Je mi 13, říká 52letý hvězdář narozený 29. února. Hospoda nabízí 72letým první legální pivo
Výběr redakce
Kdo spatřil světlo světa 29. února, na každé narozeniny čeká čtyři roky. „Narodil jsem se 29. února 1972. Začíná mi sice 52. rok života, ale slavím teprve 13. narozeniny,“ vypráví finanční poradce a hvězdář Zbyněk Henzl z Loun. Hospoda The Brooksteed v britském městě Worthing zase letos oznámila, že každý 72letý host narozený 29. února dostane zdarma svůj první legální půllitr piva. Takovýto senior či seniorka totiž slaví teprve osmnáctiny.
„Ještě nejsem plnoletý, proto si ani nemohu připít,“ vypráví pro CNN Prima NEWS Zbyněk Henzl, který se narodil 29. února. Narozenin se tak dočká pouze jednou za čtyři roky. Ten povzdech vážně nemyslí, ve skutečnosti se oslav nevzdává ani v běžném kalendářním roce. „Vždyť drtivá většina lidí neslaví přímo v den narození. Když to zrovna vyjde třeba na středu, většinou akci odloží na pátek. Já to mám podobně, v běžném roce slavím někdy kolem 28. února nebo až začátkem března,“ vypráví Henzl.
Vesmíru je úplně jedno, jak měříme čas
V nějaké zvláštní nadání či magickou sílu, kterou podle různých teorií mají lidé narození 29. února, Zbyněk Henzl nevěří. Staré kalendáře například odlišovaly už na titulní straně, zda jde o rok obyčejný nebo přestupný. „Přestupný rok nemá nic společného s astrologií nebo dokonce s nějakou magií. Je to pouze o astronomii,“ říká finanční poradce Henzl, který se ve volném čase věnuje právě astronomii. „Doba oběhu Země kolem Slunce trvá 365 dní a kousek. Je to přibližně čtvrt dne navíc, což znamená, že za čtyři roky se jaksi nastřádá celý den navíc, a proto se musí přidat do kalendáře,“ vysvětluje.
Čtěte také
Přestupný rok je tak proti běžnému roku delší o celý den, takže má 366 dní. Země totiž oběhne Slunce za 365 dní, 5 hodin, 48 minut a 45 sekund. Proto se každé čtyři roky přidává do kalendáře 29. únor, zatímco jindy má únor jen 28 dní. „Kalendář je pouze úmluva lidstva, přírodě a vesmíru je úplně jedno, jak měříme čas,“ říká hvězdář narozený 29. února. Přestupný rok znal už starověký Řím.
Kalendář, který by vše zmotal
Kdyby přestupný rok nebyl do kalendáře zaveden, nastal by postupný zmatek i v ročních obdobích, jak to výmluvně vysvětluje kniha Malá popisná astronomie vydaná v Praze v roce 1909. „Za tři sta roků, když by kalendář takto sestavený ukazoval jaro, měli bychom plnou zimu. Za sedm století byly by roční doby úplně obráceny v kalendáři: léto by bylo v lednu, zima v červnu. Chápete, jaký by z toho nastal nepořádek a zmatek? Kalendář, místo abychom se mohli dle něho říditi při polních pracích a výročích svátků, byl by jen k tomu dobrý, aby vše zmotal.“
Dnešní člověk se zmotat nenechá. „Astronomie už pracuje i s přestupnou sekundou, což je jednosekundová oprava nepravidelně aplikovaná v koordinovaném světovém čase,“ vysvětluje hvězdář Zbyněk Henzl. Kdo se narodil v přestupné sekundě, to ovšem určit nelze, lidé zrození 29. února se ale sdružují na celosvětovém fóru na adrese leapyearday.com.
První legální půllitr pro 72leté seniory
Hospodský David Villiers z podniku The Brooksteed ve městě Worthing na jihu Anglie letos přišel s nápadem oslavit osmnácté narozeniny všech mužů i žen, kteří se narodili 29. února před 72 lety. „Ve skutečnosti se dožijí teprve osmnáctin a my jim nabídneme jejich první legální půllitr piva zdarma. Budeme ovšem kontrolovat průkazy totožnosti, jestli už mají opravdu osmnáct,“ prohlásil Villiers.
Čtěte také
K nejslavnějším českým rodákům z přestupného dne patří básník Josef Svatopluk Machar, jenž se narodil 29. února 1864 v Kolíně. Ten měl pocit, že to bylo spíše prokletí, než by přestupnému dni připisoval příznivé vlastnosti. A v básni Můj únor se k datu narození také nepříliš optimisticky vracel: „...byla plískanice, psota, / když únor, taškář posupný, / by moh mě pustit do života, / den přidal sobě přestupný.“
Co by bylo, kdyby 29. únor nebyl v kalendáři?
Co na 29. únoru zajímá autora tohoto textu, je i poněkud mysteriózní otázka. Co by se stalo, kdyby 29. únor prostě nebyl v kalendáři? Odehrály by se stejné události i 1. března? Tak například 29. února 1936 došlo v Československu mimo jiné k následujícím událostem. V pražské Libni vypukl velký požár v parní pile a ze zahradnictví ve Veleslavíně zmizelo 60 stromků angreštu, přičemž policie brzy oznámila, že „již sleduje dobrou stopu“.
Praze se nevyhnula ani dopravní nehoda, na kterou město nemohlo dlouho zapomenout. „Osudná srážka auta s elektrickými tramvajemi v Praze u musea. Známý lékař dr. Rejsek zabit, několik těžce a několik lehce zraněných,“ líčily novinové titulky tragédii z 29. února 1936.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Prezidenti a alkohol. Husák ctil borovičku, Gottwald vodku, Zeman slivovici. Kdo pil nejvíc?
Na letišti v Letňanech zahynul ten den při natáčení motoru mechanik Jan Špiegl a prezident Beneš jmenoval nového ministra zahraničí, historika Kamila Kroftu. Hokejový tým Rapid Praha dostal na frak ve Vídni, kde podlehl týmu Wiener Eislaufverein 1:7 a ostudnou porážku omlouval účastí dvou neprůstřelných Kanaďanů ve vídeňském mužstvu.
Rádio vyhrávalo melodie R. A. Dvorského a jeho Melody Boys. V Sobotovicích na Židlochovsku ale našli zavražděnou 47letou Františku Novákovou a její 17letou dceru Vlastu. Dle odhadů vesničanů je podřezal pološílený hospodář Novák, jenž se vrátil z ústavu pro choromyslné. Na mystické datum ale tohle vše určitě nelze svalovat. K vraždě by zřejmě došlo i jiný den, stejně jako k hokejovému výprasku ve Vídni. Kdo ví...
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
