána úplně bez dozoru, řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS bývalý ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek, který na fakultě vyučuje a v době útoku měl v budově přednášku. Podle něj studenti dění pečlivě sledují a mají pocit, že by na jejich otázky měl někdo konečně začít odpovídat.