Nakazit se může každý, epidemie je nekontrolovatelná, popisuje v rozhovoru pro CNN Prima NEWS dlouholetý starosta Náchoda Jan Birke (ČSSD) situaci ve svém městě. Náchodsko patří mezi nejpostiženější regiony, co se koronaviru týče. Minulý týden zde bylo zaznamenáno 558 nově nakažených v přepočtu na 100 tisíc obyvatel.
Náchodsko je jeden z nejhorších regionů, co se týče šíření koronaviru. Jak k tomu došlo?
Prvenství není příjemné pro nikoho. Před dvěma týdny jsme měli identifikovaná ohniska, což byla nemocnice, tři střední školy a jedno soukromé sociální zařízení. K mému překvapení se školy na Náchodsku v té době nezavřely a zůstaly otevřené. Neříkám, že to je ta nejhlavnější příčina, nejsem epidemiolog, ale překvapilo mě to. Jsou také lidé, kterým lékař doporučí, aby se šli testovat. A oni z nějakých záhadných a nepochopitelných důvodů nejdou. A dva týdny chodí a roznáší tu nemoc. Máme plný pytel problémů, trápí nás komunitní přenos. Epidemie je nekontrolovatelná, nakazit se může každý.
Co s tím jako starosta budete dělat?
Děláme opatření na základě bezpečnostní rady města. Ale nechci z toho dělat anarchii. Nedělám nic, co bych nekonzultoval s Honzou Hamáčkem jako šéfem krizového štábu nebo ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou. Máme obrovský problém v náchodské nemocnici. I když spadá pod kraj, snažíme se pomoci v rámci výzev, aby lidé přišli pomoct do nemocnice, aby aspoň někdo sestřičkám uvařil to kafe, když to přeženu. Aby tam nebyly na všechno samy. Nápor je obrovitý. Když začnou sestřičky a lékaři padat, to je problém a systém zkolabuje. Začínají nám hořet sociální zařízení, to také řešíme s dobrovolníky. Z hlediska města máme zabezpečené ochranné prostředky, respirátory, roušky. Budeme lidem dávat zdarma dezinfekční spreje. Začneme šít roušky pro nemocnici.
Jsou kapacity v nemocnicích na Náchodsku plné?
Jsou plné ze dvou třetin. Zatím to máme pod kontrolou. Ale je to fičák, hlavně pro sestřičky a doktory. V březnu to byla legrace oproti tomu, co bylo teď. Lidé jsou vyděšení.
Jaké z toho máte pocity vy?
Jsem strašně unavený. Snažím se dodávat všem energii a všem pomáhat. Mám skvělou ženu, ta mě drží. Těžko se to popisuje, je to taková trošku bezmoc. Nechci zavírat venkovní sportoviště, lidé musejí dýchat, nejde je zavřít do baráku. Už na jaře stouply statistiky domácích problémů. Mám strach o obyčejný lidský život. Před pěti lety jsem slezl hrobníkovi z lopaty. Jsem nejvíc ohrožená skupina. Diabetik, vysoký tlak, bývalý kuřák, zúžení tepen, mozková mrtvice. Mám obavu o lidi, kteří leží na JIP a na ventilátorech, mohli žít velmi kvalitním životem. Dokážu si to velmi dobře uvědomit, protože před pěti lety jsem přežil svoji vlastní smrt. Pro lidi, co tam leží, a pro jejich rodiny to musí být muka. Tohle je něco, co mě děsí.
Nebojíte se, že situace ohrozí do budoucna vaši pozici starosty?
Je to možné, počítám s tím. Z populárního starosty se přes noc může stát nenáviděný starosta. Tohle je křest ohněm. Ale mám pocit, že lidé mi zatím věří, a napíšou to i veřejně. To je pro mě neuvěřitelné, chodí mi stovky mailů a SMS zpráv, že za mnou lidé stojí. Snažím se lidi spojovat a ne rozdělovat. Je to strašně těžké a počítám s tím, že to můžu odnést.
