reklama

Japonci v pandemii trpí. Víc jich spáchalo sebevraždu, než zemřelo na covid

Eriko Kobayashiová se o sebevraždu poprvé pokusila ve 22 letech.
Zdroj: Selina Wang/CNN

Japonka Eriko Kobayasiová se čtyřikrát pokusila o sebevraždu, poprvé ve dvaadvaceti letech. Tehdy pracovala ve vydavatelství, plat jí ale nestačil na nájem nebo nákup. „Byla jsem opravdu chudá,“ řekla Kobayashiová, která po pokusu o sebevraždu ležela tři dny v bezvědomí v nemocnici. Nyní je jí třiačtyřicet a o problémech s duševním zdravím napsala několik knih. Kvůli pandemii koronaviru se jí vrací stres, který dříve zažívala. Podobně je na tom mnoho dalších, páchají sebevraždy a myslí i na vraždy členů rodiny, jak popisuje CNN.

reklama

„Seškrtal se mi příjem a nevidím světlo na konci tunelu. Neustále vnímám pocit krize a bojím se, že bych se mohla opět vrátit do chudoby,“ sdělila.

Není ale jediná. Mnozí experti varovali, že kvůli pandemii by lidé mohli mít problémy s psychikou. Upozorňovali především na masovou nezaměstnanost, sociální izolaci a stavy úzkosti, které si na lidech po celém světě vybírají svou daň.

K tématu

Konkrétně v Japonsku potom vládní statistiky ukazují, že jen za měsíc říjen zemřelo víc lidí v důsledku sebevraždy než na onemocnění COVID-19 od začátku pandemie. Podle japonské Národní policejní agentury tam měsíčně v říjnu údaj o sebevraždách vzrostl na 2 153.

„Ani jsme neměli lockdown a dopad covidu je oproti jiným zemím minimální. Přesto ale pozorujeme velký nárůst sebevražd,“ uvedla pro CNN Michiko Uedová, odbornice na sebevraždy z Univerzity Waseda v Tokiu. To podle ní naznačuje, že i další země by se v budoucnosti mohly potýkat s podobným problémem.

Podle dat pandemii snáší hůř ženy

Podle Světové zdravotnické organizace se Japonsko dlouhodobě řadí mezi země s největším počtem sebevražd. V roce 2016 byla statisticky vyjádřena úmrtnost v důsledku sebevraždy jako 18,5 člověka na sto tisíc obyvatel. To je téměř třikrát víc než světový roční průměr.

Důvodů, proč má Japonsko tak vysokou míru sebevražd, je hned několik. Řadí se mezi ně například dlouhé pracovní hodiny, tlak na studenty ze strany škol, sociální izolace i kulturní stigma okolo řešení psychických problémů.

Ačkoliv do roku 2019 byla tendence sebevražd spíše klesající, zdá se, že právě pandemie koronaviru může za kompletní obrat tohoto trendu. Podle japonského ministerstva zdravotnictví se navíc koronakrize v zemi dotýká převážně žen a čím dál více si jich bere život, přestože z dlouhodobého hlediska jsou to tradičně spíše japonští muži, kteří páchají sebevraždy.

K tématu

Za říjen vzrostl počet sebevražd u žen o 83 procent v porovnání s minulým rokem, u mužů o 22 procent. Ženy jsou častěji zaměstnané na poloviční úvazky v hotelnictví, stravovacích zařízeních či prodejnách, kde převážně docházelo k propouštění.

Eriko Kobayashiová CNN potvrdila, že i mnoho jejích kamarádek dostalo výpověď. „Japonsko ignorovalo ženy. Tohle je společnost, kde když se stane něco špatného, ti nejslabší jsou odříznuti jako první,“ mínila Kobayashiová.

Z celosvětové studie, kterou provedla Mezinárodní organizace pomoci CARE a zúčastnilo se jí více než deset tisíc lidí, 27 procent žen uvedlo, že se potýkají s psychickými problémy. Stejnou informaci sdělilo deset procent dotázaných mužů.

Vznikají i horké linky

Častějších stavů úzkosti si všiml také jednadvacetiletý vysokoškolák Koki Ozora. Rozhodl se proto zareagovat a pod názvem Anata no Ibasho (Místo pro vás, pozn. red.) v březnu spustil horkou linku dostupnou 24 hodin denně. Podle něj na ni volá až dvě stě lidí za den, převážně ženy.

Koki Ozora
Koki Ozora

„Přišly o práci a potřebují se starat o děti, jenže nemají žádné peníze. Takže se pokouší o sebevraždu,“ popsal Ozora. Nejčastěji prý telefony zvoní mezi desátou večer a čtvrtou ráno. Na bezplatné lince čeká 600 dobrovolníků z celé země, kteří žijí v různých časových zónách, a mohou tak na telefonáty odpovídat. Podle Ozory ale počet dobrovolníků stále nestačí na množství hovorů a zpráv, které denně dostávají.

Prioritou jsou pro ně „nejvíce urgentní“ zprávy. Pracovníci v nich hledají slova jako „sebevražda“ nebo „sexuální zneužívání“. Podle Ozory jsou schopni odpovědět zhruba na 60 procent zpráv během pěti minut, dobrovolníci v průměru stráví čtyřicet minut s jedním klientem.

Horká linka funguje na anonymní bázi. Lidé mohou prostřednictvím on-line dopisování sdílet své nejniternější starosti. Podle Ozory je to právě mladá generace, pro kterou je komfortnější požádat o pomoc skrze zprávy. Téměř všechny ostatní horké linky v Japonsku totiž podle jeho slov komunikují jen přes hovory.

K tématu

Ozora vylíčil, že v dubnu nejčastěji volaly matky, které měly stres z výchovy dětí. Některé se podle něj dokonce přiznaly, že pomyslely na zabití vlastního potomka. Nyní prý volají kvůli ztrátě práce, finančním starostem a také domácímu násilí.

„Dostával jsem zprávy typu: ‚Znásilňuje mě vlastní otec‘ nebo ‚Můj muž se mě pokusil zabít‘. Takové zprávy ženy posílají skoro denně. A je jich čím dál více,“ popsal Ozora. Podle něj za to může především pandemická situace. Předtím měly ženy víc míst, kam utéct, schovat se, třeba do školy, práce nebo ke kamarádce.

Pandemie dopadá i na děti

Situace je problematická i kvůli malým dětem. Japonsko je jedinou zemí, kde se sebevražda drží jako vedoucí způsob smrti pro mladé ve věku 15 až 39 let. Podle tamního ministerstva zdravotnictví sebevraždy u mladších dvaceti let rostly dokonce už před pandemií.

Jenže kvůli šířící se koronavirové nákaze muselo Japonsko, podobně jako ostatní země, zavést protiepidemická opatření. Děti tak například přestaly chodit do škol nebo sociálních zařízení. Podle Ozory se mnohé v současnosti potýkají se zneužíváním, stresujícím domácím prostředím a strachem, že zameškají ve škole. Horkou linku prý kontaktovaly i pětileté děti.

Mluvit o emocích není v Japonsku standardní

Pro spoustu Japonců je ale stále velkým stigmatem o psychických problémech veřejně mluvit. Ozora popsal, že když volají na jeho horkou linku, ženy a rodiče obvykle začínají větou: „Vím, že je špatné žádat o pomoc, ale mohli bychom si promluvit?“

Odbornice na sebevraždy Michiko Uedová sdělila, že od otevřeného mluvení o depresích lidi často dělí právě pocit „hanby“. „Není to něco, o čem hovoříte na veřejnosti, nemluvíte o tom s přáteli. Může to vést k tomu, že se lidé brání vyhledat pomoc. Je to jeden z potenciálních kulturních faktorů, který tu máme,“ vysvětlila Uedová.

Po finanční krizi v roce 1990 vyvrcholila míra sebevražd v Japonsku v roce 2003. Tehdy vzrostla na 34 tisíc lidí, kteří si vzali život. Podle mnohých expertů k tomu dopomohly stres a deprese z propuštění. Na začátku nového tisíciletí proto japonská vláda vložila finance i úsilí do vybudování prevence proti sebevraždám a podpory pro pozůstalé.

Jak Koki Ozora, tak Eriko Kobayashiová ale říkají, že na změnu v japonské společnosti to nestačí. „Pro ostatní je ostudné znát vaše slabiny, takže všechno skrýváte, držíte to v sobě. Musíme vytvořit kulturu, kde bude v pořádku ukazovat vaše slabiny a trápení,“ sdělila Kobayashiová.

Dopad třetí vlny

Během uplynulých týdnů hlásilo Japonsko rekordní nárůsty covidových případů. Doktoři varují před nastupující třetí vlnou, která by mohla s přicházející zimou zesílit. Mnozí experti se obávají, že se zhorší také míra sebevražd tím, že ekonomika stále upadá.

„Ještě jsme ani nezažili celé ekonomické důsledky této pandemie. Ta sama o sobě může být horší, potom možná přijde další polo-lockdown. Pokud se tohle stane, následky budou obrovské,“ mínila Uedová.

K tématu

V porovnání s ostatními zeměmi mělo Japonsko relativně mírná protiepidemická opatření. Země vyhlásila nouzový stav, ale nikdy například nezavedla striktní lockdown. S počtem narůstajících případů se ale mnozí současně obávají, že budou potřeba přísnější restrikce, a jaký budou mít dopad na psychiku lidí.

I přes to, že se Kobayashiová musí vypořádávat se škrtáním na výplatní pásce a neustálou finanční nejistotou, říká, že zvládá mnohem lépe pracovat se svou úzkostí. Doufá, že když bude veřejně mluvit o svém strachu, inspiruje tak další lidi, kteří pochopí, že nejsou sami, než bude příliš pozdě.

„Vyjdu veřejně ven a řeknu, že jsem byla psychicky nemocná a trpěla jsem depresemi s nadějí, že povzbudím další lidi, aby se otevřeli. Je mi 43 a život začíná být víc zábavný. Jsem ráda, že jsem stále naživu,“ dodala Kobayashiová.

Tagy: Japonsko sebevraždy koronavirus covid-19 opatření proti koronaviru
reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Jízdní řád očkování aneb Kdy se dostane řada právě na vás
Tragická nehoda na Kladensku: Při srážce dvou aut zemřela žena, další se těžce zranila
Palachův pohřeb byl posledním svobodným vzedmutím emocí, vzpomíná pamětník
Trump zrušil zákaz cestování z Evropy, Biden ho ale chce zachovat
reklama
reklama
Psycholog: Lidé se covidu přestali bát. Nechtějí přijmout, že sám od sebe neodejde

Koronavirus

Domácí zpravodajství

Další podmínka uvolňování: V nemocnicích nesmí být víc než 3000 lidí s covidem
Zaměstnancům Českých drah klesnou mzdy. Špatný příklad pro ostatní, varují experti
Plaga: Do škol se žáci vrátí nejdříve v únoru. Prioritu mají maturanti a deváťáci
Pár vyrazil do Beskyd oblečený jako do nákupního centra. Téměř je to stálo život
Další články
reklama
reklama