Velmi příjemné čtvrteční probuzení zažil český hokejový národ. Pokud někdo nesledoval čtvrtfinále národního týmu s USA na mistrovství světa do 20 let, pravděpodobně se musel na konečný výsledek podívat třikrát. Opravdu se tento zázrak stal. Výběr trenéra Karla Mlejnka porazil silné Američany 4:2. A pokračuje tak období, které po mrzutých letech dává tuzemskému hokeji naději.
MS hokej 2024
Vyloženě šokující výhra přišla ve zvláště nečekanou chvíli. Češi šli do play-off turnaje v Edmontonu až ze čtvrtého místa poté, co dopustili fiasko s Lotyšskem – prohru 2:5. „Myslím si, že jsme v tomto zápase dostali lekci. Lotyši to chtěli více než my. Teď jsme se pokusili o to samé,“ komentoval po zisku skalpu Američanů Jan Myšák.
Kapitánovi se přitom hlavou honil možná nejslavnější úspěch v historii českého sportu. „Když jsem si četl knížku Nagano ‒ tak před čtvrtfinále proti Američanům se českých hráčů novináři ptali, jestli už si zabalili kufry. Naši to vyhráli. Je to úplně stejné ‒ nikdo nám nevěřil, ale nejdůležitější je, že jsme si věřili my mezi sebou,“ dodal.
Američany sice do vedení poslala trojka letošního draftu Logan Cooley. Nicméně nakonec se z reproduktorů v hale Rogers Place hned čtyřikrát ozvalo „Dám dělovou ránu“. Píseň Karla Gotta totiž nově zaznívá po každém českém gólu. O „bum, bum, bum“ a ještě jedno bum se postarali Myšák, Petr Hauser, Matyáš Šapovaliv a Jiří Kulich.
Nebylo to žádné šťastné vítězství – ve střelách měl tým USA jen mírnou převahu 30:24. Kouč poražených Nate Leaman zmínil, co vedlo k tomu, že nedošlo na očekávané resumé. Češi výtečně zavírali cesty vedoucí k bráně gólmana Tomáše Suchánka. „Byli jsme neschopní dostat puk přes střední pásmo, soupeř eliminoval naši rychlost. Česká disciplína právě mezi modrými čárami byla hlavním faktorem zápasu,“ uvedl trenér.
Navzdory zklamání také řekl, že je hrdý na své svěřence, kteří proletěli do čtvrtfinále bez porážky se skóre 22:4. Ale zároveň dodal: „Je to na ho*no.“
Nečekaní semifinalisté naopak mohou hlásat: „Je to naprostá fantazie.“ Co znamená pro české mladíky senzační výsledek – první vítězství nad Amerikou po 11 letech –, nešlo přehlédnout. Mohli by vyučovat, jak vypadá ryzí euforie. Bouřlivě se slavilo na ledě, při příchodu do šaten i v kabině. V hotelu už kamery kádr nedoprovázely, ale jistě i tam bylo velmi veselo.
Michal Gut to na konci hezky česky zhodnotil 🤭🇨🇿 pic.twitter.com/QiIC1OYgqP
— Hokej.cz (@webhokejcz) August 18, 2022
Vždyť teprve podruhé za posledních 17 let se „dvacítka“ dostala mezi nejlepší čtyřku šampionátu. Právě v roce 2005 na turnaji ve Spojených státech získala zatím poslední medaili z MS. Teď je od ní vzdálená jediné vítězství. Ke stříbru, nebo dokonce zlatu by to chtělo ještě jeden šok. Ale i když bitva s Kanadou skončí neúspěchem, ještě je tu zápas o třetí místo a střetnutí buďto se Švédy, nebo Finy.
Lze brát jen pozitivně, že 90 procent aktuálního výběru tvoří hráči narození v letech 2003 a 2004, což znamená, že se naprostá většina momentálně chválených hochů může vrátit na další šampionát do 20 let, který se hraje už v prosinci opět v Kanadě.
Poslední roky se mluví o krizi českého hokeje, ale rok 2022 vytrvalý vodopád negativity trochu narušuje.
Jak bylo napsáno, parta kolem Myšáka má blízko k první medaili pro juniory po takřka dvou dekádách. Seniorská reprezentace letos ve Finsku vybojovala cenný kov po deseti letech. Češi rozhodně letos nepohořeli ani na německém MS do 18 let, kde došli do semifinále, přičemž ve skupině dokázali v prodloužení přetlačit Kanadu. Na Hlinka Greztky Cupu – dřívějším Světovém poháru hráčů do 18 let – základní skupinu čeští teenageři senzačně vyhráli, když porazili USA, Finsko i Německo. Až ve vyřazovací fázi narazili na švédskou zeď a vraceli se bez medaile, když nedokázali zopakovat vítězství nad Finy.
A výtečnou zprávou je také to, že si aktuálního aktéra turnaje v Edmontonu obránce Davida Jiříčka v červenci vybrala v draftu organizace Columbus Blue Jackets z celkové šesté pozice. A tím byl vyrovnán nejlepší výsledek českého hokejisty za posledních 22 let: stejně jako on šli ze šestého místa útočníci Milan Michálek (2003), Pavel Zacha (2015) a Filip Zadina (2018).
Letošek sice odstartoval hororovým vystoupením dospělého nároďáku na olympiádě v Pekingu, kde poprvé v historii nepostoupil ani do čtvrtfinále. Od té doby je ale důvod k radostem. Tuzemský národní sport si po delší době říká o větší pozornost světa.
