Liberecký soud začal rozplétat kauzu sexuálního predátora Jana R., který je obžalovaný ze znásilnění sedmi dětí. Muž v úvodní řeči přiznal obecně svou vinu, některé skutky popsané v obžalobě ale odmítl. Přítomní kriminalisté při jeho „vysvětleních“ nevěřícně kroutili hlavou, zůstali v šoku.
„Chtěl bych se omluvit všem dětem i jejich rodinám, i když vím, že pro to žádná omluva neexistuje. Je mi to líto. S některými věcmi z obžaloby ale nesouhlasím, nebylo to tak,“ řekl před soudem štíhlý, vysoký muž. „Nechal jsem to dojít příliš daleko, podcenil jsem léčbu. Nechci se vymlouvat na svou deviaci, byl jsem příčetný. Vynechával jsem léky,“ četl z připraveného papíru.
Znalci u Jana R. už v minulosti diagnostikovali heterosexuální pedofilii v kombinaci se sexuální agresivitou. Obžaloba Jana R. viní ze znásilnění sedmi dětí, některé měl znásilnit orálně, vaginálně i análně, své počínání si fotil a natáčel na mobilní telefon. V počítači měl tisíce fotografií s dětskou pornografií.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Otec ji znásilnil, manžel o vše připravil. Urbánková, bojující o život, prožila mnoho zlého
Jan R. se ke svým obětem dostal prostřednictvím spolku Děti ráje železnice. Spolu s manželkou pod hlavičkou spolku nabízel pořádání kroužků a dětských táborů, ale i hlídání dětí, které někdy v jejich bytě i přespávaly. Jan R. v některých případech vinu plně doznal, jiné rozporoval. Například u první ze série obětí popřel, že by devítiletou dívku zneužil análně.
Jan R.: Sama se snažila o styk
„To není pravda. Ano, roztahoval jsem jí stydké pysky, když jsem dělal fotografie, ale když jsem se pokusil o anální sex, ona řekla ne a já to respektoval,“ uvedl v první obsáhlé výpovědi. Dodal, že nevěří, že dívka dodnes trpí posttraumatickou poruchou následkem jeho jednání, jak to tvrdí obžaloba. U jedné z dalších obětí se snažil soudci vysvětlit, že se údajně sama snažila vsunout si jeho penis do konečníku, když spal. To ho prý probudilo a okamžitě to zarazil.
Jeho výpověď přímo v soudní síni sledovali i kriminalisté, kteří případ vyšetřovali. Při některých slovech obžalovaného jen nevěřícně kroutili hlavou. Za znásilnění hrozí běžně maximální trest dvanácti let. V případě recidivistů se ale pobyt za mřížemi může ještě prodloužit. „Soud může pachateli, který se dopustil stejného, případně jiného zvlášť závažného zločinu, uložit trest ve zvýšené trestní sazbě, kdy se základní trestní sazba zvyšuje o jednu třetinu. Tudíž v tomto případě by se jednalo o rozmezí deset a půl až šestnáct let,“ uvedla Iva Plšková, státní zástupkyně.
Jan R. byl už v minulosti dvakrát za znásilnění dítěte odsouzen, poprvé jako ještě mladistvý dostal podmínku, podruhé odešel s šestiletým trestem. Z vězení se ale dostal díky amnestii Václava Klause v roce 2013 ještě před jeho vypršením. Ministerstvo spravedlnosti se mezitím zabývá způsobem, jak něčemu takovému do budoucna zabránit. Už od počátku kauzy se totiž stále vrací jediná otázka: Jak je možné, že člověk dvakrát odsouzený za znásilnění dítěte mohl pracovat s dětmi?
Selhání systému, kritizuje sexuolog
„Považuji to za selhání systému, který nedokázal zabránit tomu, aby si člověk mohl založit organizaci, ve které s dětmi pracoval,“ řekl už dříve CNN Prima NEWS sexuolog Vladislav Chvála. Podle představ ministerských úředníků, kteří pracují na nové legislativě, by mohl vzniknout speciální registr, kam by soud mohl nechat zapsat každého, kdo bude odsouzen za násilný trestný čin na dítěti.
Registr by neměl být veřejný, každý by si ale mohl požádat o potvrzení, že v něm nefiguruje. A pak už tvůrci zákona nechávají na rodičích, kteří své děti dávají do nejrůznějších kroužků, na tábor nebo hlídání, jestli takový papír budou chtít vidět. Pokud by se někdo zdráhal ho ukázat, bylo by to pro rodiče varování, že něco nemusí být v pořádku.
„Jedná se o takzvaný samočistící mechanismus,“ vysvětil Vladimír Řepka, mluvčí ministerstva spravedlnosti. Pravidla pro zakládání spolků se ministerstvo nijak regulovat nechystá.
